[Praha, leden 1936] Středa -

Drazí,

mám opravdu tolik práce že se nedostanu ku psaní, odejdu z domu ráno a vrátím se až v noci.[1] Píšu Vám co se zde děje. Ta premiera je pomocí Talicha[2] posunuta na 12 únor.[3] tedy o 8 dní dříve je tedy velmi možno že se tu zdržím až do premiery  studuje se to už dost pilně a dnes už byla zkouška první na scéně. Talich mi slíbil že to bude držet co nejvíce na repertoiru  V divadle se to moc líbí a všichni to studují s chutí p. Muzika zase dělá výpravu trochu jinou než v Brně. [4]

Charlotte mi píše má se tam dobře ale že se jí přece jen stýská. [5] Pozdravuje Vás. Jsem zde teď sám vlastně v celém bytě u Stáni[6] má to tu moc hezké. On jel s paní[7] do Gräfenberku, musí se tam lečit má to špatné s nervy a ten zájezd[8] ho moc unavil. Musí si dlouho odpočinout a dostat se z toho. Pomýšlí už také dostat se z Filharmonie na konservatoř, ono je to v orchestru přece jenom vysilující. Paní jela s ním asi měsíc tam bude tak tu mám byt k disposici, ale moc toho neužiju.

S konzervatoří to jde ku předu ale rozhodovati se asi hned nebudou.[9] Ten pan Schieszl[10] napsal řediteli,[11] myslím že mu dal znáti že na hradě se o moje jmenování interesují. Také pomocí p. Š.[12] z Paříže poslali přímo Hodžovi[13] moje doporučení a sám jsem zde mluvil s ministrem Kroftou[14] tak myslím že to mám dobře připraveno. Udělám ještě několik návštěv profesorum konservatoře. Je tu krásně jako na jaře V Radiu jsem si také zařidil zase jeden dobrý obchod[15] a také se snažím abych dostal zaplaceno za ty filmy od loňska,[16] jeŝtě mi to nedali.

Z Bělehradu nemám dosud zprávy ale chystají prý Ŝpalíček na březen.[17] Zde jsem stále někam zván a tak jsem na roztrhání, budu rád až zas budu zpět abych mohl něco pracovat. Moc Vás zdravím a piŝte mi co je nového u Vás.

Váš

Bohouš.

[1] BM se osobně účastnil zkoušek před prvním provedení opery Hry o Marii, H 236, v Národním divadle v Praze.

[2] Po smrti Otakara Ostrčila (20. srpna 1935) byl dirigent Václav Talich (1883-1961) pověřen vedením opery Národního divadla v Praze.

[3] První provedení opery Hry o Marii, H 236, se konalo v Národním divadle v Praze dne 7. února 1936. Podle archivu ND i podle přiloženého plakátu tamtéž se pražská premiéra uskutečnila opravdu 7. 2. 1936 (srov. http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Predstaveni.aspx&pr=8904&sz=0&fo=000&ju=588&abc=M&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa (cit. 24. 8. 2016)). Halbreich uvádí 6. 2. 1936 (Halbreich 2007, s. 154).

[4] František Muzika (1900-1974), český malíř, ilustrátor, typograf a scénograf. Podílel se i na premiéře opery Hry o Marii, H 236, v Zemském divadle v Brně 23. 2. 1935 (Halbreich 2007, s. 154).

[5] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM. Během této návštěvy Československa svého chotě neprovázela, na Vánoce odjela ke svým příbuzným do Vieux Moulin (PBM Kr 174).

[6] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM. V jeho bytě pobýval BM během své návštěvy Prahy (V Kolkovně 8, Praha 1), zatímco Novák se svou ženou Františkou odjeli na léčebný pobyt do lázeňského města Gräfenberg v Německu.

[7] Manželka Stanislava Nováka - Františka Brandlová.

[8] BM má na mysli turné České filharmonie (Londýn, Brusel, Paříž) řízené Václavem Talichem (Mihule 2002, s. 231).

[9] BM se uchází o profesorské místo po Josefu Sukovi v mistrovské třídě skladby na Pražské konzervatoři.

[10] Josef Schieszl (1876-1970), ve 20. a 30. letech pracoval v Kanceláři prezidenta republiky. BM jej ve svých dopisech často zmiňuje jako člověka, který se snaží v Praze prosazovat jeho zájmy.

[11] BM má zřejmě na mysli Karla Hoffmeistera (1868-1952), českého klavíristu a pedagoga, profesora a rektora pražské konzervatoře.

[12] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.

[13] Milan Hodža (1878-1944), předseda vlády ČSR v letech 1935 až 1938.

[14] Kamil  Krofta (1876-1945), ministr zahraničních věcí ČSR v letech 1936 až 1938.

[15] BM má na mysli hudbu k rozhlasové hře Oidipus, H 248 podle André Gida. Zkomponoval ji v lednu 1936 a poprvé byla hra vysílána Československým rozhlasem 7. února 1936 (Halbreich 2007, s. 224).

[16] Zřejmě se jedná o hudbu k filmům Střevíček, H 239, a Město živé vody: Mariánské Lázně, H 240.

[17] BM jedná o provedení baletu Špalíček I, H 214 I, v Bělehradu, záměr však nebyl realizován.