Paris 15/8 1935.

Milá Mařko,

přeji Ti vše nejlepší k Tvému svátku,[1] hlavně zdraví a spokojenost. Přijde to už po svátku ale měl jsem tolik práce,[2] chceme odjeti na pár dní tak jsem všechno dával do pořádku abych si mohl trochu odpočinouti, už toho mám pro letos také dost a potřebuji si někde odpočinouti. Adressa až do 1. září je „B. M. cher M=  Alfonso Chenor,  Alberge Ermitage – Courmayeur – Val d´ Aoste –  Italie.[3] Je to v horách a je prý tam ohromný klid, tak se trochu zbavím těch radií a rámusu, a budu se dívati na Mont blanc. Dost Odjíždíme v sobotu večer.[4] Od p. presidenta[5] jsem dostal 5000 Kč, po měsíčních splátkách 500 Kč.[6] trochu to přece pomůže. Ten Filipi[7] asi už odjel určitě, myslím že toho měl sám dost a že byl rád že se může vrátit. Všichni mu to radili a zde by určitě nic nebyl dostal  Snad ho tam někde lépe umístějí. Mě dluh zaplatil, ostatně toho nebylo moc. P. Sommer[8] mi psal že poslal ty pastilky, už je snad máte, [9] paní také připsala pár slov, [10]  děkuje nám že jsme se ho zde ujmuli. Myslím že se dostane do Radia. Z Prahy budou vysílat něco ze Špalíčku[11] myslím že to je buď 18. nebo a spíše 25. t. m. Zase to neuslyším. Vysílali ze Švycarska „Kuchyňskou revui“[12] ale také jsme to nechytli. Zase se ochladilo, večery jsou úplně studené, po těch vedrách to není dobré, člověk jsa není připraven ale myslím že to nebude trvat. Stáňa mi psal z Jugoslavie je tam s chotí,[13] jsem zvědav jak to manželství půjde. Zde nikdo skoro není, vše odjelo a cizinců tu je letos moc málo. P. Šafránek[14] je někde u Španělska, Zrzavý[15] v Bretaggni. Napíšu Vám lístek z dovolené.[16] Připravuji novou věc pro divadlo.[17] Z Prahy nemám zprávy ale myslím že tobude před Vánocemi. [18] Nevím zdali to na maminku[19] nebude už přece jenom troch daleko

je to přece jen velká únava a rozčilování. Také je možno seženu-li včas někoho pro napsání veršů, že budu míti také premieru v Brně,[20] novou, tedy by se zase podívala do Brna, to je přece jenom lehčí. Ostatně to si rozhodnete samy.

Moc Vás oba zdravíme, nechávám místo Charlottě,[21] chce připsat pár řádků.

Zdravím Vás

Váš Bohouš.

Ma chère Marienka

Je viens vous présenter un peu tard mes bons souhaits de fête. Je vous espère ainsi que Mammy en bonne santé, pour nous deux, ça va bien, mais nous sommes bien fatigués par le bruit que nous avons autour de nous, et nous sommes heureux de changer un peu d’air. Jusqu’à maintenant, il a fait un temps merveilleux, j’espère que cela va continuer encore. Je vous adresse ainsi qu’à Mammy tous mes meilleurs et affectueux baisers. Présentez mes bons souvenirs à Fanouš, M. et Madame Schmit, Bojaneck et Sonia, M. le lieutenant.

Votre affectionnée

Charlotte Martinu

[PŘEKLAD:]

Moje milá Marienko.[22]

Trochu opožděně Vám chci popřát k svátku. Doufám, že Vy i mamy se těšíte dobrému zdraví, pokud jde o nás dva, všechno je v pořádku, ale jsme docela unavení, to tím hlukem, co kolem sebe máme,[23] a jsme velice rádi, když se trochu dostaneme vzduch. Až doposud jsme měli nádherné počasí, doufám, že to ještě vydrží. Vám i mamy vysílám co nejvřelejší políbení. Pozdravujte ode mne také Fanouše,[24] Šmídovy,[25] Božánka,[26] Soňu,[27] pana poručíka.[28]

Srdečně Vaše

Charlotte Martinů

[1] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM, slavila své jmeniny 15. srpna na slavnost Nanebevzetí Panny Marie.

[2] Ballets Russes de Monte Carlo, tzv. Ruský balet, působící zejména ve Francii, požádal BM o hudbu k baletu na téma Paridova soudu. Balet Paridův soud, H 245, BM zkomponoval v červenci 1935 (Halbreich 2007, s. 222), avšak ten nebyl nikdy proveden a partitura je nezvěstná (Popelka 1996, s. 37).

[3] Valle d´Aosta – provincie na severozápadě Itálie.

[4] Tj. 17. 8. 1935.

[5] Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937), první československý prezident.

[6] Stejnou částku, ovšem ve francích, obdržel BM od Masaryka i v roce 1932 (PBM Kr 068).

[7] Pražský příbuzný poličské rodiny Filipiů, provozovatelů jedné z poličských vináren. Chtěl vstoupit do cizinecké legie a způsobil BM, jak je zřejmé z jeho předchozích dopisů, starosti (Popelka, 1996, s. 33).

[8] Václav Sommer (1906-1945), český divadelní a rozhlasový režisér, teatrolog a esejista, přítel BM. Mládí prožil v Poličce. Krátce před tím odjížděl po delším pobytu z Paříže.

[9] Viz PBM Kr 161, 162.

[10] Zřejmě Božena Sommerová, vdova po Celestýnu Sommerovi (? – 1934) a matka Václava Sommera (1906-1945).

[11] Špalíček I, H 214 I, balet. Podle zprávy v poličském časopise Jitřenka (1935, roč. 54, č. 17, s. 265) byl pořad vysílán 21. 8. 1935 (Jirglová 2013, s. 64).

[12] Kuchyňská revue, H 161. Stejnou zprávu BM opakuje i v dopise rodině do Poličky ze dne 15. 11. 1935 (PBM Kr 171)

[13] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM se svou novomanželkou Františkou Brandlovou (viz PBM Kr 163).

[14] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.

[15] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM žijící v té době střídavě v Československu a ve Francii.

[16] Černobílá pohlednice odeslaná 20. 8. 1935 (PBM Kr 165).

[17] Opera Divadlo za branou, H 251.

[18] BM má na mysli první provedení opery Hry o Marii, H 236, v Národním divadle v Praze. Premiéra se konala 7. února 1936. Podle archivu ND i podle přiloženého plakátu tamtéž se pražská premiéra uskutečnila opravdu 7. 2. 1936 (srov. http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Predstaveni.aspx&pr=8904&sz=0&fo=000&ju=588&abc=M&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa (cit. 24. 8. 2016)). Halbreich uvádí 6. 2. 1936 (Halbreich 2007, s. 154).

[19] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[20] Opera Divadlo za branou, H 251, měla premiéru v Zemském divadle v Brně 20. 9. 1936 (Halbreich 2007, s. 161).

[21] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[22] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[23] Z důvodu nadměrné hlučnosti svých sousedů opustili manželé Martinů dům na Passage Richard v pařížském předměstí Malakoff-Seine již koncem října téhož roku a přestěhovali se na adresu 31, Avenue du Parc Montsouris ve 14. pařížském okrese (Mihule 2002, s. 587).

[24] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[25]Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky se svou manželkou Jarmilou, přátelé rodiny Martinů.

[26] Bohuslav Šmíd ml. (1924-?), syn Bohuslava Šmída (1895-1982).

[27]Soňa Šmídová (1927-?), dcera Bohuslava Šmída (1895-1982).

[28] Pravděpodobně nájemník v domku rodiny Martinů v Poličce, Na Svépomoci 182 (PBM Kr 214).