Parïs 1./11. 1934.

Milá maminko[1],

přejeme Ti se Charlottou[2] všechno nejlepší hodně zdraví spokojenosti a radosti. Co se zdraví týče musíš už sama na to dbát a dávat na sebe pozor abysi svóje stáří užila v klidu. Právě přišel dopis od Vás. Charlotta děkuje srdečně za přání, ale ona má svátek jindy. . Vzpomínáme na Vás přijdete se podívat asi na hřbitov k tatínkovi[3]. Chci počkat s dopisem protože čekám na zprávy náš domácí prodal ten terain a přijde nám říci dnes jak to dopadlo, myslím že se budeme muset stěhovat, což je opravdu mrzuté, zase hledat něco nového.[4] Myslím že se to zde bude bořit a budou stavět činžáky. Tak si dovedete představit že nás to moc netěší a máme s tím starosti, zase hledat něco nového, tak hezký domek se zahrádkou už asi nenajdeme. Ten Filipi[5] je stále zde a chce počkat ještě až se to trochu uklidní[6], moc mu nemohu pomoci protože všichni koho žádám říkají aby to nedělal. Na legaci jsem také říkal, ale tam až dosud spíše pomahali našim z legií pryč, tak nevím jak to dopadne. Nejlépe by udělal kdyby se vrátil a zařídil si to nějak doma. Vendovi Sommrŭ[7]

se tu líbí a dobře se tu vyzná, má přece jenom vychování a umí se chovat dobře. Ty Sťánovy[8] rozumy neberte tak doopravdy. On sám je v Praze a také se jeŝtě na tu konservátoř[9] nedostal. Z Prahy nemám dosud zpráv a tak mi to dělá také starosti, zdali v tom Národním zase někdo do toho nestrká prsty.[10] Ten koncert[11] 28·/. byl odložen k vŭli smutku ale bude vysílán 16./ listopadu myslím v 11. hodin ráno (u Vás asi v 10) pŭjde to přes Prahu, tak to budou moci v Poličce chytnout. Napíšu Vám brzy ohledně našeho bytu, nechci čekat s dopisem.

Srdečně Vás zdravím

Váš

Bohouŝ.

Ma chère Marienka.

Je vous remercie de vos bons souhaits de fête, c’est très gentil à vous d’y avoir songé. Vous me pardonnerez, si je ne vous écris pas plus souvent, mais en ce moment, je travaille beaucoup au dehors et je suis bien fatiguée. Je suis heureuse à la pensée de vous revoir bientôt tous en bonne santé. Je vous embrasse bien affectueusement. Mamince k svátku mnoho zdravi a štesti přeje Váse Charlotte.

Moje milá Marienko[12].

Děkuji Vám za přání k svátku, je od Vás moc milé, že jste si vzpomněla, odpusťte mi prosím, že Vám nepíši častěji, ale mám teď spoustu práce mimo dům a jsem hodně unavená. Mám velkou radost při pomyšlení, že Vás brzy všechny opět uvidím při plném zdraví. Vysílám Vám vřelé políbení. Mamince k svátku mnoho zdravi a štesti přeje Váse Charlotte.

[1] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM. Karolina Martinů měla svátek 4. 11.

[2] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[3] Ferdinand Martinů (1853-1923), otec BM.

[4] Na začátku ledna 1935 se manželé Martinů přestěhovali do 3 passage Richard, Malakoff-Seine, kde setrvali do října 1935 (Martinů Ch. 2003, s. 214).

[5] Pražský příbuzný poličské rodiny Filipiů, provozovatelů jedné z poličských vináren. Chtěl vstoupit do cizinecké legie a způsobil BM, jak je zřejmé z jeho dalších dopisů, starosti (Popelka 1996, s. 33).

[6] 9. 10. 1934 byl v Marseille spáchán úspěšný atentát na jugoslávského krále Alexandra I. a francouzského ministra zahraničí Barthoua.

[7] Václav Sommer (1906-1945), český divadelní a rozhlasový režisér, teatrolog a esejista, přítel BM. Mládí prožil v Poličce.

[8] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[9] Pražská konzervatoř.

[10] BM má na mysli přípravu nastudování opery Hry o Marii, H 236, v Národním divadle v Praze. Opera byla po brněnské premiéře 23. 2. 1935 uvedena v Praze až 7. 2. 1936 (Webový archiv Národního divadla, http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Inscenace.aspx&ic=2421&pn=256affcc-f102-1000-85ff-c11223344aaa).

[11] 28. 10. 1934 měla být rozhlasem vysílána Rhapsodie pro velký orchestr, H 171 (srov. PBM Kr 143).

[12] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.