[Paříž] 17/4. 1934.[1]

Drazí,

kurýr už přijel a tak už máme ubrus tady, je moc krásný a Charlotta[2] má velkou radost z něho, každému se s ním chlubí a všichni ho moc obdivují a líbí se a je opravdu moc pěkný, až budeme mít hosty tak nám bude dělat velkou parádu. Charlotta napíše sama jak se ji to líbilo. Jindřiška[3] musela zaplatit tu taxu, tak ať jí to Mařka[4] zatím dá. Kurýr bohužel nejede přímo zpět a tak se pokusím jeŝtě znovu zdali by ty pastilky nešly poslat poštou jako vzorek, snad to pŭjde. Zde je teď stále zima, zvláŝtě ráno je úplný mráz, během dne se to zlepší ale žádné jaro to není. V zahrádce jsou přes to květiny, bez už odkvetl a tulipány též, teď budou karafiaty a růže ,,máme jich na jednom keři devadesát, tak to bude hezké jen aby bylo trochu teplo. S operou pokračuji a zatím mám už hotovy tři akty, schází jeŝtě poslední, tak zatím to co mám pošlu do Brna aby si to mohli zatím nechat rozepsat.[5] Paní Osuské[6] jsem telefonoval a mám s ní schůzku v sobotu, říkala že rozhodně se něco musí v té věci udělat.[7] Říkala že snad teď zase dávali Ŝpalíček v Praze že to bylo hlášeno, ale já o tom nevím nic. Zrzavý[8] přijede tento týden do Paříže, bude bydlet blízko nás, je v Benátkách píše že tam je tolik hostů že se na ulici ani nelze hnout, potom že lidi nemají peníze. Jsem zvědav jak se Vám bude líbit film, doufám že  jim ho pošlou.[9] S tím p. Uchytilem[10]

vyděračský dopis za syna

mne to překvapilo, to už je jako v Americe, jestli pak na to přišli kdo to psal a s tou Mařenkou také, ti Štěpánkovi nemají opravdu štěstí, taková rána, zrovna jako s její maminkou. To už snad je osud. Nechávám místo Charlottě, nového jinak není nic, s okem je to už dobré a jinak je také vše v pořádku. Moc Vás zdravíme a

jsem Váš

Bohouš.

Ma chère Marienka

Il faut me pardonner si je ne vous écris pas souvent, mais je travaille toute la semaine dehors et je n’ai pas un moment à moi. Je vous remercie mille fois pour la jolie nappe et les serviettes, c’est tout simplement magnifique, je suis très contente de l’avoir, merci encore une fois. Que faites-vous pour les vacances ? pensez-vous venir en France, je demande toujours à Bohus, qu’il vous écrive à ce sujet. Je souhaite de tout cœur, que cette lettre vous trouve en bonne santé ainsi que Mammy que j’embrasse bien affectueusement. À bientôt un petit mot de vous. Je vous adresse mes baisers bien affectueux – et encore beaucoup de remerciements pour m’avoir tant gâtée. Votre Charlotte

Moje milá Marienko.

Musíte mi odpustit, že Vám nepíši často, ale celý týden pracuji mimo dům, a pro sebe nemám ani chvilku. Tisíceré díky za hezký ubrus a ubrousky, jsou jednoduše překrásné. Jsem tomu velmi ráda, že je mám, děkuji ještě jednou. Co máte v plánu o prázdninách? Nepomýšlíte na cestu do Francie? Pořád Bohuše žádám, aby Vám v této věci napsal. Z celého srdce si přeji, aby Vás tento dopis zastihl v dobrém zdraví, stejně tak mamy[11], kterou srdečně líbám. Brzy odpovězte. Vysílám Vám vřelé políbení a mnoho díků za to, že si mne tak hýčkáte. Vaše Charlotte

[1] BM se pravděpodobně spletl v dataci, má být 17. 5. 1934.

[2] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[3] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.

[4] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[5] Hry o Marii, H 236. V polovině května měl BM dokončeny první tři části opery – Panny moudré a panny pošetilé (dokočeno 22. 4. 1934), Mariken z Nimègue (21. 3. 1934) a Narození Páně (1. 4. 1934). Hry o Marii měly premiéru 23. 2. 1935 v Zemském divadle v Brně (Halbreich 2007, s. 153-154).

[6] Pavla Vachková-Osuská (1891-1978), česká pěvkyně, manželka Štefana Osuského (1889-1973), českého politika, vyslance v Paříži. BM s ní chce projednat situaci kolem uvádění baletu Špalíček v Národním divadle v Praze.

[7] V dopisech (PBM Kr 117, Kr 120 a Kr 123) si BM stěžuje, že balet Špalíček, H 214 I, „…dávají stále na odpolední představení tak si myslím že už to asi někomu zase překáží že to má takový úspěch“, a hodlal proti tomu zakročit. Premiéra Špalíčku se uskutečnila 19. 9. 1933 v Národním divadle v Praze. V sezóně 1933/1934 se uskutečnilo celkem 14 představení, poslední dvě 4. 12. 1933 a poté až 12. 5. 1934. (Webový archiv Národního divadla v Praze, http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=SeznamPredstaveni.aspx&ic=2556&ju=8172&sb=0&zz=OPR&sz=0&pn=254affcc-cb43-4078-86fe-c5544619cf67).

[8] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.

[9] Marijka nevěrnice, H 233, film podle Ivana Olbrachta, režie Vladislav Vančura. Film byl v Poličce promítán v neděli 27. 5. 1934 (Jirglová 2013, s. 59-60).

[10] Pravděpodobně MUDr. Alois Uchytil (1882-1959), primář Okresní veřejné nemocnice v Poličce (Junek – Konečný. Dějiny města Poličky, 2015, s. 548).

[11] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.