Paris 19/4 1934.

Drazí,

měl jsem několik dní domácí vězení, něco mně píchlo do oka, tak jsem to měl jako ječné zrno až se to sebralo dnes už je to lepší ale nemohl jsem nic dělat a jen zŭstat doma a dávat obklady. S p. Ŝafránkem[1] jsem mluvil, říkal že musel odejet náhle ale že má v Praze na kurýrním odělení jeŝtě nějaké balíčky, tak kdybych si to tam nechal poslat že by to kurýr příŝtí měsíc vzal sebou. Ale na koho se obrátit v Praze snad by bylo nejlépe kdyby Jindřiška[2] byla tak hodná a donesla to až půjde do Bubenče na kurýrní oddělení. Zrzavý[3] už není v Praze a na Stáňu[4] není spolehnutí. Dodala by to do „kurýrního oddělení ministerstva záhraničí.– Toskánský palác – a sice ptala by se na p. Koloucha a řekla by že to pro Šafránka, tajemníka českoslo. legace v Paříži. Tak napište také na balíček že to pro p. Šafránka čs. legace v Paříži. Toskánský palác je hned naproti vchodu do hradu a kurýrní odělení je hned v pravo ale to ji portýr řekne. Možná že budu moci zase až pojede kurýr zpět poslat ty chlebíčky a pastilky. Kurýr pojede až začátkem května tak je na to čas. Z Národního[5] nemám zprávy už to zase asi odložili[6] a Paní Osuská[7] mi psala abych jí zatelefonoval že ráda se mnou promluví, byli také pryč teď teprve se vrátili a já zase teď se nemohu hnout z domu, ale doufám že se to už teď rychle zahojí. Zde byla uplná vedra několik dní až 30 stupňů a včera zase mrzlo, tak to také není moc zdravé. Stáňa mi psal o kvartettu[8]

měl skutečně ohromný úspěch a píše že i ti nejzarytější odpůrci to už uznali, Talich[9] prý byl nadŝen a bude to hráti ve Stockholmu. Zato z jeho vystoupení v Národním sešlo, kladl prý velké požadavky; tak kdo ví jak se to utváří pro jeho vystoupení na příští rok.[10] O tu cenu[11] se samozřejmě budu ucházet a psal jsem již do Brna aby mi sdělili bližší podmínky. Není nic tak jiného vyjma že Ostrčil[12] má novou operu možná že to chystají pro něho ale nevím to jistě, na každý způsob se budu ucházet. To by ovšem byla premiera asi v Brně[13]. Psal Stáňa že ten Janošik od Háby[14] úplně propadl v Národním bylo to asi 4× a dost. Také o tom filmu psal že to v Praze skoro všichni odsoudili a že nejlepší na tom byla hudba že se to všeobečně tvrdilo, tak jsem zvědav ĵestli to bude v Poličce co tomu budete říkat.[15] Tak to je vŝechno co vím nového. Piŝte co je u Vás a jak to zařídíte s balíčkem. Srdečně Vás zdravíme oba.

Váš

Bohouš.

Dejte balíček do dvou obalú a dovnitř dejte adresu p. Šafránka Legation Tchécoslovaque Paris. 17. Av. Charles Floquet.

[1] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.

[2] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.

[3] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.              

[4] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[5] Národní divadlo v Praze.

[6] V dopisech (PBM Kr 117, Kr 120 a Kr 123) si BM stěžuje, že balet Špalíček, H 214 I, „…dávají stále na odpolední představení tak si myslím že už to asi někomu zase překáží že to má takový úspěch“, a hodlal proti tomu zakročit. Premiéra Špalíčku se uskutečnila 19. 9. 1933 v Národním divadle v Praze. Od 1. 10. 1933 bylo představení nasazováno téměř výhradně v 15 hodin odpoledne a v sezóně 1933/1934 se uskutečnilo celkem pouze 14 představení, poslední dvě 4. 12. 1933 a poté až 12. 5. 1934. Ve Stavovském divadle se Špalíček nehrál (Webový archiv Národního divadla v Praze, http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=SeznamPredstaveni.aspx&ic=2556&ju=8172&sb=0&zz=OPR&sz=0&pn=254affcc-cb43-4078-86fe-c5544619cf67).

[7] Pavla Vachková-Osuská (1891-1978), česká pěvkyně, manželka Štefana Osuského (1889-1973), českého politika, vyslance v Paříži. BM s ní chce projednat situaci kolem uvádění baletu Špalíček v Národním divadle v Praze.

[8] Koncert pro smyčcový kvartet s orchestrem, H 207, byl uveden v Praze 14. 3. 1934, dirigoval Václav Talich ((Halbreich 2007, s. 320).

[9] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM. V letech 1931-1934 působil jako dirigent Konzertföreningen ve švédském Stockholmu.

[10] Jedná se o operu Hry o Marii, H 236. BM usiloval o spolupráci s Talichem a Národním divadlem v Praze, nicméně Hry o Marii měly premiéru 23. 2. 1935 v Zemském divadle v Brně (Halbreich 2007, s. 153).

[11] Cena Jubilejní nadace Bedřicha Smetany v Brně. BM ji roku 1934 skutečně obdržel za balet Špalíček I, H 214 I.

[12] Otakar Ostrčil (1879-1935), český hudební skladatel a dirigent, ředitel opery Národního divadla v Praze. V roce 1934 měla premiéru jeho opera Honzovo království.

[13] BM má patrně na mysli operu Hry o Marii, H 236.

[14] Karel Hába (1898-1972), český hudební skladatel, sbormistr a pedagog. Jeho opera Jánošík (1934) se na počátku roku 1934 hrála v Národním divadle v Praze celkem 6krát (Webový archiv Národního divadla, http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=SeznamPredstaveni.aspx&sz=0&ic=1691&ju=0&fo=000&pn=456affcc-f401-4000-aaff-c11223344aaa).

[15] Marijka nevěrnice, H 233, film podle Ivana Olbrachta, režie Vladislav Vančura. Film Marijka nevěrnice byl v Poličce promítán v neděli 27. 5. 1934 (Jirglová 2013, s. 59-60).