Paris 1/6. 1933.

Drazí,

měl jsem hodně práce, ten houslista Dushkin[1] odjíždí do Ameriky, tak vezme ten houslový koncert[2] sebou bylo na tom jeŝtě hodně práce. Špalíček[3] bude začátkem saisony t. j. asi koncem září tak po prázdninách snad se Vám to bude lépe hodit, že budete moci jet. Maminka[4] pořád si nemůže zvyknout že staří lidé už nevydrží tolik jako dříve. Už měla kolikrát z toho výstrahu že se musí šetřit a všichni ji to říkají a musí se s tím už jednou spřátelit, to už nic není platno, staří vyžaduje odpočinek. Kdyby bylo alespoň hezké léto abyste užili zahrádky a obě si řádně odpočinuly na sluníčku. Teď se dělají v Praze smlouvy s Jugoslavií možná že budou společné banky a že Fanouš[5] snadněji dostane peníze.[6] Zrzavý[7] možná že bude konkurovat pro nějaký kostel, je prý konkurs, říkal že by si vzal Fanouše. Zde není nic nového, počasí je krásné. Je tu hodně Němců co utekli z Německa hlavně Židů.[8] Měl jsem zase naději na nějaký film ale zase to nejde ku předu[9]

Oni by naši zde rádi něco natočili ale nemohou dostat peníze přes hranice. Pište mi brzo ĵestli už je mamince lepší a dejte si už jednou přece říct, vždyt to je stále stejná historie jakmile Vám oběma trochu poleví, tak už se zase ženete do práce, tenhle rok to bylo stále, tak si to přece uvědomte že to k ničemu nevede a poslechněte doktora. Nemoci člověk nic nevyvzdoruje musí se podřídit. Pište mi jak je doma. Zrzavý jede už teď také zpět do Prahy. od Stáňi[10] nemám zpráv, jak se letos zařídí, myslím že s milenkou[11]. Taky se to všechno na legaci změnilo už tu zbyl jen p. Osuský[12] a Ŝafránek[13]. Ostatní už neznám.

Piŝte brzo., oba Vás srdečně zdravíme

Váš

Bohouš. –

Ma chère Marienka.

Voici le mois de Juin, vous aurez bientôt fini avec les deux étudiants, Bohus m’a dit que Mamy était un peu malade, par trop de travail, je le comprend, il y a beaucoup à faire avec les hommes, je souhaite que cela se termine bien vite et je pense que vous viendrez après. Ici il fait beau temps, Bohus a beaucoup à faire avec le concerto de violon, cela se termine, tant mieux, car il en a plus qu’assez, depuis un an. Je vous embrasse bien affectueusement de tout cœur, ainsi que Mammy qui, j’espère, se porte mieux. Votre Charlotte

Moje milá Marienko[14].

A máme tu červen, brzy budete mít pokoj od obou studentů, Bohuš mi povídal, že mamy trochu churavěla z přepracování, což chápu, s mužskými je spousta práce, kéž to rychle skončí, a myslím, že poté přijedete. Máme u nás krásné počasí. Bohuš má mnoho práce s tím houslovým concertem, už se to blíží ke konci, ještěže tak, už toho má víc než dost, je to již rok. Co nejsrdečněji pozdravuji Vás i mamy, doufám, že je jí už lépe. Vaše Charlotte[15]

[1] Samuel Dushkin (1891-1976), americký houslista, skladatel a pedagog.

[2] Koncert pro housle a orchestr č. 1, H 226.

[3] Špalíček I, H 214 I. Premiéra se uskutečnila v Národním divadle v Praze až 19. 9. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).

[4] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[5] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[6] František Martinů byl akademickým malířem a restaurátorem, patrně pracoval na zakázce v Jugoslávii a nedostal zaplaceno (PBM Kr 94, 95, 96).

[7] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.

[8] Dne 30. 1. 1933 se Adolf Hitler stal říšským kancléřem a chopil se tak oficiálně moci.

[9] Nejbližší zakázka na hudbu k filmu Marijka nevěrnice, H 233, přišla na podzim 1933.

[10] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[11] Františka Brandlová, později druhá manželka Stanislava Nováka.

[12] Štefan Osuský (1889-1973), český politik, vyslanec v Paříži.

[13] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.

[14] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[15] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.