[1] První polovina března 1933 (Mihule 2002, s. 585).
[2] Manželé Martinů počátkem března 1933 odcestovali na francouzskou Riviéru. Do Paříže se vrátili v neděli 19. 3. 1933 (PBM Kr 103).
[3] Prager Presse, pražský německý deník vycházející v letech 1921 – 1939.
[4] La Revue Musicale, francouzská hudební společnost založená v roce 1920 vydávající stejnojmenný časopis (1920 – 1940). Redaktorem je míněn Henry Prunières (1861-1942), hudební kritik a vydavatel La Revue Musicale.
[5] Leoš Janáček (1854-1928), český hudební skladatel.
[6] Karel Boleslav Jirák (1891-1972), český hudební skladatel, pedagog a dirigent.
[7] Boleslav Vomáčka (1887-1965), český hudební skladatel a kritik.
[8] Emil Axman (1887-1949), český hudební skladatel.
[9] Jedná se o krátkou zprávu s názvem „Die jüngste Musik-Generation“ otištěnou 9. 2. 1933 na s. 4 v deníku Prager Presse. Ta informuje o přednášce, kterou měl Henry Prunières 8. 2. 1933 v pražském Institut Français Ernest Denis. Martinů je zde zmíněn skutečně ihned po Janáčkovi: „Martinů ist der zweite, einer der besten Musiker, den die Tschechoslovakei hervorgebracht hat, der stürmischeste und kraftvollste, dabei slavischeste unter der modernen Musikergeneration.“
[10] Lidové noviny, české noviny vycházející v letech 1893 – 1952, 1987 – dosud.
[11] Richard Wagner (1813 – 1883), německý hudební skladatel. Článek „Tvůrce Tristana“ byl v Lidových novinách otištěn 12. 2. 1933.
[12] BM mezi lety 1933 a 1938 napsal celkem 11 článků pro Lidové noviny. (Šafránek (ed.), BM: Domov, hudba a svět 1966, s. 53-54).
[13] Národní divadlo v Praze.
[14] BM má na mysli nastudování baletu Špalíček I, H 214 I, v Národním divadle v Praze. Balet zde měl premiéru až 19. 9. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).
[15] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM. Na přelomu roku 1932/1933 velmi vážně onemocněla oboustranným zápalem plic.
|