Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Datum odeslání19.02.1932
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníKopie z Centra Bohuslava Martinů v Poličce
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 68
Signatura v IBMMar 1932-02-19
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahJednání o prodeji klavíru se protahuje. Pokud by v Praze nedostal dobré místo, nepůjde tam, jde jen o přečkání krize. Do Prahy by šel až později na mistrovskou školu po Sukovi, a teprve pak by použil svých známostí s Benešem nebo Kramářem. Prezident mu prostřednictvím své kanceláře poslal 5000 franků. Dokončil balet a posílá ho hned do Národního. Snad ho uvedou na podzim.
Diplomatický přepis dopisu

Paris 19/2. 1932.



Drazí,



dostal jsem oba dopisy a to víte že bych byl rád kdyby se to skoncovalo s tím pianem,[1] děkuji Vám za Vaši námahu, vím že je to lehké jednat s těmi pány, myslím že pí profesorova[2] moc pomuže ona s nima umí jednat, a když by to vázlo tak nejlépe by bylo se znova poradit s ní. Od Fanouše[3] jsem dostal také dopis. Z Prahy dosud nevím nic, ale to víte že chci nějaké dobré místo,[4] a nedají-li mi ho tak do Prahy nepůjdu, chtěl bych jenom tu krisi trochu přečkat, a do Prahy bych ŝel definitivně později na mistrovskou školu na konsetvatoři, místo po Sukovi,[5] a v tom pȓípadě bych potom použil svých známostí a obrátil se na Beneŝe[6] nebo Kramáȓe,[7] ale teď to jeŝtě nebudu dělat, protože když uẑ něco od nich budu žádat tak aby to stálo za to. Dostal jsem vyřízení z kanceláře p. presidenta,[8] p. president mi poslal 5000 franků. Je zde právě jeden pán z 



 



kanceláře p. pres., říkal mi že by mě rádi viděli v Praze. [9] Jinak není nic zvláŝtě nového. Ty peníze dostávám měsíčně po 1000 fr. do června. Dokonĉil jsem ten balet[10] a posílám jej ihned do Národního, myslím že to bude pêkné a doufám že to vypraví na podzim v tom případě by se maminka[11] musela ještê vypravit do Prahy.[12] Zrzavý dosud nepřijel[13] – Stáňa mi psal o koncertu[14] a o věcech z Prahy, ale nic zvláŝtního. S tím klavírem se držte ale kdybyste viděli že je jim to drahé tak slevte aby se to raději vyřídilo byl bych rád, abych Vám už mohl nêco dát na výdaje, teď se opravdu těẑko peníze shánějí. Je zde trochu zima ale jen pár dní mrzlo a teď už je to zase lepší. U Vás jistě mrzne. Moc vás se Charlottou[15] zdravíme a jsem Váš



Bouhouŝ. 



 


Věcné poznámky k DP

[1] Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (viz PBM Kr 036 – 078). Po řadě neúspěšných pokusů, mezi něž je možné zařadit i tento, kdy o klavír jevilo zájem město Polička (PBM Kr 036, 037, 039), si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (uložen v soukromé sbírce, otištěn v Popelka 1996, s. 22). V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.



[2] Pravděpodobně Božena Sommerová, manželka Celestýna Sommera (? – 1934) a matka Václava Sommera (1906-1945).



[3] František Martinů (1880-1958), bratr BM, se krátce před tím oženil s Jindřiškou Palečkovou (1882-1965) – viz PBM Kr 067.



[4] BM uvažuje o zaměstnání v Národním divadle v Praze (viz PBM Kr 067).



[5] Josef Suk (1874 -1935), skladatel, houslista a pedagog - profesor v mistrovské třídě Pražské konzervatoře. O toto místo se BM v souvislosti s odchodem Suka do penze vážně zajímal.



[6] Edvard Beneš (1884-1948), druhý československý prezident, v té době ministr zahraničních věcí ČSR.



[7] Kramář Karel (1860-1937),  významný český politik, poslanec Národního shromáždění ČSR.



[8] Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937), 1. československý prezident.



[9] Je pravděpodobné, že se jednalo o Josefa Schieszla (1876-1970), který ve 20. a 30. letech pracoval v Kanceláři prezidenta republiky a v pozdějších dopisech domů se o něm BM často zmiňuje jako o člověku, jenž se snaží v Praze prosazovat jeho zájmy.



[10] Podle Halbreicha (2007, s. 212) dokončil BM balet Špalíček I, H 214 I, dne 11. 2. 1932.



[11] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.



[12] S ředitelem Národního divadla v Praze Otakarem Ostrčilem (1879-1935) byl BM domluven na dodání baletu Špalíček I, H 214 I, pro první provedení právě na této scéně. Premiéra se zde uskutečnila 19. 9. 1933.



[13] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM žijící v té době střídavě v Československu a ve Francii.



[14] Pražští přátelé BM houslista Stanislav Novák (1890-1945) a klavírista Karel Šolc (1893-1985) plánovali v Praze uspořádat hudební festival pouze z děl BM. „Festival“ se uskutečnil v podobě jednoho koncertu v pražském Mozarteu 26. 1. 1932 (Popelka 1996, s. 18; PBM Kr 021, 024, 025, 029, 034, 057, 058, 060, 061, 066, 067).



[15] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
PoznámkaPůvodně datováno „Jeudi 12“, datace změněna (mj. 12. 2. 1932 nebyl čtvrtek).
FixaceRukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituciCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Lokace jako předmět
Praha
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 621 (záznam 1 / 0)
další »