Paris 13/12 1931.

Drazí,

dopis jsem obdrẑel a jsem rád že jste se trochu uklidnily. Teď už snad máte také doma Fanouše tak už je to veselejŝí.[1]Já bych hlavně si pȓál aby si maminka[2]dala pokoj s těmi sny. To se ji každou chvíli může něco zdát a hned máte doma maler. Vždyt Karel přece ani netušil tak brzský konec tak se také nemohl přijít loučit.[3]Ani mi takové věci nepiŝte, to jsem se opravdu moc zlobil. V pátek byla premiera v Berlíně toho čelového koncertu a vysílali to Radiem, jenomže ĵsem uẑ neměl čas Vám to napsat.[4]Dozvěděl jsem se to v poslédní chvíli a sám jsem se pokoušel to chytit u jednoho známého ale nepodařilo se mi chytit Berlin a tak jsem také nic neslyŝel. Ale dostal jsem telegram od p. Hofmana, který je na legaci v Berlíně, gratuluje mi k znamenitému provedení a k velkému úspěchu, tak to asi bylo dobré, protože

jinak by se nebyl obtěžoval.[5]Možná že budu muset jet do Prahy v lednu, k vůli tomu filmu[6]to by bylo asi právě v ten čas jako Stáňů koncert[7]tak bychom se tam asi s někým z Vás viděli a snad bych se podíval domu na pár hodin. Ale to není jeŝtě jisté, oni teprve shání do toho kapital a stálo by to asi 3 miliony, to víte to se teď tak lehko nesežene. Talich[8]hrál Serenádu[9]ve Stockholmě a Oslo. Začíná tu zima a svátky máme přede dveřmi. Na Ŝtědrý den jsme pozváni k Ŝafránkovi[10]a na nový rok jdeme k jednomu Ŝvycarovi který je také komponista, bude tam samý muzikant.[11]Jinak nic nového. Před svátky Vám budu jeŝtě psat. Přišla mi sem návŝtěva tak musím skončit rychle. Napíšu Mařce[12]příŝtě. Mnoho pozdravů od Charlotty[13]a ode mne.

Váš Bohouŝ.

Charlotte by měla ráda ty hvězdy, udělala by z toho něco, ale jak to poŝleŝ?[14]Taky bychom chtěli vědět co by Mařka chtěla k Vánocům?[15]