[Paříž] Dimanche[1]31/10 1931.

Milá maminko,

přijmi ode mne nejsrdečnější pȓání k Tvému svátku,[2]přání všeho nejlepŝího a hlavně zdraví a spokojenosti abys ještě dlouho mezi námi byla a užila jeŝtě hodně radostí. Jen se hodně ŝetři a zbytečně nezlob a vŝechno bude k nejlepšímu a my vŝichni si ze srdce přejeme abysi svoje stáří strávila klidně a ŝtastně mezi námi, zkusila jsi toho již dost a dost a práce Ti také nikdy nechyběla tak teď už Ti nezbývá než si také trochu odpočinout a míti radost ze života který byl tak dobře vyplněn, myslím že i z nás můžeš míti radost, všichni se snažíme abychom svoje místo na světě dobře uhájili, a Tvoje stáří odměnili za vŝe co jste s tatínkem[3]pro nás udělali a nebylo toho málo. Vzpomínám na tatínka dnes na vŝe svatý.[4]Připojuji též přání za Charlottu,[5]přeje Ti rovněž vŝe nejlepší zdraví a ŝtěstí a vševyplnění vŝeho co si v duchu přeješ. Moc Tě oba pozdravujeme! 

Váš dopis jsem dostal a jsem věru zvědav co s tím klavírem bude,[6]ale snad to dopadne dobře, jen se bojím aby nebyl nêkdo naŝtval toho ladiče, aby dal nepříznivé mínění. Ale myslím že ho přece jenom koupí. Jen kdyby se to už srovnalo na té rádnici[7]a v obci aby to mohli vyříditi. Měli byste požádati Karla když je tak dobře naložen aby podal dobré mínění, že ho jistě budou ẑádat o dobrozdání, jemu to bude dělat dobře.[8]P. Till mi poděkoval za přání.[9]Jsem rád že to te Tesařík dostal.[10]P. Šafránek jel včera do Prahy, bude o mě mluvit s Benešem a chystá se že mu to vŝechno pěkně řekne bez zástěrky.[11]Jak jsem pozoroval, asi slyŝel zde od vlivných Francouzŭ že se jim to zdá divné od našeho státu, že nevyužitkují takového člověka jako jsem já, tak mi říkal že mu tuto zprávu podá. Jsem zvědav co z toho bude. Také bude mluvit s těmi zednáři.[12]Pí Osuská[13]jede do Prahy bude mluvit také o mě s Ostrčilem.[14]Chci dělati také velký balet z českých pohádek.[15]Tak myslím že se na jaře podíváte na premiéru.[16]To bych chtěl vidět ten film co tam jste u rádnice.[17]To věřím že to byla velká sláva, kdyby ty peníze byl měl Masaryk[18]dříve co by za to byl mohl vykonat. 

Moc Vás zdravím a vzpomínám

Váŝ Bohouŝ.

[1]Dimanche (fr.) – neděle; 31. 10. 1931 však byla sobota. BM zřejmě začal dopis psát v sobotu a pokračoval v neděli – viz níže: „[…] dnes na vše svatý […]“

[2]Karolina Martinů (1855-1944), matka BM, slavila svátek 4.11.

[3]Ferdinand Martinů (1853-1923), otec BM.

[4]Svátek Všech svatých – 1. listopadu. 

[5]Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[6]Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (CBM, PBM Kr 36 – 78). Po řadě neúspěšných pokusů (v tomto případě prodej obci) si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (osobní archiv rodiny Šmídovy, otištěn v Popelka 1996, s. 22).V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.

[7]BM má na mysli situaci krátce po komunálních volbách do obecního zastupitelstva v Poličce.

[8]Není zřejmé, kterého v Poličce „dobře naloženého“ Karla má na mysli. Nejvíce přichází v úvahu Karel Sommer (1869-1962), zakládající člen poličského hudebního sdružení Mládenecká kapela, 1924-1948 předseda ředitelství spořitelny (Popelka 1996, s. 21).

[9]Karel Till (1856-1933), poličský obchodník, starosta poličského Sokola v letech 1888-1923 a starosta Poličky v letech 1911-1919 (Konečný 2003, s. 127), se 2. 10. 1931 dožil 75 let. K tomuto jubileu patrně směřovala i gratulace BM zmiňovaná v dopise rodině do Poličky ze dne 25. 10. 1931 (CBM, PBM Kr 58).

[10]Josef Tesařík (1906-1985), se ucházel o místo ředitele kůru v poličském chrámu Sv. Jakuba Většího (CBM, PBM Kr 57 – 59, 64). Možná i díky písmné přímluvě BM u děkana P. Antonína Kováře (1877-1945) tuto pozici získal a v Poličce setrval až do roku 1945.Později působil jako zvukový režisér, archivář a referent hudebního oddělení v Brněnském rozhlase (1945-1952) a ředitel hudební školy ve Znojmě (1952-1960) (Černušák – Štědroň – Nováček 1963, s. 764, soukromý archiv Ivy Hájkové – praneteře J. Tesaříka).

[11]Edvard Beneš (1884-1948) druhý československý prezident, v té době ministr zahraničních věcí ČSR. Výsledek plánovaného jednání M. Šafránka (1894-1982) s E. Benešem – viz CBM, PBM Kr 57 nebyl valný: „Mluvil jsem se Š. ale nemá nic nového, byl v Praze jen 3 dny a nemohl s nikým mluvit, tak musím čekát.“(z dopisu BM rodině do Poličky ze dne 11. 11. 1931, CBM, PBM Kr 60).

[12]V souvislosti s možností udělení stipendia sloužícího k podpoře skladatele (CBM, PBM Kr 50, 56-59) se v dopisech BM objevují jména Františky Brandlové a zejména jejího manžela Brandla. Jejich vztah k svobodným zednářům se však nepodařilo definovat. 

[13]Pavla Vachková-Osuská (1891-1978), česká pěvkyně, manželka Štefana Osuského, vyslance ČSR v Paříži.

[14]Otakar Ostrčil (1879-1935), český hudební skladatel a dirigent, ředitel opery Národního divadla v Praze.

[15]Mezi 17. 11. až 10. 12. 1931 BM pracoval na 1. verzi 1. jednání baletu Špalíček, H 214 (Halbreich 2007, s. 212). Při hledání námětu se BM zprostředkovaně obracel i na Václava Tilleho (1867-1937), českého literárního a divadelního kritika, spisovatele a pedagoga, profesora na Karlově univerzitě v Praze. V dopise Václavu Sommerovi (1906-1945) odeslaném z Paříže dne 15. 10. 1931 (CBM, PBM Kp 1117) BM mimo jiné píše: „Vy jste ve spojení s p. Tille, zeptejte se ho, kde by bylo lze nejlépe najíti takovou českou pohádku, z níž by se dalo něco scénicky využít.“

[16]Balet Špalíček, H 214, měl premiéru 19. 9. 1933 v Národním divadle v Praze (Halbreich 2007, s. 213).

[17]Ze slavnostního odhalení sochy 1. československého prezidenta T. G. Masaryka v Poličce dne 28. 10. 1931 byl pořízen černobílý němý film, na němž jsou i záběry z poličského náměstí. Film je v digitalizované podobě dostupný v badatelně CBM v Poličce.

[18]Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937), 1. československý prezident.