Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Poznámka k lokaci odeslání[Paříž]
Datum odeslání05.10.1931
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 56
Signatura v IBMMar 1931-10-05
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahPřimluvil se písemně u poličského děkana za pana Tesaříka. Do Paříže se vrátil v sobotu (3. 10.) V Praze se zdržel jen krátce. V Paříži ho čekal diplom z České akademie, pošle ho domů. V Národním divadle "slíbili, že to brzo prohlédnou". Má naději na stipendium. Bude "konkurovat na tu slavnostní ouverturu" pro všesokolský slet (1932).
Diplomatický přepis dopisu

 [Paříž] Pondělí 5/10. 1931.

Drazí,

včera dnes[1]jsem dostal Váš dopis, tak jsem hned napsal p. děkanovi[2]ohledně toho p. Tesaříka, který mi také včera psal. Přimluvil jsem se za něho, doufám že na to p. děkan něco dá.[3]Přijel jsem v sobotu odpoledne[4]a zde je krásné počasí, po celou tu dobu co u nás tak prŝelo, zde bylo krásně. V Praze jsem to pokud moẑno vŝechno vyřídil ale moc časŭ jsem neměl, bylo toho mnoho a uẑ jsem se nechtěl dlouho zdržovat abych se také dostal k nějaké práci. U Jindřiŝky[5]jsem byl ale také jen na skok, vŝechno jsem to musel v rychlosti odbýt. Ty věci jsem poslal kurýrem, tak jsem neměl sebou nic co by mi dělalo nějaké nepříjemnosti na hranicích.[6]Píŝu to větší aby to maminka přečetla.[7]Čekal mne tady veliký diplom z České Akademie[8]poŝlu jej přiležitostně domu, mŭžete jej dát zarámovat je v takovém červeném a zlaceném rouleau,[9]jak byly staré a vzácné listiny. Korespondence tu mám dost a bude to chvíli trvat než to vyřídím. V Národním mi slibili že to brzo prohlednou a dají mi zprávu, myslím ale že to provedou, nic tam nemají z českých novinek.[10]Ohlednê toho stipendia nevím dosud nic určitého, ale p. Brandl[11]mi 

říkal že byl ve schůzi a že jsem prý na vŝechny udělal dobrý dojem a že určitě se to vyřídí příznivě. Dneska jdu na legaci moẑná že p. Ŝafránek[12]bude také o tom vědět něco nového, tak bych Vám to napsal, myslím že mi chtějí dáti nějaký větší dar.[13]Charlotta tu vyčistila krásně byt, vŝechno se to leskne.[14]Budu také konkurovat na tu slavnostní overturu která byse má provést na koncertě příŝtí rok na vŝesokolský slet jsou to asi tři ceny, tak jistě jednu shrábnu.[15]V Praze jsem se měl moc dobře, jenomže moc práce. Zuby mám už v pořádku, nedělá mi to velkých obtíží ale musím se učit na to kousat.[16]P. Špačka jsem potkal v Mariánských lázních, tam se křižují pařížské vlaky, právě se vracel a litoval že se mnou už v Praze nemohl mluvit.[17]Teď se zase musím pustit do práce. Škoda že nebylo u nás tak hezký jako zde to bych si to byl teprve užil a teď se musím koukat jak venku sluníčko svítí a musím sedět doma. Snad to vyřídí s tím klavírem[18]brzo, napiŝte mi jak bude vhodná doba a já budu gratulovat Adovi[19]a požádám ho aby to urychlil pak byste si vzali co potřebujete na tavydání, je to opravdu letos hrozné, kde se té vody stále bere. Charlotta Vás moc pozdravuje a já také.

Váŝ. Bohouš.

Věcné poznámky k DP

[1]Špatně čitelné.

[2]V letech 1924-1945 vykonával v Poličce funkci děkana P. Antonín Kovář (1877-1945) (Konečný 2003, s. 163).

[3]Josef Tesařík (1906-1985), se ucházel o místo ředitele kůru v poličském chrámu Sv. Jakuba Většího (CBM, PBM Kr 57 – 59, 64). Možná i díky písmné přímluvě BM u děkana P. Antonína Kováře (1877-1945) tuto pozici získal a v Poličce setrval až do roku 1945.Později působil jako zvukový režisér, archivář a referent hudebního oddělení v Brněnském rozhlase (1945-1952) a ředitel hudební školy ve Znojmě (1952-1960) (Černušák – Štědroň – Nováček 1965, s. 764; soukromý archiv Ivy Hájkové – praneteře J. Tesaříka).

[4]BM se 3. 10. 1931 vrátil do Francie po prázdninovém pobytu v Rakousku a Československu.

[5]JindřiškaPalečková (1882-1965), budoucí manželka Františka Martinů (1880-1958), bratra BM.

[6]BM využil diplomatické kurýrní služby k převezení objemnějších zavazadel z Prahy do Paříže (CBM, PBM Kr 55, 57).

[7]Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[8]Česká akademie věd a umění jmenovala BM 19. 5. 1931 řádným členem IV. třídy (Maýrová 2000, s. 43). 

[9]Rouleau (fr.) – tubus, válec.

[10]V Národním divadle v Praze měl BM v úmyslu dohodnouts ředitelem opery Otakarem Ostrčilem (1879-1935) provozování opery Tři přání aneb Vrtkavosti života, H 175 (CBM, PBM Kr 37, 50, 53). Její premiéra se však uskutečnila až v roce 1971 ve Státním divadle v Brně (Halbreich 2007, s. 146).

[11]Brandl, manžel Františky Brandlové, později manželky Stanislava Nováka (1890-1945).Manželé Martinů na její pozvání navštívili v roce 1931 Salzburger Festspiele (CBM, PBM Kr 50, 52, 53, 633; Mihule 2017, s. 185-186).

[12]Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM. 

[13]V dopise rodině do Poličky ze dne 31. 7. 1931 (CBM, PBM Kr 50) BM zmiňuje, že: „P. Brandl má prý pro mne nějaký veliký plán který by mi moc pomohl[…]“.Pravděpodobně se jedná o udělení stipendia sloužícího k podpoře finančního zajištění BM. Zda jde o přímou souvislost se zmínkou o svobodných zednářích v následujícím dopise ze dne 14. 10. 1931 (CBM, PBM Kr 57), však nelze s jistotou doložit: „Od těch zednářůnevím dosud nic ale p. Šafránek jede zítra do Prahy a tak to popožene, také chce o mě mluvit s Beneŝem.“ Další zmínky v dopisech CBM, PBM Kr58 a 59.

[14]Charlotte Martinů (1894-1978) svého manžela na cestě do Československa nedoprovázela. 22. 8. 1931 odjela ze Salzburguzpět do Paříže (Mihule 2017, s. 186).

[15]Slavnostní ouverturu k Sokolskému sletu, H 211, zkomponoval BM ještě v říjnu 1931, premiéru měla na Všesokolském sletu v Praze 3. 7. 1932 (Halbreich 2007, s. 257).

[16]U zubaře MUDr. Janzyv Praze si BM nechal v září 1931 vykonat razantnější zubařský zákrok (CBM, PBM Kr 50, 54).

[17]JUDr. Jaromír Špaček (1895-1968), v letech 1923-1931 působil jako konzulární atašé a později legační tajemník přidělený k vyslanectví v Paříži, kde byl pověřen obchodně-politickou agendou. V červnu 1931 se vrátil do Prahy na politickou sekci Ministerstva zahraničních věcí, kde pracoval v oddělení II/4 – mezinárodní organizace (Dejmek 2013, s. 236). 

[18]Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (CBM, PBM Kr 36 – 78). Po řadě neúspěšných pokusů si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (osobní archiv rodiny Šmídovy, otištěn v Popelka 1996, s. 22).V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.

[19]Adolf Klimeš (1880-1946), dlouholetý prvorepublikový starosta Poličky a přítel BM. Právě v roce 1931 byl podruhé zvolen starostou, funkci vykonával do roku 1938 (Junek – Konečný 2015, s. 528).

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 609 (záznam 1 / 0)
další »