Hradčanské n. 6-
7. března 1957.
Vážený pane Porfesore [sic],
Jak vidíte, spěchám s odpovědí, ačkoliv nedoufám, že můj dopis
dostanete včas. Alespoň dobrá vůle zde je.
V prvé řadě o „Motýlu“. Dotazem u Šebánka jsem zjistil, že je
v Poličce. Partitura i klavírní výtah. Současně však Šebánek upo-
zorňuje, že Martinů obyčejně chce, v případě provozování ně-
které z jeho starších skladeb poprvé, aby mu to bylo předem ozná-
meno.
To je tedy jedna věc. O Polní Mši [sic] – nevím přesně, co o ní Šafrá-
nek napsal, takže se možná budu opakovat. Vznikla v Paříži hned
na začátku války,koncem [sic] září nebo začátkem října,protože [sic] jsem ještě
tehdy bydlel v Avenue Reille s malířem Kunderou.Martinů [sic] bydlel po-
měrně blízko a často k nám docházel. Jednoho dne mi řekla Vít.
Kaprálová, že Martinů má v úmyslu napsat polní mši pro naši vo-
jenskou kapelu v Agde, že shání nějaký text a že to chce honem.
Ještě toho dne odpoledne přišel Martinů a chodě chvíli kolem toho
vyložil mi přibližně totéž, co Kaprálová. Řekl jsem mu, že se o
něco pokusím, a pamatuji-li se dobře,načrtl [sic] jsem několik nápadů
cestou v podzemní dráze a v malé restauraci, kam jsem chodívali [sic] na
oběd, jak už se stává, na kousky papíru, které jsem náhodou našel
po kapsách.
Druhý den byl u nás Martinů znovu a ptal se, jestli jsem něco udě-
lal. Řekl jsem mu, že jsem něco zkoušel , [sic] ale že to je k ničemu.
Chtěl, abych mu to ukázal. Když jsem papírky vytáhnul, řekl, že
si je přečte doma. A byl pryč.
Nevím přesně, jak dlouho trvalo, než se objevil znovu. Možná dva
nebo tři dni. A k mému zoufalství mi oznámil, že mše už je hotová
a že tam,kde [sic] mu ještě text scházel, že ho dpolnil [sic] z Bible. Tak-
hle to samozřejmě nebylo míněno a od té doby,kdykoliv [sic] jsem mohl,
jsem se alespoň pokoušel nějaké slovo v textu vyhodit nebo upravit,
ale v celku se už moc zlepšit nedá.
Martinů velice tehdy záleželo na instrumentaci,aby [sic] skutečně naše
kapela v Agde mohla mši provozovat. Proto i ty přenosné varhánky.
Ovšem s čím nepočítal bylo [sic], že nestačí mít v kapele předepsané ná-
stroje, že je taky|třeba na ně umět zahrát, co si v notách napsal
a na tom to xxxx ztroskotalo.Polní [sic] mše nikdy žádnou polní jednotkou
provedena nebyla a asi nebude.
Od té doby prodělala různá dobrodružství, zejména během války,
kdy jsem ji pokládal za ztracenou, protože nebyla v mém kufru,
o který jsem se během denních a nočních náletů nepřestal obávat
a který obsahoval množství rukopisných partitur Martinů a Kaprálové.Koneč- [sic]
ně u nás vyšla tiskem a byla mnohokrát provedena v cizích zemích,
a to velmi často věrně podle tiskové chyby. Nejeden Baryton se
mi již přiznal, že se mu zdálo nepřirozené přijmout podstatný ho-
norář za tak krátkou ariix. Ale nikdo se|nedivil, že by Martinů tak
nevyrovnaně instrumentoval. Ve vydání je totiž chyba tisku, xxx
takřka celá „Modlitba vojáka“ je dána sboru, ačkoliv je to solo.
Tohle jenom abych Vás upozornil,kdyby[sic] náhodou i Brno se drželo
věrně tištěné partitury.
Doufám že [sic] paní Divíšková potřebné noty najde, pozdravujte ji
a kdybych věděl, zda a kdy bude Polní mše vysílána, rád bych si
ji poslechl.
Srdečně Váš
[podpis perem]
|