Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMucha, Jiří
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPraha
Datum odeslání07. 03. 1957
PříjemceZouhar, Zdeněk
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíBrno
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie od Víta Zouhara, 2017
Vlastník pramene- soukromý vlastník, private owner
Signatura současného vlastníka-
Signatura v IBMZou 1957-03-07
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahJiří Mucha obratem odpovídá na dopis Zdeňka Zouhara. Od Karla Šebánka zjistil, že partitura i klavírní výtah baletu MOTÝL, KTERÝ DUPAL jsou v Poličce. Rovněž byl upozorněn, že Bohuslav Martinů si přeje být vždy předem informován v případě premiérování některé z jeho starších skladeb. JM doufá, že Elmarita Divíšková potřebné noty najde, a nechává ji pozdravovat.
JM dále popisuje genezi spolupráce s BM na POLNÍ MŠI. Dílo považoval během války za ztracené, protože jej neměl v kufru, který střežil, spolu s dalšími rukopisy děl BM a Vítězslavy Kaprálové. Upozorňuje na chybu v tisku díla, v němž je zkráceno barytonové sólo. Pokud bude POLNÍ MŠE z Brna vysílána, rád by si ji poslechl.
Přepis dopisu

Hradčanské n. 6-



7. března 1957.



 



Vážený pane Porfesore [sic],



Jak vidíte, spěchám s odpovědí, ačkoliv nedoufám, že můj dopis



dostanete včas. Alespoň dobrá vůle zde je.



V prvé řadě o „Motýlu“. Dotazem u Šebánka jsem zjistil, že je



v Poličce. Partitura i klavírní výtah. Současně však Šebánek upo-



zorňuje, že Martinů obyčejně chce, v případě provozování ně-



které z jeho starších skladeb poprvé, aby mu to bylo předem ozná-



meno.



To je tedy jedna věc. O Polní Mši [sic] – nevím přesně, co o ní Šafrá-



nek napsal, takže se možná budu opakovat. Vznikla v Paříži hned



na začátku války,koncem [sic] září nebo začátkem října,protože [sic] jsem ještě



tehdy bydlel v Avenue Reille s malířem Kunderou.Martinů [sic] bydlel po-



měrně blízko a často k nám docházel. Jednoho dne mi řekla Vít.



Kaprálová, že Martinů má v úmyslu napsat polní mši pro naši vo-



jenskou kapelu v Agde, že shání nějaký text a že to chce honem.



Ještě toho dne odpoledne přišel Martinů a chodě chvíli kolem toho



vyložil mi přibližně totéž, co Kaprálová. Řekl jsem mu, že se o



něco pokusím, a pamatuji-li se dobře,načrtl [sic] jsem několik nápadů



cestou v podzemní dráze a v malé restauraci, kam jsem chodívali [sic] na



oběd, jak už se stává, na kousky papíru, které jsem náhodou našel



po kapsách.



Druhý den byl u nás Martinů znovu a ptal se, jestli jsem něco udě-



lal. Řekl jsem mu, že jsem něco zkoušel , [sic] ale že to je k ničemu.



Chtěl, abych mu to ukázal. Když jsem papírky vytáhnul, řekl, že



si je přečte doma. A byl pryč.



Nevím přesně, jak dlouho trvalo, než se objevil znovu. Možná dva



nebo tři dni. A k mému zoufalství mi oznámil, že mše už je hotová



a že tam,kde [sic] mu ještě text scházel, že ho dpolnil [sic] z Bible. Tak-



hle to samozřejmě nebylo míněno a od té doby,kdykoliv [sic] jsem mohl,



jsem se alespoň pokoušel nějaké slovo v textu vyhodit nebo upravit,



ale v celku se už moc zlepšit nedá.



Martinů velice tehdy záleželo na instrumentaci,aby [sic] skutečně naše



kapela v Agde mohla mši provozovat. Proto i ty přenosné varhánky.



Ovšem s čím nepočítal bylo [sic], že nestačí mít v kapele předepsané ná-



stroje, že je taky|třeba na ně umět zahrát, co si v notách napsal



a na tom to xxxx ztroskotalo.Polní [sic] mše nikdy žádnou polní jednotkou



provedena nebyla a asi nebude.



Od té doby prodělala různá dobrodružství, zejména během války,



kdy jsem ji pokládal za ztracenou, protože nebyla v mém kufru,



o který jsem se během denních a nočních náletů nepřestal obávat



 a který obsahoval množství rukopisných partitur Martinů a Kaprálové.Koneč- [sic]



ně u nás vyšla tiskem a byla mnohokrát provedena v cizích zemích,



a to velmi často věrně podle tiskové chyby. Nejeden Baryton se



mi již přiznal, že se mu zdálo nepřirozené přijmout podstatný ho-



norář za tak krátkou ariix. Ale nikdo se|nedivil, že by Martinů tak



nevyrovnaně instrumentoval. Ve vydání je totiž chyba tisku, xxx



takřka celá „Modlitba vojáka“ je dána sboru, ačkoliv je to solo.



Tohle jenom abych Vás upozornil,kdyby[sic] náhodou i Brno se drželo



věrně tištěné partitury.



 



               Doufám že [sic] paní Divíšková potřebné noty najde, pozdravujte ji



a kdybych věděl, zda a kdy bude Polní mše vysílána, rád bych si



ji poslechl.



                                            Srdečně Váš



                                                                          [podpis perem]


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Přílohypřiložena obálka
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceNeprofi barevná
Lokace jako předmět
Agde
Paříž
Polička
Osoba jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 5685 (záznam 1 / 0)
další »