| Stručný obsah | Bohuslav Martinů se na 100 % připojuje k proteslu Miloslava Bureše. Jak mohli filmaři vyjmou celou pasáž filmu bez Burešova svolení? Z melodické fráze barytonu zbyla také jen půlka. BM doufá, že místo bude doplněno. Jde také o disky i vydání partitury, kde zůstaly zbytečné chyby. Otisk mu měl být před vydáním poslán ke korekci. Doufá, že v materiálu jsou chyby opraveny. Jak provedení, tak nahrání se mu líbí a posílá svůj dík Janu Kühnovi. Neuspokojila ho jen poslední deska barytonového sóla. Zpěvák je výborný, ale klavírní doprovod je příliš v pozadí a nejsou dost slyšet harmonie. Také viola je slabá, měli ji více akcentovat při začátku disku a měla by držet tón déle, než je v partituře, aby připravila nástup hlasu. Ale to je detail, který měli znát. Při dlouhém disku by se to nestalo. "Sbory jsou překrásné". U Legendy [LEGENDA Z DÝMU BRAMBOROVÉ NATI] má Bureš opravit na kopiích název. Každé rozhodnutí pak předává BM Kühnovi, který bude vědět, co má udělat. BM všechna rozhodnutí přijme. Od vysvětlení od Karla Šebánka si BM příliš neslibuje. Pokud jde o práva na natáčení disku a užití hudby ve filmu, jsou špatně informování. BM není členem Ochranného svazu, ale amerického Sdružení autorů. BM není proti nahrání, ale vyžaduje korektní chování. Je nepřípustné, že mu disky byly poslány několik týdnů po vydání. KŠ se asi mýlil, když říkal, že je již poslal. Bureš má vyřídit "těm pánům", že na nich BM není závislý. BM doufá, že se Burešovi podaří ho navštívit. Premiéru "Legendy" mohou klidně udělat v Praze. Bureš si nemá dělat starosti, oni dva se totiž vždy dohodnou. Burešovy texty k písničkám jsou krásné, ale nejsou to ty, které by BM potřeboval. |
| Diplomatický přepis dopisu | [Řím] Unor 16. 57.
Milý Příteli:
Odpovidám ihned na váš dopis a připojuji se k vašemu protestu a to na sto %.[1] Nechápu jaké byly důvody filmařů vytrhnouti jednu celou passage z celku a hlavně bez vašeho vědomi.
Oznamte tedy filmovemu vedeni že se připojuji k vašemu protestu jak ve vašem tak i v mem zájmu, z moji melodické fraze barytonu též zbyla jen půlka. Doufám že docílíte aby to misto bylo doplněno.[2]
Je ještě u nás takové kavalírské chování, to se jedná i o disky i o vydání partitury, kde zustaly uplně zbytečné chyby, které mohly byti lehce korrigovany kdyby je byl prohledl Kühn a nebo pianistka, kteří dílo znaji, nehledě k tomu že otisk měl býti poslán před vydánim mně pro korekce.[3] Já doufám že v materialu jsou tyto chyby opraveny.[4]
Musim vám říci, že jak provedeni i nahráni se mi nesmírně líbí a vyřidte moje diky Kuhnovi [Kühnovi] i sboru.[5]
Je jenom jedna věc která mne v disku neuspokojila a při tom asi Kuhn [Kühn] sám nebyl a sice posledni deska barytonoveho sola je jakoby najednou z jiného materialu. Zpěvák je výborný, ale ten pianový doprovod, který je míněn jako varhanovy zvuk je strčen hodně do pozadí, snad ve snaze aby bylo rozuměti slovu textu ale to bylo zbytečné, text by byl vyšel přes to dobře. Tim že je slyšet jenom hlas bez klavirniho podkladu, celá apotheosa závěru je hodně ztracena, tim že neni podepřen harmonicky, harmonie nejsou slyšet a nebo ne dost. To mne dost mrzi ale nevim co se dá dělat. Snad v připadě že by se dělal jeden dlouhy disk by bylo možno toto místo spraviti, což by prospělo dílu. Take ta viola je slabá a jednu věc kterou měli udelat je, akcentovat violu trochu při začatku disku kde vchod náhlý barytonu zanechává určitou nejistotu, jakoby bylo ztraceno pár taktů. Viola by měla ješte držet ton dele než je v partiture (to jest začatek pátého disku) aby připravila rentrè sólového hlasu. To je ovšem technický detail který by měli znát, Jsou v tom určité rozpaky. Při dlouhem disku by se o to nejednalo. Ja sám jsem ještě neměl ani dosti přiležitosti si disky poslechnout hned mi je zajemci vzali z ruky jen musim znovu říci ze sbory jsou překrásné.
Co se Legendy týče opravte na kopiich ten název[6] a predávám každé rozhodnuti Kuhnovi [Kühnovi], přijmu je všechny a nemusi mi ani psát.[7] Jak jsem poznal on nikdy nepíše a já mu to nijak nezazlivám. On bude dobře vedět co se má udělat.[8] Já ještě myslim že partitura není pěkne napsána. Jenom bych chtěl aby všechny opravy doplnil v kopiích aby to bylo pro vydani definitivni.[9]
Co se vysvětleni od Karla týče, neslibuji si od toto moc, on často mluvi jenom okolo věci a k tomu hlavnimu se nedostane.[10]
Ted vám chci ještě jenom říci co se týce toho práva natáčeni disku, což se týče také užiti hudby ve filmu, že jsou tam na omylu a špatně informovani. Já nejsem členem Ochraneho svazu, jsem členem americkeho Sdruženi autoru.[11]
Ja effektivne nemam nic proti nahráni, to bylo v mém úmyslu když jsem vám dilo posilal a co já vyžaduji je jenom malá porce slušného a korrektniho chování a to snad neni mnoho. Jak jste sám poznal a jak já sám jsem předvidal disky byly poslany, přes moje i vaše intervence až nekolik týdnu po vydani a to ja shledávám nepřipustné. Celni papiry jsem vubec nepotřeboval. Tak si z toho udělejte závěr který bude asi totožný s mým. Karel mi tež psal že je sam poslal a sice dvakrat a už před vanocemi ale myslim že se take mylil, protože nic nedoslo.[12] Ja vim že on vse mysli dobře a budiž mu za to chvalu vzdán ale někdy jak mi řikáme u nas STŘEČKUJE.
Tak to by bylo asi vše. Jenom řeknete těm pánum že ja na nich nejsem zavislý a aby si to laskavě uvědomili.
Ted co se vaši nepraktičnosti týče, to je jiná kapitola a illuse z které vas vyvedu až sem přijedete, coz doufám ze se vam podaři a ja to velmi nutné abych s vami mluvil a potřebujeteli nějaký můj zákrok, tedy mi jen napište co potřebujete a komu napsati (vyjma officielnich činitelu s kterými nemam kontakt)
Napište mi jak vše dopadlo. Co se premiery Legendy tyče udelejte si ji samozřejmě v Praze,[13] moje poznámka o Policce nebyla v tom smyslu že bych si přál premieru tam a ostatně se vubec nědelejte žadných starosti v ničem, my dva se vzdy dohodneme. O pisničkách vam napišu přiste a nejlepe když o tom budem mluvit, vase texty jsou krasné ale nejsou ty jež bych potřeboval.[14] Zdravim
B. Martinů
|
| Věcné poznámky k DP | [1] Všechna podtržení v tomto dopise jsou provedena pravděpodobně rukou B. Martinů modrou propiskou.
[2] Martinů reagoval na Burešovy informace o filmu Otvírání studánek režiséra A. F. Šolce, který měl premiéru 1. ledna 1957. Oproti partituře v něm došlo k několika škrtům: v taktech 312–317 je vypuštěna pasáž „Z té modře a větrnosti čisté…“. V taktech 199–202 mezihra a zcela je změněna introdukce, kdy úvodní filmové titulky doprovází instrumentální mezihra (takty 293–305), na kterou navazuje klavírní závěr první části (takty 282–291). Po něm teprve přichází úvodní text recitátora v odlišné variantě: „Tobě domove, za mladé dny i tichá snění, za radosti i bolesti, za všechnu lásku a bezpečí, tuto píseň dětství kladu ji mezi vřesy a kamení.“ Do předehry recitace dál pokračuje: „Ať ji prameny znovu rozezpívají.“ Protesty obou autorů však nebyly nijak účinné (Zouhar, 2016, s. 133).
[3] Ze smlouvy, kterou Martinů uzavřel se SNKLHU 6. března 1956, však tento jindy běžný postup nevyplývá, neboť v poznámce je uvedeno: „korektury provede prof. Karel Šolc“ (NBM, [bez sig.]).
[4] Provozovací materiál byl poprvé vydán až v roce 1965 ve Státním hudebním vydavatelství, coby součást 2. vydání. I to však obsahovalo řadu chyb.
[5] Má na mysli první nahrávku Otvírání studánek na gramofonových deskách v nakladatelství Supraphon (081528-32-SV, 2020-V, Praha, 1956).
[6] Martinů opravil název na první straně autografu partitury, kde pod přeškrtnuté „Romance“ dopsal „Legenda“ (CBM, Ab 106, s. 1). Jak Martinů informoval Miloše Šafránka již v dopise ze dne 12. října 1956, původní název Legendy z dýmu bramborové nati byla Romance z dýmu bramborové nati (CBM, PBM Kmš 848) a stejný název používá Martinů ještě v dopise témuž adresátovi ze dne 23. ledna 1957 (CBM, PBM Kmš 851). V dopise ze dne 13. ledna 1957 rodině do Poličky ale už píše: „Čili v krátkosti tu Legendu z Bramborovych nati pošlu domu, vždyt je to pro ten ucel psano.“ (CBM, PBM Kr 552). Když se ale o zaslané partituře zmiňoval Miloslav Bureš Zdeňku Zouharovi 29. ledna 1957, sám použil ještě původní název: „Oznamuji Vám, pane profesore, že mi právě došla od B. Martinů „Romance z dýmu bramborové nati.“ (ZZ, MB 13).
[7] Viz pozn. XY.
[8] Podobně se Martinů vyjadřuje také v dopise Burešovi ze dne 7. ledna 1957: „Myslim ze je pro Kuhna. Nepsal mi, ale at si z toho nic nedela, jenom at prohledne noty a opravi chyby a ja vam jeste napisu podrobnosti, co je nutno udelati s harmonikou a t. d.“ (CBM, PBM Kb 649).
[9] Viz poznámka XY.
[10] Jedná se o Karla Šebánka, z kontextu však není zřejmé, zda má na mysli smluvní vztahy nebo provozování kantáty.
[11] Od 1. ledna 1953 nebyl Martinů členem OSA, nýbrž členem American Society of Composers, Authors and Publishers. Martinů se o tom zmiňuje také v dopise rodině do Poličky ze dne 4. prosince 1952: „Od ledna jsem clenem americke autorske spolecnosti tak mi alespon penize uz nebudou utikat.“ (CBM, PBM Kr 433).
[12] Martinů si v mnoha dopisech stěžuje, že mu nebyly poslány desky s jeho skladbami. V dopise ze dne 14. listopadu 1956 rodině do Poličky: „Studánky mi slibili ale neposlali to zase vezme asi roky než dostanou povoleni a nebo to někdo si vezme za dúvod aby se podival ven za mnou, doufam ze je poslou alespon vám.“ (CBM, PBM Kr 545) a dále v dopise ze dne 29. listopadu 1956 témuž adresátovi doplňuje: „Disky jsem ovšem také dosud nedostal a tak to vidite že to je z Prahou vždycky stejné už je to vice než měsíc co mi B. psal že mi je pošlou.“ (CBM, PBM Kr 547). Znovu stejný problém zmiňuje v dopise ze dne 22. prosince 1957 rodině do Poličky: „Ty disky jsem dosud nedostal a take nevim co je s vydanim studanek zdali uz to vyslo nebo ne a na disky si asi počkám, jsou to v praze padouři.“ (CBM, PBM Kr 549) a stejnému adresátovi o měsíc později, tedy dne 22. ledna 1957, opakuje: „Desky Studanek dosud nedošly a tak je jisté že to neposlali protoze hlavně rekomandové balicky a dopisy jdou dosti rychle.“ (CBM, PBM Kr 553).
[13] Premiéra Legendy z dýmu bramborové nati, H 360, se uskutečnila dne 28. května 1957 za řízení Jana Kühna v rámci festivalu Pražské jaro (Halbreich, 2007, s. 444).
[14] Patrně má na mysli sbírku, kterou v dopise Burešovi z 10. března 1957 (CBM, PBM Kb 652) nazval „Svatební Suita.“. Ta je však neznámá.
|