Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Poznámka k lokaci odeslání[Paříž]
Datum odeslání21.09.1955
PříjemceBureš, Miloslav
Příjemce (korporace)
Lokace přijetí
Poznámka k lokaci přijetí[?]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, 2015
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kb 642
Signatura v IBMBurM 1955-09-21
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBohuslav Martinů odpovídá opožděně po návratu do Paříže. Z nápadu Miloslava Bureše na film [OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK] s Jiřím Trnkou je nadšený a se zpracováním by zajisté souhlasil. Je však třeba mít oficiální dovolení nakladatele, i když BM si nemyslí, že by to mělo být vážnou překážkou. Zatím ještě neví, bude-li nakladatelem "Praha" nebo "Londýn". Pražské vydání by chtěl raději, ale nejdříve se musí domluvit s "Londýnem". Už v tom smyslu psal "H. Nakladatelství". Celá věc s londýnským nakladatelem se musí rozhodnout do 14 dní, ale s filmem by se asi stejně muselo počkat na jaro. U BM je nyní jeho životopisec Miloš Šafránek a BM se pro něj dívá do starých kompozic. Našel tři písně na krásný text Karla Tomana MĚSÍCE. BM žádá Bureše, aby ve "Studánkách" opravil, co potřebuje. Místo, kde "si stále podáváme klíč", opraví sám po návratu do New Yorku, což je 5. října. Na závěr přeje Burešovi brzké zotavení a optimismus.
Diplomatický přepis dopisu

[Paříž] Sept.  21. 55.

 

Milý příteli:

Píši opožděně, zase jsme se courali po světě a tak jsem našel Váš dopis až při návratu do Paříže.[1] Ten nápad s filmem je báječný a Trnka[2] to umí dělat, samozřejmě že bych s tím souhlasil.[3] Co se týče ovšem officielního dovolení to musím dostat od nakladatele a pro okamžik nevím bude-li to Praha nebo Londýn.[4] Zde je teď kde kdo na dovolené a tak musím čekat až se všichni vrátí do officu, což bude brzo. To se týká též vydání v Praze, které bych raději viděl než Londýnské. V každém případě nemyslím že by byly vážné překážky pro film, naopak byla by to reklama pro Edici. Musím se nejdříve domluvit s Londýnem, psal jsem v tom smyslu i H. Nakladatelství. Myslím že by se s filmem stejně muselo čekat až na jaro, nebo bychom tam měli samý sníh a zamrzlé cesty, ne?[5] Celá věc se musi rozhodnouti s mým Londýnským nakladatelem do 14 dní, ale jsem jist že i Londýn i Praha (eventuelně) nebudou míti námitky.[6] Já sám budu dělat vše možné aby Studanky byly vydáný v Praze.[7] Dostávám od nás předčasná přání k narozeninám jež jsou nicméně až 8 prosince.[8] Je zde můj biografer Šafránek[9] a tak pro něho se dívám v mé bedně po starých komposicích a našel jsem tři písně na text Tomana: „Měsíce“ které jsem psal před lety.[10] Jsou to krásné texty. Pozdravte jej ode mne.[11] Co se týče Studánek opravte vše co potřebujete a dopište do definitivní partitury.[12] Ono místo kde si stále podáváme klíč opravím[13] ihned po návratu do N.Y. t.j. 5 října.[14]

Přeji Vám zotavení a rychle, musím říci že si nervy často bouráme sami a doufám že už je máte v moci.[15] Co se optimismu týče, vy nemusíte čekat až vám někdo, inklusive já dá podnět k optimismu, protože je ve Vás, jinak byste nepsal tak krásné verše.

Mnoho vás zdravím

                                    Váš B. Martinů

 

Věcné poznámky k DP

[1] Bohuslav Martinů pobýval od 10. srpna 1955 v Itálii a do Francie se vrátil 20. září (Mihule, 2002, s. 593).

[2] Jiří Trnka (1912–1969), režisér animovaných filmů, malíř, ilustrátor, autor mj. filmů Špalíček (1947), Císařův slavík (1948), Sen noci svatojánské (1959) s hudbou Václava Trojana.

[3] Martinů zde poprvé reaguje na záměr Jiřího Trnky vytvořit filmovou adaptaci Otvírání studánek. Bureš v závěru roku žádá Martinů: „Pan Šebánek Vám jistě bude psát, aby se vše urychlilo, poněvadž Trnka chce začít s přípravnými pracemi na jaro. Každý film dělá velmi důkladně a je nejvyšší čas, aby na něm začal pracovat již v nejbližších dnech.“ (15. prosince 1955, CBM, PBM  Kd 20). V návaznosti na to Martinů informuje v polovině ledna do Poličky: „Ted už máme tež povoleni z Londýna a tak to budou moci vydat a také ten film udělat, nevim co by bylo lepši zdali loutkové, myslim spíše děti, ale necháme Trnkovi na rozhodnuti, to mi snad napíší.“ (18. ledna 1956, CBM, PBM Kr 514). Bureš pak dále upřesňuje filmové představy: „Tak o provedení Studánek v Trnkově filmu /byl by to barevný film, obrazová báseň z Vysočiny, na široké plátno/. Bylo by opravdu už nutno, aby z nakladatelství dostali už ve filmu nějakou zprávu. Poněvadž Trnka je netrpělivý a musí si práci připravit. Jinak by pracoval na něčem jiném a film by se oddálil. Snad by bylo také správné, kdybyste se laskavě vyslovil, přejete-li si, aby to byl film se živými herci nebo film loutkový. Dojde.li v nejbližší době povolení, začne se točit film už asi v květnu. Jeho promítání by bylo pak koncem tohoto roku.“ (23. ledna 1956, CBM, PBM Kd 21). K realizaci tohoto filmu však nedošlo. Viz pozdější dopisy Martinů na s. XY.

[4] Bohuslav Martinů byl od 1. ledna 1952 do 31. prosince 1955 vázán smlouvou s nakladatelstvím Boosey & Hawkes, které mělo výhradní právo na vydání každé nové skladby (Smlouva s Boosey & Hawkes, NBM, [bez sig.]). Boosey & Hawkes mělo dohodu se Státním nakladatelstvím krásné literatury a hudebního umění (SNKLHU), Artia v Praze při vydávání děl B. Martinů (2. ledna 1956, CBM, PBM Kd 15; Zouhar, 2016, s.  XIX).

[5] Režisér A. F. Šulc natočil film Otvírání studánek v létě roku 1956.

[6] E. Roth z Boosey & Hawkes sdělil Martinů: „ARTIA nás požádala, zdali máme zájem vydat OTVÍRÁNI STUDÁNEK. Napsali jsme jim, že nemáme […]“ / „ARTIA have actually asked us already whether we would have any objection to their publishing OTVIRANI STUDANEK. We wrote to them that we have none, […].“ (2. ledna 1956, CBM, PBM Kd 15). 

[7] Bohuslav Martinů uzavřel smlouvu na první vydání partitury kantáty Otvírání studánek v SNKLHU 6. března 1956 (NBM, [bez sign.]). Kantáta vyšla v prosinci téhož roku.

[8] Nelze určit, o jaká přání se jedná. Toho roku se dožil 65 let.

[9] Martinů se setkal se svým životopiscem Milošem Šafránkem v září 1955 v Paříži (Mihule, 2002, s. 593).

[10] Má zde na mysli písňový cyklus Měsíce, H 135, z roku 1922. Halbreich uvádí Karla Tomana jako autora textu pouze u 1. písně (Leden: Po cestách zavátých) a u 3. písně (Září: Můj bratr dooral). U písně druhé (Ty, jenž sídlíš v nebesích) se k autorovi textu nevyjadřuje (Halbreich, 2007, s. 473).

[11] Martinů evidentně nevěděl, že je básník Karel Toman (1877–1946) již 9 let mrtev.

[12] Tím dal Martinů souhlas M. Burešovi k provedení všech textových změn. Viz poznámka XY.

[13] Miloslav Bureš upozornil již v červenci na skladatelovo opomenutí na straně 22 (Viz pozn. XY). Martinů zde vypustil slovo „podávám“ ve verši „z ruky do ruky si stále těžký klíč“. V autografu toto místo zůstalo neopraveno (CBM, PBM Ab 102). V prvním vydání partitury z roku 1956 je korigováno.

[14] Manželé Martinů přiletěli do New Yorku 5. října 1955 (Mihule, 2002, s. 593).

[15] Do 10. října Bureš pobýval v lázních. Zouharovi napsal: „Má adresa je: M. Bureš Priesnitzovo sanatorium, Lázně Jeseník!“ (3. září 1955, ZZ, MB 4).

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituciCBM Polička
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Londýn
New York
Paříž
Praha
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 4886 (záznam 1 / 0)
další »
-Rev-