Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNice
Poznámka k lokaci odesláníNICE R.P, 16H, 9 - 9, 1954, ALPES-MARITIMES
Datum odeslání06.09.1954
PříjemceZouhar, Zdeněk
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíBrno
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie od Víta Zouhara, 03/2014
Předchozí vlastník
Současný vlastník- v soukromém vlastnictví -
Signatura současného vlastníkaBM 4
Signatura v IBMZou 1954-09-06
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBohuslav Martinů děkuje za zaslanou knihu a žádá Zdeňka Zouhara o zaslání několika dalších sbírek lidových písní, hlavně Janáčkovu sbírku. BM má totiž napsat skladbu [HORU TŘÍ SVĚTEL] pro holandský sbor [Die Haghe Sanghers], který se zamiloval do POLNÍ MŠE, a BM tedy shání text. Státní hudební nakladatelství by mělo distribuovat Martinů skladby, a tak je BM nemusí ZZ posílat. Mohl bymu ZZ poslat zápis písně "Cesta zarubaná"?
Diplomatický přepis dopisu

Sept. 6. 54.

 

Milý příteli:             

Děkuji za dopis a knihu, která je báječná.[1] Děláte u nás opravdu krásné věci. Měl jsem poněkud obavy zdali moje noty nebyly zadrženy někde a jsem rád že jste je dostal.[2] Škoda že jsem neměl ty texty z knihy co mi posíláte, ale za to jsem měl čas a tak jsem je napsal, nejsou tak jednoduché jak vypadají. Děkuji Vám rovněž mnoho za Váš návrh[3] a samozřejmě najdeme cestu jež by kryla výlohy, které jsou s tím spojené.[4] Mohu Vám poslat partitury svých i jiných skladeb orchestrálních i komorních. Materialy ovšem nemohu posílat ale je skoro jisté že můj londýnský nakladatel přijal smlouvu se Státním nakladatelstvím[5] a tak bude možnost dostati většinu mých věcí u nás. Mohu vám eventuelně poslat check a nebo zaplatit ze svých příjmů které jsou uloženy v bance v Praze.[6] Teď, jestli vám to nedělá příliš mnoho obtíží, co bych hlavně chtěl míti je Janáček a sice, jestli se nemýlím je to II. svazek Janáčkových Moravských písní vydaný Českou Akademií, který obsahuje náboženské písně.[7] Je to taková velká kniha, pokud se pamatuji. Měl jsem oba svazky ale při útěku z Francie se mi někde ztratily[8].  Abych se vám přiznal chtěl bych míti oba svazky ale první je bez všech pochyb rozebrán a bude asi dost těžko najít ten druhý: prosím pokuste se.[9] Pokud se moji knihovny týče[10] mám ovšem Sušila[11], který je nejlepší ze všech a měl by býti znovu vydán.[12] Pak Erbena[13] a mnoho Slovenských písní vydané v Bratislavi.[14]  Na Bartoše[15] se pamatuji a myslím že jej nemám. Ale to jsou všechno knihy které snad najdu až se jednou vrátím domu čehož se snad též dočkám.[16] Zajímalo by mne, že citujete Bartoka. Vím že byl plán jej vydati  před lety v U. Besedě.[17] Ale pak se mi zdá že s válkou z toho sešlo. Je to výběr našich nebo slovenských písní? Bylo to vydáno? Nechci vás mnoho obtěžovat ale kdyby bylo možno najíti toho Janáčka nábožné zpěvy byl bych vám vděčen a pro ostatní byste mi mohl poslati katalog a já bych se snažil je dostat z Prahy. Janáček mi stačí pro dlouhou dobu a snad jej někde najdete[18]. Všechny výlohy a poštovné vám uhradím obratem.

Ještě jednu žádost bych měl. Nemohu nikde najít zápis písně „Cesta zarubaná[19]  -

[notový příklad 1]

a teď to najednou krásně skočí na velkou septimu! Znáte-li ji prosím napište mi ji. Zde v Nice jsem teď bez not ale budu se snažit poslat vám svoje malé sbory.[20]

 

Děkuji za knihu a srdečně Vás zdravím

Váš

B. Martinů

 

P.S.

Kdyby nebylo jiné možnosti mohl bych si eventuelně toho Janáčka vypůjčit na pár měsíců? Já knihy vracím a ne z obavy že by se mi nos vzhůru dirkama obrátil. Mám totiž napsat něco jak Polní mše[21] pro Hollandský mužský sbor, [22] který se  zamiloval do Mše[23] a naučil se ji zpívat česky a mám dojem že bych v tom Janáčkovi našel text který potřebuji.[24]

 

Věcné poznámky k DP

[1] Reaguje na darovanou publikaci Český rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách. 3. sv., Podzim. Praha, 1954.

[2] Partitura sborového cyklu Petrklíč, H 348.

[3] Připravované cykly koncertů z díla Bohuslava Martinů v Universitní knihovně v Brně (dnes Moravské zemské knihovně). V letech 1954-1956 zde Zdeněk Zouhar uspořádal sedm koncertů, na nichž zazněly mj. ukázky z oper Ženitba, H. 341 a Čím lidé žijí, H. 336,  cyklus Petrklíč, H. 348 a řada vokálních a komorních skladeb.  V letech 1957-1963 uspořádal dalších šest koncertů, kde byly provedeny mj. souborně smyčcové kvartety, kantáta Otvírání studánek, H. 354.

[4] Takovou cestu tehdy nebylo potřeba hledat, neboť účinkující interpretovali díla Bohuslava Martinů bez nároků na honorář.

[5] Jednalo se o připravovanou smlouvu mezi nakladatelstvím Boosey and Hawkes a Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění v Praze. Měla umožnit pohyb hudebnin přes železnou oponu, vydávání nových skladeb B. Martinů také v Praze a zajistit vyplácení tantiém skladateli do zahraničí. Ještě o dva dny později však psal Karlu Šebánkovi: "[…] jestli se uskutečnila ta dlouho očekávaná smlouva o reciprocitě, možná že by jim to bylo vítáno, protože B+H se teď specialisuje na moje velké symfonické věci a na opery. Tak tím by dostal do katalogu i věci vydané u vás ale to ovšem závisí dostal-li bych já honorář. Napsal jsem nové moravské dvojzpěvy Petrklíč, na české texty a mám několik komorních věcí, tak něco by se dalo dělat ale to vše záleží na tom zdali by se materialy a partitury dostali zde a zdali bych honorář dostal zde taky!" (Dopis 8. září 1954, archiv PBM.) V dubnu 1955 pak Šebánkovi objasňoval dodání svých Symfonických fantasií H. 343 prostřednictvím nakladatelství Boosey and Haweks: "Ale doufám že když už ta smlouva je konečně hotová, že ti to pošle sám." (Dopis 4. dubna 1955, archiv PBM.)

[6] Jak naznačuje poznámka k předchozímu dopisu, Martinů se řadu let marně pokoušel, aby mu byly vypláceny tantiémy z nakladatelství v ČSR do zahraničí. Příležitostně z nich mohl hradit výlohy v Československu.

[7] Znovu se vrací k prosbě z předchozího dopisu. Má na mysli druhý sešit sbírky Františka Bartoše a Leoše Janáčka Národní písně moravské v nově nasbírané z roku 1899.

[8] Patrně zde však myslí  jinou publikaci, a to sbírku Františka Bartoše Národní písně moravské, v nově nasbírané z roku 1889. V roce 1930 Martinů žádal do Poličky: "Potřeboval bych kdybyste mi poslali "Moravské písně" od Bartoše je to taková tlustá kniha, myslím že jsem ji nechal dole v pokoji u klavíru a nebo na půdě v notách hned na vrchu. Je to silná kniha a zeptej se na poště nebylo-li by to drahé poslat jako tiskopis (Imprimér). Snad by z toho šli udělat dva balíčky, mohli byste ji rozpůlit možná že by to bylo lacinější. Poslat docela obyčejně (ne recomando)." (dopis z 28. prosince 1930, archiv PBM)  Po obdržení Bartošovy a Janáčkovy sbírky v roce 1954 zdůrazňoval: "Je škoda že jsem tuto sbírku neznal dříve". (Dopis 16. listopadu 1954, archiv ZZ.)

[9] Zdeněk Zouhar poslal skladateli sbírku obratem prostřednictvím Universitní knihovny v Brně. Současně mu také zaslal souborné vydání obou sešitů z roku 1901. To však dorazilo do Nice až 16. listopadu 1954.

[10] Podobně jako zde Martinů poznamenává také k opeře Divadlo za branou, H. 251: "Použil jsem tedy znovu těch možností, jež jsem měl po ruce k dispozici, tj. sbírek národních písní Bartoše, Sušila a Erbena [...]." (Divadelní list XII, č. 3, Brno, 16.9. 1935; cit. dle Zouhar 2001, s. 23.)

[11] Měl na mysli pravděpodobně druhé vydání sbírky Františka Sušila Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými z roku 1860.

[12] Čtvrté vydání sbírky Františka Sušila Moravské národní písně s nápěvy do textu  vřaděnými bylo vydané v pražském nakladatelství Vyšehrad v roce 1951.

[13] Pravděpodobně měl na mysli sbírku Karla Jaromíra Erbena Prostonárodní české písně a říkadla. Praha, 31886, z níž čerpal texty mj. k baletu Špalíček H. 214. V torzu skladatelovy knihovny, které je uloženo od roku 1997 v  PBM, se dochovala pouze opoznámkovaná sbírka Karla Jaromíra Erbena Kytice z pověstí národních. Praha: Otto,  1901.

Karel Jaromír Erben (1811-1870), spisovatel, básník, překladatel, literární historik a sběratel českých lidových písní. Studoval na univerzitě v Praze filozofii a práva. Byl archivářem Národního muzea v Praze a města Prahy. Je autorem  básnické sbírky Kytice (Praha, 1853, 1861) a folklorních sbírek Písně národní v Čechách, Prostonárodní české písně a říkadla (Praha, 1864). Z Erbenových sbírek Martinů vybral texty mj. k cyklům Česká říkadla, H. 209, Pět českých madrigalů H. 321,  Písničky  pro dětský sbor, H. 373.                  

[14] Jaroslav Mihule uvádí sbírku Viliama Figuše-Bystrého 1000 slovenských ľudových piesní v úpravě pro klavír, op. 70, sv. IV z roku 1926. Skladatel z ní čerpal téma Variací na slovenskou lidovou píseň pro violoncello a klavír H. 378. Srovnej Mihule 1984, s. 38.

[15] Myslí sbírku Františka Bartoše a Leoše Janáčka Národní písně moravské v nově nasbírané z roku 1901.

[16] Jedná se o nevyplněné přání, které bylo konstantou dopisů Bohuslava Martinů.

[17] Hudební matice Umělecké besedy patrně připravovala Bartókovu sbírku slovenských lidových písní. Ta však byla vydána až v roce 1959 v Bratislavě. Viz  poznámka 30.

[18] Opět má na mysli druhý svazek sbírky Františka Bartoše a Leoše Janáčka Národní písně moravské v nově nasbírané, který chtěl vlastnit.

[19] Jedná se o slovenskou píseň "Sobotěnka ide",  kterou pod číslem 190 uvádí Jan Poláček ve sbírce Slovácké pěsničky I. Sbírka jednohlasých písní.  Brno: Občanská tiskárna, 1936; Praha: Orbis, 41951.

[20] Myslí zde Pět českých madrigalů H. 321, Trojhlasé písně posvátné (Tři legendy), H.339 a Trojhlasé písně, H. 338, které Zdeňku Zouharovi poslal 27. října 1954. Pět českých madrigalů provedl Zouhar se sborem OPUS v československé a Trojhlasé písně posvátné ve světové premiéře společně s Otvíráním studánek, H. 354 v Poličce 7. ledna 1956. Trojhlasé písně pak provedl ve světové premiéře s tímž sborem na koncertě v brněnském Domě armády (dnes opět Besedním domě) 8. dubna 1956.

[21] Polní mše. Kantáta pro baryton, mužský sbor a orchestr, H. 279.

[22] Martinů připravoval pro holandský sbor Die Haghe Sanghers kantátu Hora tří světel, H. 349, kterou sboru také dedikoval.

[23] Polní mše, H. 279. Sbor skladbu uvedl v roce 1951.

[24] Martinů ve sbírce nalezl dva texty, které použil v kantátě  Hora tří světel, H. 349: "Co to znamená medle nového" (Bartoš 1901, 1928, s. 1037) a "Prišľi sme k Tobě do chrámu" (Bartoš 1901,  1945, s. 1054). První text znal už z první Bartošovy sbírky ("Jiná pastýřská hra vánoční též ze Žďára", Bartoš 1882, 415, s. 184) a použil ho již v roce 1934 v opeře Hry o Marii H. 236. V kantátě Hora tří světel však pracoval s textem ze sbírky Bartoš 1901. Oba dva texty zbavil krajového nářečí a přepsal je do hovorové češtiny. O intenzivních přípravách na kantátu svědčí také žádosti Karlu Šebánkovi, které mu psal: "Můžeš mi poslat Janáčkovy mužské sbory (partitura) alespoň hlavní (Klekánica atd) a připadně měl-li V. Novák nějaké mužské sbory."  (Dopis 11. září 1954, archiv PBM.) A o několik dnů později svůj požadavek doplnil: "To co potřebuji je partitura Polní Mše a jeden výtah Julietty a písničky. Ale Mši pošli hned avionem, to ostatní má čas." (Dopis 17. září 1954, archiv PBM.)

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámkaobálka přiložena
Fixacerukopis modrým perem
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizacenedigitalizováno
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Bratislava
Francie
Londýn
Nice
Praha
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 4671 (záznam 1 / 0)
další »