John Andrews vyjasňuje záležitost s názvem SYMFONICKÝCH FANTAZIÍ. Asi v roce 1953 poslal Bohuslav Martinů partituru SYMFONIE č. 6 do Boosey & Hawkes, krátce na to jim sdělil, že upustil od označení SYMFONIE č. 6 a nazývá skladbu SYMFONICKÉ FANTAZIE. BM dále říkal, že má zvláštní vztah k úseku hudby z opery JULIETTE, a jelikož už tuto operu pravděpodobně nikdy neuvidí, zamýšlel FANTAZIE původně jako symfonii, ale FANTAZIE nebyly skladba z této kategorie. Ovšem ani označení "svita z opery" nelze použít. Později JA žádal od BM text do programu; ten mu jej poslal s žádostí o korekturu před tím, než bude poslán Boston Symphony Orchestra. JA přikládá k dopisu text ve dvou variantách - původní text BM s chybami a strojopisný, korigovaný opis JA.

Show AI translation

John Andrews clarifies the matter called SYMPHONIC FANTASIES. Around 1953 Bohuslav Martinů sent the score of SYMPHONY No.6 to Boosey & Hawkes, shortly after which he informed them that he had dropped the designation SYMPHONY No.6 and was calling the piece SYMPHONIC FANTASIES. BM went on to say that he had a special relationship with a section of music from JULIETTE, and since he would probably never see that opera again, he had originally intended FANTASY as a symphony, but FANTASY was not a piece in that category. Of course, the label "opera suite" cannot be used either. Later JA requested the text from BM for the program; he sent it to him with a request for proofreading before it was sent to the Boston Symphony Orchestra. JA enclosed the text with his letter in two versions - BM's original text with errors and JA's typescript, corrected copy.

Show original