| Diplomatický přepis dopisu | Obálka [NEW YORK, N.Y.17 1956/APR 21/11-PM]
April 21. 56.
Milý Karle:
Psací stroj je už na cestě do Evropy a tak musím psát rukou, doufám že to rozluštíš. Tvůj poslední dopis je též v kufru tak ti píšu samé novinky.[1] Proč jsi nedostal povolení k vyjezdu?[2] Teď jsou zde tyto věci. Psal jsem Bachtíkovi ohledně Petrklíče[3], kopie jsou v Brně u Zouhara, ale to má dost času tak mu je zatím nech, pošlu ti jinou kopii.[4] Co bych potřeboval jsou aspoň dvě kopie anglického textu Julietty, text ne výtah, poslal jsi mi kdysi jednu kopii kterou mi někdo nevrátil. Pak jsem žádal Bachtíka aby mi koupil toho nového Janáčka: O národních písních tak ho připomeň.[5] Ale poslati to až budu na místě to je asi za 14 dní. Moje adresa bude: B. M. Villa Mignonnette – Route de Vallauris. Golf – Juan. A. M. France.[6] Tak si ji též někam zapiš a předej známým aby stále nepsali sem a nebo do 24. W. 58.![7] Budu pracovat asi s Universálkou ve Vídni a tak si to s nimi domluvte.[8] Jsme v Paříži 9. května, napiš do 62 rue Pierre Charron. Paris 8= zůstaneme asi týden.[9] Do Řima jedu až v říjnu.[10] Nebyls v Poličce?[11] Je stále zima i zde, už mám vše zpakováno a na cestě. Dostals balíčky? Začnu se více starat v Evropě o provoz, hlavně opery. Jak to funguje s B.+H.?[12] Napiš do Paříže ať o tobě něco vím.[13]
Srdečně tvůj
B. Martinů
|
| Věcné poznámky k DP | [1] Martinů se již chystal na svůj definitivní přesun do Evropy, kam se Charlotte Martinů dorazili na počátku května 1956.
[2] Martinů doufal v pařížské setkání s Karlem Šebánkem i Miloslavem Burešem, o čemž píše v březnu 1956 také do Poličky: „Sebas pise ze asi prijede do Parize s nejakou delegaci mne pozvat, to je asi zase jeho fantasie. Take Bures se sem to jest do Francie chce podivat za mnou mozna ze jim to povoli .“ (CBM, PBM Kr 520). Šebánek se se skladatelem setkává až těsně před jeho smrtí v srpnu 1959, Burešovi se za skladatelem podaří vyjet v květnu 1957 do Říma.
[3] Korespondence skladatele s Josefem Bachtíkem z tohoto období není známá, Martinů však zmiňuje již v předchozí korespondenci se Šebánkem, že jsou v kontaktu (srov. CBM, PBM Kkš 1022 a 1025).
[4] Hudební skladatel a sbormistr Zdeněk Zouhar (1927–2011) premiéroval s pěveckým sdružením OPUS Martinů sborovou skladbu Petrklíč, H 348, v Brně v dubnu 1955.
[5] O lidové písni a lidové hudbě Leoše Janáčka vychází v SNKLHU v Praze v roce 1955.
[6] Plány manželů Martinů strávit léto v Golf-Juan u Cannes překazila nepříjemná událost, o níž skladatel referuje v dopise z 11. května 1956 rodině do Poličky: „Dostali jsme se do slepé uličky, americký zákon povoluje jen určitou dobu pobytu v rodné zemi a protože Charlotte ji vyčerpala v posledních tří letech, tak nedostala pas pro Francii. Asi tomu nebudete rozumět, ale je to tak. Nejhorší je že jsme si poslaly vše už napřed do Francie, do Golfe-Juan kde jsme měli míti domek a teď tam nemŭžeme. Totiž já sám tam mohu jet a tak to budu muset sem všechno nějak dostat. Je to velmi nepříjemné překvapení, s kterým jsme nepŏčítali a tak se asi usadím ve Švýcarsku, Sacherovi se nás ujmou, sami teď mají návštěvu ale jsme u jiných dobrých známých [manželů Reberových] a hledáme nějaký domek nebo apartment, pokazilo nám to plány. Tak jsme loď nemohli vzíti a přileteli jsme avionem.“ (CBM, PBM Kr 528).
[7] Martinů současná newyorská adresa byla 108 East 60 Street, New York 22, předchozí adresa byla 24 West 58 Street – New York 19. N. Y.
[8] Martinů navázal spolupráci s Universal Edition ve Vídni, kde již v roce 1956 vycházejí Fresky Piera della Francesca, H 352. Spolupráce pak pokračuje zejména v záležitosti vydání Eposu o Gilgamešovi, H 351, a Koncertu pro cembalo a malý orchestr, H 246. Obě skladby byly ve Vídni vydány v roce 1958 (Halbreich, 2007, s. 262, 454 a 318). O této spolupráci existuje také korespondence s Alfredem Schleem z Universal Edition (srov. dopisy z 1. a 26. února a 12. a 22. března 1957, NBM, nesign., kopie v IBM, UE 1957-01-02, UE 1957-02-26, UE 1957-03-12 a UE 1957-03-22; a dále také dopisy CBM, PBM Kd 405 a 406).
[9] Po krátkém pobytu v Paříži manželé Martinů přelétají do Švýcarska, kde pobývají u manželů Reberových a později u manželů Sacherových (Mihule, 2017, s. 538). Uvedená adresa je adresa příbuzných Charlotte Martinů.
[10] Martinů nastupuje na American Academy v Římě na začátku října 1956.
[11] V dochované korespondenci Karla Šebánka s Martinů rodinou v Poličce je jediná zmínka o možné Šebánkově návštěvě, a to v dopise z 12. ledna 1956, v němž Marie Martinů vyjadřuje lítost nad tím, že se Šebánek z rodinných důvodů nemohl zúčastnit premiéry kantáty Otvírání studánek(CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.).
[12] Martinů zajímá spolupráce československé Artie a DILIA s Boosey & Hawkes poté, co s tímto nakladatelstvím skladateli vypršela smlouva.
[13] Zde se však nezdrželi z výše zmíněných důvodů.
|