Obálka [NICE R.P ALPES-MARITIMES/16^H/15-6/1955]

June 15. 55.

Milý Karloušku:

Vidím že s tebou musím být jemnej a ošetřovat  si tě jako ve vatičce. Taky vidím že nečteš lidovou literaturu detektivní jinak bys věděl že Fantomas je genialní dobrodruh jako Arsen Lupin,[1] ale ještě lepší, vše se mu podaří, je to národní hrdina. Ale ty čteš jenom Dante a takovou literaturu tak ho znáti nemůžeš. Přečti si to ve frančtině je toho jen asi 50 tlustých svazků a on dělá uplná kouzla.[2] Co máš vlastně proti mému životopisci? Napiš mi co tě hlodá![3] Těch 30kg . ze St. Nákl. poslali celníci zpět a to se ví zase to byly orch. hlasy tak budu míti jen o 30 lehčí zavazadla , mám zde už ostatně asi 20 kil těch Serenad.[4] A teď tě musím pochválit a pohladit po zádech. Sbory došly, jsou krásné a Bořkovec mi pro radost poslal s nimi jeho operu, je dobrá. Tak ti děkuji a jmenuji tě znova vrchním kontrolorem spacích vagonu.[5]Jinak nemám už žádná přání ale jakmile budu míti tak ti ihned napíšu. Dr. Roth byl nějak nemocen a nemám od něho zprávy.[6] Rudy adresu nevím byl zde s maminkou ale jen asi 3[7] hodiny a kde teď je nevím,[8] napiš na M^meBouchonet.[9] Může tě potěšiti, mily Fantomase,[10] že se vždy obracím na tebe a ne na mého životozpytce.[11] Napiš

 mi co ti provádí. Doufám že jsi dostal můj poslední dopis kde jsem tě jmenoval c. k. detektivem a že budeš moci něco vyzvědět v OSA, ohledně těch dolarů za 1952. Kdo si to vymyslil jak na to přišli a jestli to je vůbec pravda. Já mám osobní dojem že všechna ta jejich práva už musela býti dobře zaplacena dávno a chtěl bych tomu přijit na kloub a jednou pro vždy to zarazit.[12] Řekl jsi jim že mi Ascap dal svolení aby vybírali tantiemy pro mne v Maďarsku Polsku at.d. jak jsi mi psal. Z čeho si odečteš vydání za ty kopie sborů?[13]

Děkuji Ti že jsi se staral o bratra.[14] Co se manageru týče musíš se zeptat Rudy.[15] A co se týče mých věcí mohlo to býti vše vydáno v Praze, kdyby se byli snažili to nějak zařídit s vyplacením honorařů mě a ne bance. Tak buď klidnej. Jak se něco dovím od Rotha napíšu ti.[16]

Srdečně

tvůj

Bohuš Martinů

[1] Gentlemanský Arsène Lupin je populárním hrdinou dvaceti knih detektivních příběhů od Maurice Leblanca (1964–1941).

[2] Autory proslulých příběhů o tajuplném zločinci Fantomasovi jsou Pierre Souvestre (1874–1914) a Marcel Allain (1885–1969). V letech 1911–1913 napsali společně 32 dílů těchto detektivních románů, po smrti Souvestreho Allain pokračoval sám a v letech 1925–1963 vytvořil dalších 11 pokračování příběhu. 

[3] Miloš Šafránek, autor publikace o životě a díle Bohuslava Martinů. Martinů se snaží vyhodnotit celou situaci ohledně rozporů K. Šebánka a M. Šafránka v dopise do Poličky z 8. července 1955: „Já vím že Š.[ebánek] je popleta ale to se mi nelíbilo. Také píše o Šaf. že si odněkud (?) vypůjčil rukopisy (neříká které) asi od Vás též a že je nevrací. Vy jste mi o tom psali. Prosím Vás nedávejte tyto dva dohromady, to jsou z toho jen mrzutosti, požádejte Miloše přímo aby Vám je vrátil, nemyslím že to jsou rukopisy cenné a dokud nevím co to je nechci aby je Šeb. opisoval a rozmnožoval. Jsou to jistě staré krámy do papíru. Tak jsem z toho mrzutej ale nechci abyste i vy byli mrzuti tím znepokojeni, jenom Vám to chtěl napsal abyste byli opatrní co se týče těch dvou našich přátel.“ (CBM, PBM Kr 496).

[4] O zaslání balíku z Československa Martinů rozzlobeně referuje Šebánkovi již v dopise z 29. května 1955 (CBM, PBM Kkš 1016). 

[5] Nejrůznějších titulů si Šebánek od Martinů „užil“ poměrně hodně, ať už to byl Sherlock Holmes či Hercule Poirot, když potřeboval něco vypátrat, nebo Fantomas či zlá Kikimora. V tuto chvíli skladatel od Šebánka nic nepotřebuje, proto jej „jmenuje“ „vrchním kontrolorem spacích vagonu“.

[6] O nemoci Ernsta Rotha se skladatel zmiňuje již v dopise z 29. května 1955: „Psal jsem hned Rothovi ohledně vzkazu, byl nemocný a na dovolené tím se asi i smlouva zdržela, snad je už v officu.“ (CBM, PBM Kkš 1016).

[7] Špatně čitelné, mohla by to být i číslovka „2“.

[8] Dne 14. května 1955 píše Martinů rodině: „Čekáme na Rudu, maminka jeho prý přijede 16. května 1955 ale od Rudy nemám zprávy, ještě že přijede už teď také.“ (CBM, PBM Kr 489). A v následujícím dopise z 23. května 1955 dodává: „Firkušný už je v Paříži a tak už se asi sešli s maminkou; snad přijedou sem.“ (CBM, PBM Kr 490). Matkou Rudolfa Firkušného byla Karla Firkušná (1878–???). Karla Firkušná, rozená Šindelářová, matka Rudolfa Firkušného, zůstala po synově emigraci v Československu (Pohl, Richard. Rudolf Firkušný. Umělecký a osobnostní vývoj českého pianisty a skladatele do roku 1948. Disertační práce. Brno: JAMU, 2016). 

[9] M^me Boachonuet, resp. M^me Bouchonet jmenuje Martinů v celkem dvou dopisech Šebánkovi jako svůj kontakt v Paříži (viz. dopisy CBM, PBM Kkš 1015 a 1018).

[10] Jako „Fantomase“ označil Martinů Šebánka již v dopise z 29. května 1955 (CBM, PBM Kkš 1016).

[11] Miloš Šafránek.

[12] V následujícím dopise Martinů píše svému „Sherlocku Holmesovi“, že se už o tuto záležitost nemusí starat a zároveň ruší jeho jmenování významným detektivem. Hned jej ale jmenuje Herculem Poirotem, detektivem z příběhů Agathy Christie (srov. CBM, PBM Kkš 1019). 

[13] Martinů chce vědět, z čeho Šebánek uhradí náklady na získání a zaslání starých ruských sborů, které se skladatel snaží z Československa získlat již několik měsíců. 

[14] Z dopisů rodině do Poličky se dozvídáme o zhoršujícím se zraku i sluchu skladatelova bratra Františka Martinů (1880–1958), který absolvoval mnohá vyšetření v Pardubicích i v Praze. Z korespondence Karla Šebánka s Marií Martinů vyplývá, že se František Martinů a Karel Šebánek v Praze při jedné z těchto cest setkali, a to pravděpodobně na začátku června 1955. Jak se přesně se Šebánek o Františka Martinů „staral“, nebo zda mu v Praze dokonce zprostředkoval nějaké odborné vyšetření, jasné není. Marie Martinů však Šebánkovi referuje v dopise z 11. června 1955: „Jsem moc ráda, že se Fanouš vrátil z Prahy uklidněný po vyšetření u lékare, je jaksi spokojenější.“ (CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesig.). 

[15] Martinů přítel, klavírista Rudolf Firkušný. 

[16] Již 29. května 1955 píše Martinů Šebánkovi, že je Roth nemocný a že od něho nemá žádné zprávy. „Sdělím ti co napsal a doufám že s tebou bude chtít mluvit.“ (srov. CBM, PBM Kkš 1016).