Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York, NY
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání14.09.1950
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Jazyk 2Francouzština
Původ, datum získáníKopie z Centra Bohuslava Martinů v Poličce
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 403
Signatura v IBMMar 1950-09-14
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBohuslav Martinů dostal dopis od p. Dudáka; jak rozuměl dopisu, v Poličce jeho „muzeum zrušili a dali tam něco jiného“; „já můžu žíti bez muzea také“; postoj k BM se mění i v Praze; provedení ŠPALÍČKU nebude moc „a bude to asi opadávat“; pošle nějaké šaty; napíše do Akademie, aby „to“ (finanční obnos za výroční cenu za SYMFONII Č.3) poslali do Poličky, stejně tak OSA, aby poslali větší obnos. Aktuálně je zaměstnán přípravami na příští sezónu (INTERMEZZO, DUO Č.2).
Charlotte Martinů nabádá Marii Martinů, aby raději vysvětlila jí, jaké oblečení přesně potřebují, neboť BM tomu ne vždy zcela rozumí.
Diplomatický přepis dopisu

[New York] September 14. 1950.



Drazi:



Tak konecne mam cas abych vam podrobneji napsal. Dnes dosel vas dopis a take jsem dostal moc krasny dopis od p. Dudaka, ktery vas potkal u Marusky[1] a poslal v dopise tu peknou krajku pro Charlie,[2] musim mu odepsat. Moc o vas pise a udelalo to na neho velky dojem ze vas poznal, a o mne take.



Tak abychom vyresili tu vec s Museum, dobre jsem tomu dopisu nerozumel, jak vidim museum zrusili a dali tam neco jineho.[3] Muj nazor je abyste je nechali delat co chteji, proti tomu nemuzete jiti a potrebuji-li to pro neco jiného dulezitejsiho, tak at ho uzijou pro to co povazuji za dulezite. Nedelejte si pro to zadne starosti a reknete jim, ze maji-li duvod pro to a potrebuji-li to misto tak jim to uplne schvaluji, ja muzu ziti bez musea take, ted jsou dulezitejsi veci nez moje museum. Tak na to zapomente. Muzete byti ostatne pripraveni na urcity odklon v jejich pomeru ke mne, to je videt ostatne z tech kritik[4] take, ze vane jiny vitr, vsechno se tak rychle meni a tak se nedivte ze i postoj ke mne se zmeni, zvlaste jak vite ze mne nekteri lidi v Praze nemeli nikdy moc radi a ze jsem jim byl v ocich, ja doufam ze alespon vas nechaji napokoji, ja az dosud jsem odepiral se michati do politiky, pres to ze by mnozi zde mne radi videli v opacnem tabore, a ja zde mam velke jmeno ktereho by chteli vyuzit. Tak s tim museum to je malickost a jestli mne nekdo nema u nas rad, tak pro to take mohu klidne spat. , a vy take.



P. Seb.[5] jsem poslal znovu to potvrzeni a tak snad to bude vse v poradku, meli byste dostat za provedeni Spalicka[6] take urcitou cast.Nemam moc nadeje ze tech provedeni bude moc a bude to asi opadavat, s tim se budem muset smirit.



Co se tyce tech satu to vis ze neco najdeme, ale myslim ze bude lepe neco koupit, treba zase takove pracovni saty v celku pro vas vsechny po mne by Fanous asi nemohl nic nosit to by bylo male a dlouhe a take by toho moc neuzil, zde se saty hrozne znici, no uvidim co se da najit tak bychom z toho udelali balik aby to nebylo jako nove.Jeste mi snad napis zdali byste chteli zase takove modre pracovni obleky?[7]



Do te Akademie jeste napisu aby to poslali vam.[8] Take jsem zadal Ochrane Sdruzeni[9] aby vam poslali vetsi obnos[10], jsou tam take ted zmeny tak nevim zdali to udelaji, psal jsem o tom take Seb. aby tam to zaridil abyste meli na zimu, napiste mi jak neco dostanete.



Tak to jsou zatim vsechny novinky, jsem jeste hodne zamestnan ted s pripravami pro pristi saisonu[11] a take se hodne veci nahromadilo behem tech dvou mesicu, tak to musim dat do poradku.



Moc vas zdravim a vzpominame      vas       Bohous.



 



 



Ma chère Marienka.



Je crois qu’il serait préférable, ma chère, que vous me disiez à moi ce que vous voulez que nous achetions pour vos vêtements. Bohus ne comprend pas toujours très bien. Expliquez-le-moi, et nous verrons ce que nous pourrons faire. Je vous souhaite une bonne santé à tous les 3 et je vous embrasse bien affectueusement.



            Votre Charlotte Martinu



Merci beaucoup pour le joli motif de dentelle que le Mr nous a envoyé.



[PŘEKLAD]



Moje milá Marienko,[12]



myslím, moje milá, že bude lépe, když povíte mně, co byste ráda, abychom Vám na oblečení koupili. Ne vždy tomu totiž Bohuš tak docela rozumí. Vysvětlete to mně, a pak uvidíme, co se dá dělat. Všem třem[13] Vám přeji pevné zdraví a srdečně vás líbám.



            Vaše Charlotte Martinů



Moc děkuji za ten krajkový motiv, co nám onen pán poslal.[14]



 


Věcné poznámky k DP

[1] Pravděpodobně se jedná o Marii Pražanovou (1897-1982), přítelkyni a podporovatelku rodiny Martinů v Poličce.



[2] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.



[3] Síň Mistra Bohuslava Martinů otevřená v poličském muzeu 8. 12. 1945 byla v roce 1949 zrušena a část expozice byla přenesena do tzv. Slavína poličských rodáků v podkroví muzea, což oba skladatelovy sourozence popudilo a žádali o navrácení zapůjčených exemplářů (Jirglová 2013, s. 100-101).



[4] Po komunistickém převratu v ČSR v únoru 1948 se řada oficiálních článků ostře vymezovala nejen vůči BM, ale i dalším k režimu neloajálním umělcům. V letech 1949 až 1954 vzniklo v Československu několik studií, v nichž byl Martinů označován za nepřítele pracujícího lidu a to jen proto, že žil a tvořil mimo Československo a země tzv. východního bloku, což mělo za důsledek, že skladby BM téměř nebyly v letech 1949-1954 v Československu uváděny (Sychra, Antonín. O hudbu zítřka. Praha: Orbis, 1952; Barvík, Miroslav Skladatelé jdou s lidem. Referát generálního tajemníka Svazu čs. skladatelů na 1. plenárním zasedání SČS v dubnu 1950, Praha, 1951. Dále též Štěpánek, Vladimír. Kosmopolitismus v díle Bohuslava Martinů. Praha, 1950, strojopis, disertační práce, ad.).



[5] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. V letech 1946-49 ředitel hudebního nakladatelství Melantrich, které bylo po převratu společně s ostatními nestátními vydavatelstvími zrušeno (na tom se podílel i sám Šebánek), Šebánek byl pověřen zřízením národního hudebního vydavatelství Orbis, na jehož řízení se podílel do prosince 1952, kdy byl nečekaně propuštěn (Brádková 2010).



[6] „Martinů byl tehdy ještě členem pražského Ochranného sdružení autorského (OSA) takže tantiémy z provozování jeho děl doma i v zahraničí inkasovala tato organizace. Národní banka však odmítala, vzdor devizovým příjmům z provozování jeho skladeb na Západě, proplácet mu alespoň část tantiém v doladech, dokonce ani v inflačních francouzských francích, a tak vlastně ohrožovala jeho hmotnou existenci. Na základě skladatelových dispozic pak proplácela jeho tantiémy alespoň jeho sourozencům, rozumí se v korunách. Podobně byly v Československu vázány i honoráře za pražská tisková vydání jeho skladeb. Martinů proto vystoupil z OSA a vydával své nové, vesměs hojně provozované skladby u zahraničních nakladatelů, pro něž byly edice jeho děl lukrativním zdrojem zisků, stejně jako pro ASCAP (American Society of Composers, Authors and Publishers), nejvýznamnější organizace zastupující v USA i mimo hranice USA práva svých členů. Jejím členem se Martinů stal 1952.“ (Popelka 1996, s. 108-109; PBM Kr 433.) O nevyplacených tantiémách za provedení baletu Špalíček I, H 214 I, (Mihule 2002, s. 429) se BM zmiňuje i v dopise rodině z 21. 6. 1949 (PBM Kr 387).



[7] V poválečných letech posílal BM svým příbuzným v Poličce ale i dalším známým v Československu balíčky s potravinami, mýdlem, cigaretami, tabákem, ale i s šatstvem a obuví.



[8] Dne 13. 12. 1949 byla BM udělena tzv. výroční cena České akademie věd a umění za jeho Symfonii č. 3, H 299, která byla krátce před tím (13. 10. 1949) v Praze poprvé uvedena Českou filharmonií řízenou dirigentem Karlem Šejnou (1896-1982). Ocenění bylo spoleno i s finanční odměnou 10.000 Kč. Částka byla se souhlasem BM po roce vylacena jeho sestře Marii Martinů (1882-1959). (Popelka 1996, s. 113).



[9] Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním – založen v roce 1919.



[10] Viz výše – v Československu zadržované tantiémy.



[11] V září 1950 již v New Yorku zkomponoval BM Intermezzo pro velký orchestr, H 330, premiéra se uskutečnila 29. 12. 1950 v Louisvillu v Kentucky (Halbreich 2007, s. 261) a 13. 10. 1950 dokončil Duo č. 2 pro housle a violu, H 331. Poprvé bylo provedeno v New Yorku 5. 1. 1951 v podání sourozeneckého páru Josepha (1899-1996) a Lillian (1901-1995) Fuchsových (Halbreich 2007, s. 348).



[12] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.



[13] Sestře Marii Martinů, bratru Františku Martinů (1880-1958) a jeho manželce Jindřišce Martinů, rozené Palečkové (1882-1965)



[14] Viz výše.


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
FixaceStrojopis a rukopisné vpisky a podpisy
Vpisky, přípisyCharlotte Martinů
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituciCentrum Bohuslava Martinů
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 387 (záznam 1 / 0)
další »