Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York City, New York
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání14.09.1950
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Jazyk 2francouzština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 403
Signatura v IBMMar 1950-09-14
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahDostal dopis od p. Dudáka; jak rozuměl dopisu, v Poličce jeho "muzeum zrušili a dali tam něco jiného"; "já můžu žíti bez muzea také"; postoj k němu se mění i v centru; provedení Špalíčka nebude moc "a bude to asi opadávat"; pošle nějaké šaty; napíše do Akademie, aby "to" poslali do Poličky, stejně OSA, aby poslala větší obnos.
Diplomatický přepis dopisu

[New York] September 14. 1950.

Drazi:

Tak konecne mam cas abych vam podrobneji napsal. Dnes dosel vas dopis a take jsem dostal moc krasny dopis od p. Dudaka, ktery vas potkal u Marusky[1] a poslal v dopise tu peknou krajku pro Charlie,[2] musim mu odepsat. Moc o vas pise a udelalo to na neho velky dojem ze vas poznal, a o mne take.

Tak abychom vyresili tu vec s Museum, dobre jsem tomu dopisu nerozumel, jak vidim museum zrusili a dali tam neco jineho.[3] Muj nazor je abyste je nechali delat co chteji, proti tomu nemuzete jiti a potrebuji-li to pro neco jiného dulezitejsiho, tak at ho uzijou pro to co povazuji za dulezite. Nedelejte si pro to zadne starosti a reknete jim, ze maji-li duvod pro to a potrebuji-li to misto tak jim to uplne schvaluji, ja muzu ziti bez musea take, ted jsou dulezitejsi veci nez moje museum. Tak na to zapomente. Muzete byti ostatne pripraveni na urcity odklon v jejich pomeru ke mne, to je videt ostatne z tech kritik[4] take, ze vane jiny vitr, vsechno se tak rychle meni a tak se nedivte ze i postoj ke mne se zmeni, zvlaste jak vite ze mne nekteri lidi v Praze nemeli nikdy moc radi a ze jsem jim byl v ocich, ja doufam ze alespon vas nechaji napokoji, ja az dosud jsem odepiral se michati do politiky, pres to ze by mnozi zde mne radi videli v opacnem tabore, a ja zde mam velke jmeno ktereho by chteli vyuzit. Tak s tim museum to je malickost a jestli mne nekdo nema u nas rad, tak pro to take mohu klidne spat. , a vy take.

P. Seb.[5] jsem poslal znovu to potvrzeni a tak snad to bude vse v poradku, meli byste dostat za provedeni Spalicka[6] take urcitou cast.Nemam moc nadeje ze tech provedeni bude moc a bude to asi opadavat, s tim se budem muset smirit.

Co se tyce tech satu to vis ze neco najdeme, ale myslim ze bude lepe neco koupit, treba zase takove pracovni saty v celku pro vas vsechny po mne by Fanous asi nemohl nic nosit to by bylo male a dlouhe a take by toho moc neuzil, zde se saty hrozne znici, no uvidim co se da najit tak bychom z toho udelali balik aby to nebylo jako nove.Jeste mi snad napis zdali byste chteli zase takove modre pracovni obleky?[7]

Do te Akademie jeste napisu aby to poslali vam.[8] Take jsem zadal Ochrane Sdruzeni[9] aby vam poslali vetsi obnos[10], jsou tam take ted zmeny tak nevim zdali to udelaji, psal jsem o tom take Seb. aby tam to zaridil abyste meli na zimu, napiste mi jak neco dostanete.

Tak to jsou zatim vsechny novinky, jsem jeste hodne zamestnan ted s pripravami pro pristi saisonu[11] a take se hodne veci nahromadilo behem tech dvou mesicu, tak to musim dat do poradku.

Moc vas zdravim a vzpominame      vas       Bohous.

 

 

Ma chère Marienka.

Je crois qu’il serait préférable, ma chère, que vous me disiez à moi ce que vous voulez que nous achetions pour vos vêtements. Bohus ne comprend pas toujours très bien. Expliquez-le-moi, et nous verrons ce que nous pourrons faire. Je vous souhaite une bonne santé à tous les 3 et je vous embrasse bien affectueusement.

            Votre Charlotte Martinu

Merci beaucoup pour le joli motif de dentelle que le Mr nous a envoyé.

[PŘEKLAD]

Moje milá Marienko,[12]

myslím, moje milá, že bude lépe, když povíte mně, co byste ráda, abychom Vám na oblečení koupili. Ne vždy tomu totiž Bohuš tak docela rozumí. Vysvětlete to mně, a pak uvidíme, co se dá dělat. Všem třem[13] Vám přeji pevné zdraví a srdečně vás líbám.

            Vaše Charlotte Martinů

Moc děkuji za ten krajkový motiv, co nám onen pán poslal.[14]

 

Věcné poznámky k DP

[1] Pravděpodobně se jedná o Marii Pražanovou (1897-1982), přítelkyni a podporovatelku rodiny Martinů v Poličce.

[2] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[3] Síň Mistra Bohuslava Martinů otevřená v poličském muzeu 8. 12. 1945 byla v roce 1949 zrušena a část expozice byla přenesena do tzv. Slavína poličských rodáků v podkroví muzea, což oba skladatelovy sourozence popudilo a žádali o navrácení zapůjčených exemplářů (Jirglová 2013, s. 100-101).

[4] Po komunistickém převratu v ČSR v únoru 1948 se řada oficiálních článků ostře vymezovala nejen vůči BM, ale i dalším k režimu neloajálním umělcům. V letech 1949 až 1954 vzniklo v Československu několik studií, v nichž byl Martinů označován za nepřítele pracujícího lidu a to jen proto, že žil a tvořil mimo Československo a země tzv. východního bloku, což mělo za důsledek, že skladby BM téměř nebyly v letech 1949-1954 v Československu uváděny (Sychra, Antonín. O hudbu zítřka. Praha: Orbis, 1952; Barvík, Miroslav Skladatelé jdou s lidem. Referát generálního tajemníka Svazu čs. skladatelů na 1. plenárním zasedání SČS v dubnu 1950, Praha, 1951. Dále též Štěpánek, Vladimír. Kosmopolitismus v díle Bohuslava Martinů. Praha, 1950, strojopis, disertační práce, ad.).

[5] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. V letech 1946-49 ředitel hudebního nakladatelství Melantrich, které bylo po převratu společně s ostatními nestátními vydavatelstvími zrušeno (na tom se podílel i sám Šebánek), Šebánek byl pověřen zřízením národního hudebního vydavatelství Orbis, na jehož řízení se podílel do prosince 1952, kdy byl nečekaně propuštěn (Brádková 2010).

[6] „Martinů byl tehdy ještě členem pražského Ochranného sdružení autorského (OSA) takže tantiémy z provozování jeho děl doma i v zahraničí inkasovala tato organizace. Národní banka však odmítala, vzdor devizovým příjmům z provozování jeho skladeb na Západě, proplácet mu alespoň část tantiém v doladech, dokonce ani v inflačních francouzských francích, a tak vlastně ohrožovala jeho hmotnou existenci. Na základě skladatelových dispozic pak proplácela jeho tantiémy alespoň jeho sourozencům, rozumí se v korunách. Podobně byly v Československu vázány i honoráře za pražská tisková vydání jeho skladeb. Martinů proto vystoupil z OSA a vydával své nové, vesměs hojně provozované skladby u zahraničních nakladatelů, pro něž byly edice jeho děl lukrativním zdrojem zisků, stejně jako pro ASCAP (American Society of Composers, Authors and Publishers), nejvýznamnější organizace zastupující v USA i mimo hranice USA práva svých členů. Jejím členem se Martinů stal 1952.“ (Popelka 1996, s. 108-109; PBM Kr 433.) O nevyplacených tantiémách za provedení baletu Špalíček I, H 214 I, (Mihule 2002, s. 429) se BM zmiňuje i v dopise rodině z 21. 6. 1949 (PBM Kr 387).

[7] V poválečných letech posílal BM svým příbuzným v Poličce ale i dalším známým v Československu balíčky s potravinami, mýdlem, cigaretami, tabákem, ale i s šatstvem a obuví.

[8] Dne 13. 12. 1949 byla BM udělena tzv. výroční cena České akademie věd a umění za jeho Symfonii č. 3, H 299, která byla krátce před tím (13. 10. 1949) v Praze poprvé uvedena Českou filharmonií řízenou dirigentem Karlem Šejnou (1896-1982). Ocenění bylo spoleno i s finanční odměnou 10.000 Kč. Částka byla se souhlasem BM po roce vylacena jeho sestře Marii Martinů (1882-1959). (Popelka 1996, s. 113).

[9] Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním – založen v roce 1919.

[10] Viz výše – v Československu zadržované tantiémy.

[11] V září 1950 již v New Yorku zkomponoval BM Intermezzo pro velký orchestr, H 330, premiéra se uskutečnila 29. 12. 1950 v Louisvillu v Kentucky (Halbreich 2007, s. 261) a 13. 10. 1950 dokončil Duo č. 2 pro housle a violu, H 331. Poprvé bylo provedeno v New Yorku 5. 1. 1951 v podání sourozeneckého páru Josepha (1899-1996) a Lillian (1901-1995) Fuchsových (Halbreich 2007, s. 348).

[12] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[13] Sestře Marii Martinů, bratru Františku Martinů (1880-1958) a jeho manželce Jindřišce Martinů, rozené Palečkové (1882-1965)

[14] Viz výše.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Poznámka
Fixacestrojopis a rukopisné vpisky podpisy
Vpisky, přípisyCh. Martinů
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
« předchozí
ID 387 (záznam 1 / 0)
další »