Obálka [NICE R.P ALPES-MARITIMES/16^H/14-3/1955]

March 14 55.

Milý Karle :

Děkuji za dopis , to jsou ty správné informace co jsi mi napsal , ač jsem dosud nic nenašel v Yr. Edition rue d´Anjou , totiž nemám odpověd , myslím že ty staré krámy , jestli je vůbec měli , prodali na papír . Ale čmuchej ještě snad si vzpomeneš nebo něco objevíš , tak mi napiš. Teď už víš co hledám . V Nice není nic , zde jsem už hledal . V Paříži se ještě najdou věci v ruském Synodu ale to až tam pojedu. Zeptej se spojenců[1] vždyť jich tam ještě musíte několik míti .[2]

Dostal jsem katalog od Leopolga a také katalog se stamfilkou[3] Artia , kde jsem ovšem monumentálně zastoupen - Improptu[4] a film en miniature , je to katalog Um. Besedy. To jestli se namáháme dostat reciproční smlouvu s B + H k vůli těmto dvoum nesmrtelným skladbám tak to opravdu nestalo za tu námahu . Co se týče smlouvy to zase zamrzlo , nemám od Rotha vůbec ani zmínku .[5] Nevím co ti Artajnau[6] psal ohledně Jiráka , já jsem mu poslal kartu Veselé Vánoce .[7]

Co se týče mých smlouv s B + H a Ass. M. P.[8] to by bylo ovšem dlouhé práce ti to vypsat a asi by se to netýkalo té smlouvy mezi nakladateli , tak si to uspořím až uvidím smlouvu . Nepsal jsi mi o možnostech vydání některých věcí u nás v případě že by smlouva s B + H fungovala dobře . Totiž myslím o možnostech zdali bych dostal od Vás za to honorař vyplacený mně ! ? ?

Tak najdešli ještě něco ze té ruské církevní hudby napiš .

Mnoho zdravím

B. Martinů

[1] Narážka Československo jako sovětský satelit. 

[2] Martinů zřejmě reaguje na Šebánkova doporučení, kde by se přímo ve Francii daly dostat ruské sbory, které skladatel usilovně shání a v posledních měsících o ně žádá přátele z Československa (viz předchozí korespondence). 

[3] Špatně čitelné, možná „stamfickou“, pravděpodobně „razítko“. V rakouské němčině existuje pro „razítko“ slovo „Stampiglie“.

[4] Martinů má na mysli svou cca šestiminutovou skladbu Impromptu, H 166, z roku 1927, kterou v roce 1934 vydala Hudební matice v Praze, a Film en miniature, H 148, z roku 1925, kterou Hudební matice vydala v roce 1929 a pak znovu ještě v roce 1947. Rozsah této kompozice je cca 12 minut (Halbreich, 2007, s. 322 a 404).

[5] Ernst Roth (1896–1971), nejprve pracoval pro vídeňskou Universal Edition, kvůli svému židovskému původu byl po anšlusu Rakouska nucen prchnout do londýnského exilu. Zde začal pracovat pro hudební vydavatelství Boosey & Hawkes, kde se stal v roce 1949 hlavním manažerem. O rok později se stává ředitelem londýnské pobočky, kterou vede do roku 1964 (Lexikon verfolgter Musiker und Musikerinnen der NS-Zeit, heslo Ernst Roth). Smlouva s Boosey & Hawkes byla stále nedořešena, o čemž Martinů opakovaně koresponduje nejenom s Karlem Šebánkem, ale zmiňuje to také v korepondenci rodině do Poličky. 

[6] Špatně čitelné.

[7] Manželé Martinů posílají roku 21. prosince 1954 Karlu Boleslavu Jirákovi pohlednici s přáním šťastného nového (NBM, JirK 1954-12-21).

[8] Zkratky pro nakladatelství Boosey & Hawkes a Associated Music Publishers.