Paris 14/10 1928.

Milá Fíno,

konečně se dostávám k psaní a doufám též že jsi

už v Praze zpět. Měl jsem tu dost práce s Prodanou. Zdá se

že to bude mít úspěch, je to moc dobře připraveno. Myslím

že už víš poslední novinky o M. Coolidge. Telegrafovala mi

o velkém úspěchu s gratulacemi i díky a při tom to až

dosud zůstalo. Poslala mi program s poděkováním na titulní

straně a doufám ještě dostat dopis. Ale myslím že v něm také

budou jen díky. Koussevitzký mi píše že slyšel o mém úspěchu u ní

a že tomu nemůže být ani jinak, Quintett se hrál v Bostonu 7/1.m.

Ale po nějaké ceně ani památky, přesto že to byla vlastně

jediná novinka na celém Festivalu, který trval asi týden. Myslím

že jsem snad měl spíše čekat na ten konkurs, takhle to asi

zůstane při té slávě, což už mě ani moc nepřekvapuje.

V tom ohledu nemám zvláštní štěstí. Koussevitzký mi píše dopis

plný nejlepších nadějí. Stáňa mi psal abych si podal žádost

na školství, že s Tebou mluvil, prozatím mě zde vytrhnul dr.

Šafránek. „Bagarre“ se vrátil z Ameriky a myslím že ho zde

provede Wolf[f]. „Duo“ vyšlo už tiskem zde, myslím že

ho má Fr. Urbánek, udělej mi trochu reklamu. Snad Ti

Novák říkal o mých výsledcích mého pobytu v Praze, byl jsem moc

rád když se se mnou hnul vlak. Mamince už bylo mnohem

lépe když jsem odjížděl, jen jim bylo asi smutno, zůstaly

obě dvě samoty v domku. Jinak bylo letos moc pěkně

a nedělal jsem celkem nic. Napiš mi něco o Sieně, v

Praze o tom nikdo nemluvil, hudební kruhy mě ujistily že

ji to „nezajímá“ tak vlastně nevím nic. Jak jsi se měla

v Italii, jistě moc dobře. Moc Tě zdravím

Bohouš.