Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Charlotte
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníVieux-Moulin
Datum odeslání26.10.1946
PříjemceMartinů, Marie
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykFrancouzština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 348
Signatura v IBMMar 1946-10-26
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahStále shání místo na lodi nebo v letadle; věřila v pomoc čs. ambasády; nemá naději, jestli neskončí stávky v USA; Filharmonie s Kubelíkem dává v Paříži dva koncerty, 28.10. symfonii č.4 a 30.10. violoncellový koncert (č. 1, P. Fournier); lístky si vyžádá u Muncha, protože z české strany jí nikdo nic nesdělil; v NY se hrají 29.10. Tre ricercari (v Hunters College, Columbia Orchestra, dir. F. Allerse); v Paříži se setkala s přáteli z Prahy - jedni radí se vrátit, druzí zatím zůstat v USA; BM stále potíže s hlavou; matce se daří lépe.
Diplomatický přepis dopisu

Vieux Moulin le 26 Octobre 1946

Ma bien chère Marienka.

Comme vous le voyez, je suis toujours en attente pour mon départ, chaque semaine je suis à Paris, pour obtenir une place soit par bateau ou par avion, mais peut-être le savez-vous qu’il y a la grève des transports aux États-Unis, j’avais pensé que l’Ambassade Tchèque m’aiderait un peu, mais je ne sais, si vraiment je puis avoir confiance en eux, quoiqu’il en soit, les jours s’écoulent, et je ne vois aucun espoir, sinon que la grève chez les Américains puisse finir bientôt, je suis bien malheureuse de cette malchance qui me poursuit, je voudrais être déjà depuis longtemps près de Bohus, je sens qu’il a tellement besoin de moi, je me fais un tas de soucis, vous savez ce que je peux ressentir, puisque nous avons le même tempérament. Il y a 2 jours, étant à Paris, j’ai appris que la Filharmonie Tchèque donnait 2 concerts à Paris, Kubelic donnera le 28 Oct. la 4ème Symphonie et le 30, le concerto de cello de Bohus, je vais y aller, j’ai demandé des billets à M. Münch, car de la part des Tchèques, personne ne m’en a dit mot, peut-être cela est dû à la négligence, mais en tout cas, il n’y a aucune propagande de fait, pour ce concert.

Bohus me dit aussi, que l’on joue à N. Y. le 29 Oct. les Ricercari, et Firkušny joue le concerto de Borkovec.

 

J’ai vu à Paris quelques-uns de nos amis de Prague, qui partaient pour N. Y. pour assister à la conférence, les uns disent que Bohus doit rentrer à Prague, et d’autres disent qu’il doit rester aux États-Unis, que la situation en Tchéco n’est pas si brillante, que l’on veut bien le dire, surtout pour lui, enfin cela, on en parlera plus tard, le plus pressé, c’est que je puisse partir, pour rejoindre ce pauvre grand, je suis toujours à me demander comment je vais le retrouver, il me dit qu’il souffre toujours un peu avec la tête, et avec cette vie de N. Y. si bruyante, cela doit lui être très pénible, que de soucis, je suis toujours en train de tourner toutes ces idées pas gaies dans la tête, par moments je crois devenir folle, et à Paris, je rencontre tellements de difficultés en tout, avec tous ces papiers, enfin, espérons quand même, qu’il y aura une possibilité pour mon retour. Maman va mieux, j’ai au moins cette chance. Ma chère Marienka, prenez soin de vous, avec cet hiver qui commence, nous avons eu ici les 1ères gelées, il reste encore quelques fleurs. Je vous embrasse bien affectueusement.

Votre Karlicka

 

Les bons souvenirs de Maman, et mes bonnes pensées pour Fanouš et Jindricka.

 

Vieux Moulin 26. října 1946[1]

Moje rozmilá Marienko[2].

Jak vidíte, stále ještě čekám na odjezd[3], každý týden jsem v Paříži, abych získala nějaké místo buď na lodi, anebo v letadle, ale možná je Vám známo, že ve Spojených státech je stávka v dopravě[4], myslela jsem si, že mi česká ambasáda trochu pomůže, ale nevím, jestli jim mohu opravdu důvěřovat, ať je tomu jakkoli, dny uplývají, a já nevidím žádnou naději, ledaže by ta stávka u Američanů brzy skončila, jsem velmi nešťastná z té smůly, co mne pronásleduje, chtěla jsem být už dávno u Bohuše, cítím, že mne tolik potřebuje, dělám si spoustu starostí, Vy víte, co asi tak zakouším, vždyť máme stejnou letoru. Přede dvěma dny, když jsem byla v Paříži, jsem se dozvěděla, že Česká filharmonie v Paříži dává dva koncerty, Kubelík[5] provede od Bohuše 28. října 4. symfonii[6] a 30. října koncert pro viloncello[7], já tam půjdu, o lístky jsem požádala pana Müncha[8], protože z české strany mi o tom nikdo neřekl ani slovo, možná k tomu došlo z nedbalosti, ale v každém případě zde fakticky koncert nemá žádnou propagaci.

Také Bohuš mi píše, že se v N. Y. budou hrát 29. října Ricercari[9], a Firkušný[10] hraje Bořkovcův[11] koncert[12].

 

V Paříži jsem se viděla s některými z našich pražských přátel, kteří odjížděli do N. Y. na konferenci, jedni říkají, že se Bohuš má vrátit do Prahy[13], druzí zas povídají, že má zůstat ve Spojených státech, že situace v Česku není zas tak růžová, jak se lidi snaží tvrdit, obzvláště pro něho ne, ale o tom si pohovoříme později, ze všeho nejnaléhavější je teď to, abych mohla odcestovat a dostala se k chudáku staroušovi, pořád si říkám, v jakém stavu ho asi zastihnu, píše mi, že pořád trochu trpí bolestmi hlavy[14], a při tom newyorském životě, tak hlučném, to pro něj musí velmi obtížné, takových starostí, v hlavě se mi pořád dokola převracejí všechny ty neveselé myšlenky, chvílemi se mi zdá, že zešílím, a v Paříži narážím ve všem na tolik obtíží, se vším tím papírováním, inu doufejme, že se přeci jen naskytne nějaká možnost, abych se vrátila. Mamince[15] je lépe, alespoň v tomto mám štěstí. Moje milá Marienko, pěkně se opatrujte, když teď začíná zima, my už jsme tady měli první mrazy, pár květin ještě zůstává. Vroucně Vás líbám.

Vaše Karlička[16]

 

Pozdravení od maminky, a ode mne pozdravení Fanoušovi[17] a Jindřišce[18].

 

Věcné poznámky k DP

[1] Charlotte pobývala od června do listopadu 1946 v Paříži a ve Vieux Moulin.

[2] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[3] Charlotte odplula z Le Havre 19. 11. 1946 a do New Yorku připlula 30. 11. 1946 (srov. List or manifest of alien passengers for the United States immigrant inspector at port of arrival, loď S. S. John Ericsson, Ellis Island Foundation, http://libertyellisfoundation.org).

[4] Po druhé světové válce v letech 1945 a 1946 proběhla vlna masivních dělnických stávek, největších v dějinách Spojených států, do kterých se zapojilo celkem 4,3 milionu lidí (https://en.wikipedia.org/wiki/Strike_wave_of_1945%E2%80%9346).

[5] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent.

[6] Symfonie č. 4, H 305, zazněla v Paříži 28. 10. 1946 v Théâtre des Champs-Élysées, Českou filharmonii řídil Rafael Kubelík (Choa (ed.), Symfonie č. 4, kritická edice, s. 239).

[7] Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, druhá verze z roku 1939, H 196 II., sólový part hrál Pierre Fournier (1906-1986), francouzský violoncellista (Mihule 2002, s. 389).

[8] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.

[9] Tre ricercari, H 267.

[10] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.

[11] Pavel Bořkovec (1894-1972), český skladatel.

[12] Koncert pro klavír a orchestr č. 1 (1931).

[13] BM stále neztrácí naději na získání vhodné pracovní pozice v Praze (nyní již na nově vznikající AMU – nástupkyni mistrovské školy Pražské konzervatoře).

[14] BM vyučoval od 1. 7. 1946 na letních kurzech v Berkshire Music Center, později Tanglewood Music Center v Lenoxu, Massachusetts. Jeho pobyt zde byl ale ukončen kvůli vážnému úrazu po pádu z terasy z dvoumetrové výšky, který se stal 17. 7. 1946 na zámku v Great Barringtonu. BM svůj stav v dopisech manželce záměrně zlehčoval, aby ji neděsil. Ve skutečnosti měl zlomenou lebeční kost ve spánkové oblasti, silný otřes mozku a poraněná žebra (Šafránek 1961, s. 274; Mihule 2002, s. 385). Následky tohoto úrazu pociťoval až do konce svého života.

[15] Amicie Quennehen (1866-1948), matka Charlotte Martinů.

[16] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[17] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[18] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 332 (záznam 1 / 0)
další »