Diplomatický přepis dopisu | [New York] 25. / 3 1946
Drazi,
Dnes mám chvili času tak se vracím k poslednimu dopisu, jak vše zařiditi.Je to těžka otázka pro nás všechny,protože s tim mým návratem definitivnim domu je to asi oddáleno[1],vzdyt vidite jaký zájem na mne v Praze maji,jenom dokud jim dělám parádu a nestoji je to penize,ale jinak, jak sami vidite, neni na ně spoleh.Vždyt jsme už skoro rok od osvobozeni,a dosud se z offic. kruhu nikdo ani nezeptal co se mnou.[2]Samožrejme zě za nimi nebudu běhat. Myslim, že se něco najde pro Fanouše[3] v Praze s pomoci p. Š.[4], že by byla jedna starost pryč,ale těžsi to je s Mařenkou.[5]Nemyslim ze by se ji v Praze ted libilo[6],podle těch zpráv z UNRA[7],co ted publikovali zde,zda se že to v Evropě vypadá ještě hůře než se myslelo, a že ta náprava nepřijde ani lehko,ani brzo, v dohledné době,a tak na venku se přece něco lehčeji sežene,a najdou se lidi kteři pomohou spíše než v Praze, kde je asi pořádny černý trh a vše je vzácné i těžko k dostáni.Býlo by snad přece lépe kdybys ty těžké doby mohla přetrvati v Poličce.S těmi všemi reformami budou asi ještě obtiže,protože hlavni věc je práce a výroba,a to se nezdá že by bylo na nejlepsi cestě. Méně politiky a vice práce by bylo spravnějši,protože se někde změnil majitel tak ta práce se stejně musi udělat jako dřive a teď ještě lépe,protože bude velká konkurence na všechno,a nezachránimeli export,jako dřive,aby k nám šly penize z ciziny tak na tom nebudeme moc dobře,a zdá se že se o to u nas moc nestaraji a že se spolehaji na Rusko, které bude miti samo ohromnou produkci pravděpodobne dost brzo a bude samo prodávat do ciziny,A k nákupu věci jež nutně potřebujeme , je třeba peněz a ted moc peněz,než se u nas vypolitizují bude světový trh už dávno v jiných rukou,a to nám nezvýši náš životni standard.Kdyby tedy bylo možno najiti někoho k sobě abys nebyla sama v domku, (snad by to šlo také zařidit přes Prahu),to by bylo jedno řešeni až do doby kde budou poměry urovnanějši a budu moci uvažovat o návratu do Prahy definitivne,což podle toho jak to vypadá,nebude před dvěma roky,protože teď bych tam neměl přijemnou posici,i přes to nadsěni u obecenstva.Do diskusi a hádáni se mi už nechce.Vždyt vidite co dělaji s Talichem[8] a je to přece také někdo, a udělal velký kus práce, ted je závisly na lidech,kteři ho prostě nemaji rádi a dělaji mu to nejhorši.Ani na Festivalu[9] nediriguje,ačkoliv jestli je dnes Filharmonie[10] na takovém stupni, je to diky jemu,ja jim to take napišu.Ja sám myslím, že jsem se také obětoval dost, a že jsem také vykonal dost, a přece po mne ohrnovali všichni nos,a co se týče té pomoci, co mi poskytli,to sami vite, jak se o mně cela ta léta starali, tak jim nejsem za moc zavázán, co se tyče moji povinosti k národu to doufám, že mi nikdo neupře,že jsem ji vykonal jako málo kdo z těch, co se tam dnes roztahuji a porouči.A když se celá leta nepletli do mých planu, tak myslim ze se i ted zařidim jako vždy dle svých planů.
Nemáš sama nějaký nápad jak bys si to nejlépe představovala?Já myslim že by nebylo dobře měnit ted misto, jsi přece zvyklá a nikde to neni jak doma, zvláště teď ,když každy má tolik jiných starosti, a bude je miti ještě dlouho. Snad bys si mohla někam zajet na prázdniny,co se tyče zimy,to si bohužel u nás nejde vybrat,ta je všude u nás stejná, na jih se nedá jeti jako ve Franci. Ani v Praze to asi ted neni veselejsi,podle dopisu co dostávám.
Ted došel dopis z 19/3. Dostal jsem take moc pěkné kritiky o provedeni Polni Mše[11],o Lidicich[12] dosud nic nevim.P.Sacher přijede už asi az přistí saisonu[13], maji ted moc práce s Festivalem.[14]My stále nic nevime ohledně papiru,dělaji značné těžkosti, vzhledem k situaci, jež se teď tak najednou zase zkomplikovala,mame s tim starosti i dost práce s vyplňovanim papirú a dokumentů a čas se tak rychle kráti.[15] Napište mi jak to máte s penežni situaci. Charlie[16] vas všechny moc zdravi napiše přiste,take ji to už jde na nervy s tim protahovánim, člověk stále nevi jak se rozhodnouti jen musime čekat. Jsme radi že baličky docházi,posilame stále ,napište mi adresu Honzička, take bych mu chtěl něco poslat, už se na to chystám dlouho se na ni zeptat pak na to zapomenu.Napišu brzo.
Srděčně vás zdravime váši
Charlie a Bohouš.
|
Věcné poznámky k DP | [1] BM se již nikdy domů nevrátil.
[2] V září 1945 BM obdržel telegram od Václava Holzknechta (1904-1988), tehdejšího ředitele pražské konzervatoře, s nabídkou profesorského místa, na který okamžitě souhlasně reagoval s dotazy na další podrobnosti, které Holzknecht předal ministerstvu školství a osvěty pod vedením Zdeňka Nejedlého. Z tohoto úřadu však již další nabídka ani oficiální pozvání, na které BM netrpělivě čekal, nepřišlo (Mihule 2002, s. 374).
[3] František Martinů (1880-1958), bratr BM.
[4] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. V letech 1946-1949 působil jako ředitel hudebního nakladatelství Melantrich.
[5] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[6] Sourozenci zřejmě uvažovali o tom, že budou bydlet v Praze společně (srov. Popelka 1996, s. 93).
[7] UNRRA, United Nations Relief and Rehabilitation Administration. Mezinárodní organizace poskytující potraviny a léky zemím postiženým válkou. Aktivní mezi lety 1943-1947.
[8] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM. Talich byl po skončení druhé světové války obviněn z kolaborace s nacisty a na více než měsíc uvězněn. Přestože byl v roce 1946 očištěn, jeho návrat do hudebního života v ČSR byl poté velmi obtížný a nikdy se mu již zcela nepodařil. V „Talichově aféře“ stál BM jednoznačně na straně svého přítele a v důsledku začal být skeptický k poválečnému vývoji politické situace v Československu.
[9] První ročník festivalu Pražské jaro.
[10] Česká filharmonie.
[11] Polní mše, H 279, měla premiéru v Praze 28. 2. 1946. Českou filharmonii a Pěvecký sbor Československého rozhlasu řídil Rafael Kubelík (1914-1996) (Halbreich 2007, s. 451).
[12] Památník Lidicím, H 296, byl hrán v Praze 14. 3. 1946. Českou filharmonii řídil Rafael Kubelík (1914-1996) (Halbreich 2007, s. 259).
[13] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM. Účinkoval v Praze až 24. 4. 1947, kdy s Českou filharmonií hrál Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271 (Halbreich 2007, s. 276).
[14] První ročník festivalu Pražské jaro.
[15] Míněny dokumenty potřebné pro cestu do Evropy a zpět do USA.
[16] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
|