Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNice
Poznámka k lokaci odeslání[Nice]
Datum odeslání09.10.1958
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
JazykČeština
Původ, datum získáníCBM
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 882
Signatura v IBMŠafM 1958-10-09
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBratr je pochován na poličském hřbitově "u tatínka"; upozorňuje na Berďajevovu autogiografii, kde se rozepisuje o Pontigny, kde sice BM nebyl, ale které asi hrálo velkou úlohu, zmiňuje se také o schůzkách v Rue Visconti; z Orientálního ústavu mu poslali překlad Pěti svitků, kde je "báječný" Seifertův překlad Písně /písní/; pozdravuje Seiferta; pracuje "pomalu" na posledním aktu Pašijí; v Nice je slunce; pojedou kolem 20. /října/ do Basileje na koncert, ale hned se vrátí a pobudou do 1.12.
Diplomatický přepis dopisu

[Nice] Rijen 9. 58



 



Mily Milosi :



Dlouho jsi se odmlcel, mozna ze jsem ti napsal neco co te otravilo.



 



Jiste uz vis ze muj bratr je pochovan na Policskem hrbi­tove u tatinka.[1]



 



Tak nevim jak se u nas ted zaridi. Pisi ti, ponevadz jsi se zminil o tvem umyslu psat o Pontigny[2] a ja jsem prave precetl autobiografii Berdiaeva, jeste na neho pamatujes, mel takovy tick.[3] Rozepisuje se take o svem pobytu v Pontigny a velmi zajimave, po rusku. Vubec je to moc dobra biografie ale nevim kdybych ji poslal zdali by dosla, spise asi ne. Ten tvuj umysl je moc dobry a musel bys asi zajet do Francie, je to vubec divne ze o tom uz nebylo neco vice napsano. Ale to je asi take to conditioned, sujet kteremu se asi vyhybaji ackoliv Pon­tigny hralo velkou ulohu, aspon dle meho nahledu, ac jsem tam nebyl, ale co jsi mi o tom vypravoval. Take se zminuje o schuzkach v Rue Visconti a tam uz jsem byl, chodivali jsme tam myslim ve stredu vecer.[4] Pak ovsem pise o mnoha jinych vecech taky.



Poslali mi z Orient. Ustavu Pet svitku, prave vydanych, moc pekna kniha, je v no Seifertuv[5] bajecny preklad Pisne, potkasli jej pozdrav jej ode mne srdecne, je skoda ze jsem se k nemu nedostal blize, asi moje vina.[6]



 



Povidalo se ze Filharmonie ma prijet do Svycarska, tyto dny ale nemam odtud zadnou zpravu o zajezdu/ Bures snad byl v Rusku.[7]



 



Pracuji ted ale pomalu na poslednim aktu Pasiji,[8] pani Kaz[9]; mi psala z Athen, ted jej tam mnoho oslavuji a jeho knihovna bude prestehovana do Musea.[10] Vysel ve Franctine preklad jeho vzpominek z cest, bajecny.[11] Tesil jsem se ze se s ni sejdu v Antibes;[12] Prace mi jde zvol­na nejak jsem se dostal z te prave nalady; Moje prazd­niny byly poucne ale zaver je ponekud smutny,[13] zda se mi ze jsem uz mimo, vsechno se tak podivne zme­nilo a lide jsou uplne jini, uz jsem ti asi o tom psal, zajem o neco lepsiho je cim dal tim mensi /[14]



 



Zde je ovsem krasne a plno slunce, a tak jsem cele dny v plavkach a uzivam toho co mohu,[15] po tech destivych dnech v Bretagni je to vitano.



 



Pojedeme do Baselu okolo 20 na koncert ale hned se sem vratime az do 1.prosince.[16]



 



Tak se vzchop a napis neco a jestli te v mych dopisech neco zamrzelo tak na to zapomen.



Srdecne se zdravim



tvuj



Bohouš



 


Věcné poznámky k DP

[1]      Znovu zmiňuje smrt bratra Františka Martinů (23. září 1958).



 



[2]      Má na mysli aktivity Paula Desjardinse v Opatsví Pontigny (srov. Šafránek, 2006, 89-105).



 



[3]      Ruský křesťanský filozof Nikolaj Alexandrovič Berďajev (1874–1948) publikoval v roce 1949 svůj životopis С???????????. ???? ???????????? ?????????????амопознание. Опыт фило­софской автобиографии (Dream and Reality: An Essay in Autobiography).



 



[4]      Rue Visconti zmiňuje ruský malíř Michail Larionov (1881–1964) ve svém dopise Šafránkovi ze 16. května 1935 (srov. IBM Lar 1935-05-16).



 



[5]      Básník Jaroslav Seifert (1901–1986), nositel Nobelovy ceny.



 



[6]      Kniha Pět svátečních svitků obsahuje Píseň písní, Rút, Žalozpěvy, KóheletEster a byla vydána ve Státním nakladatelství krásné lite­ratury, hudby a umění, Praha 1958.



 



[7]      Miloslav Bureš, básník.



 



[8]      Tzv. „curyšskou“ verzi opery Řecké pašije, H 372 II, dokončil Martinů 15. ledna 1959 a premiéroval ji Paul Sacher v Curychu 9. června 1961 (srov. Halbreich, 2007, s. 187).



 



[9]      Helene Kazantzakis, vdova po spisovateli Nikosu Kazantzakisovi.



 



[10]    V dopise ze září 1958 píše Helene Kazantzakisová: „27. října vzpo­me­neme prvního výročí smrti našeho Nikose. Dali udělat krásnou sochu, Nikosovu bustu od řeckého sochaře Apartise a postavili ji na jednom náměstí v Irakliu. V Muzeu v Irakliu také slavnostňe otevřeme ,pra­covnu‘ N. Kazantzakise, tj. repliku jeho pracovny na Egině (s jeho knihovnou atd. atd).“ (září 1958, srov. Dostálová–Březina, 2003, s. 96).



 



[11]    V roce 1958 vyšlo Kazantzakisovo dílo Du Mont Sinaï à l’île de Vénus. Carnets de voyage (Paris: Plon, 1958) ve francouzském překladu Pierra Fridase a Gisèle Prassinos.



 



[12]    V dopise ze dne 18. února 1959 píše Helene Kazantzakisová: „Koncem mě­síce pojedu na týden do Paříže. Potom se vrátím do našeho malého domu v Antibes a budu čekat, že se ozvete; setkání s Vámi pro mne bude velkou radostí.“ (18. února 1959, Dostálová–Březina, 2003, s. 98).



 



[13]    Reaguje na skon bratra Františka.



 



[14]    Rodině do Poličky psal po bratrově smrti 1. října 1958: „My všichni jsme se už prežili a zdá se mi že už sem nepátříme, svět se tolik změnil a místo náleží už těm mladším.“ (CBM, PBM Kr 613). Avšak pocity z proměňujícího se světa a hudebních preferencí se objevovaly v jeho dopisech od poloviny 50. let. Miloši Šafránkovi se o tom zmínil poprvé 14. listopadu 1956: „V celku ma nalada,asi jako u mnoha lidi, je ze to vlastne moc nestoji za to neco tvoriti pro tento svet, snad jsou na tom lepe ty avadgardisti a 12 toni co pracujou pro suplik.“ (CBM, PBM Kmš 848).



 



[15]    Martinů se od 1. září do 22. října zdržoval v Nice.



 



[16]    V druhé polovině října 1958 přijal pozvání k manželům Sacherovým. Dirigent Paul Sacher provedl 24. října 1958 v Basileji Smyčcový sex­tet, H 224 A, v orchestrální verzi. Vzhledem ke skladatelově nemoci zůstali manželé Martinů na Schönenbergu až do jara.



 


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Digitalizace
Quality of digitisationProfi

Preview only available at the Institute.

Location as subject
Antibes
Atény
Basilej
Bretaň
Nice
Polička
Rusko
Person as subject
Corporation as subject
Composition as subject
« previous
ID 2760 (entry 1000 / 1000)
next »