[Schönenberg, Pratteln] January 7. 1958.

Mily Milosi :

Tvuj posledni dopis je plny nametu a postrehu, ktere musim podrobne probrati. Cimz ti zase zkomplikuju bio­­grafii. Jsme uplne d’accord[1] ze jsme venkovan, o tom neni sporu.a s mnoha ostatnimi postrehy souhlasim. Jen jednu vec bych ti chtel pripomenout a sice ze obycejne vsechny biografie mluvi o tom co se vlastne od nich ceka. Dostal jsem tu Hrabalovu analysu,[2] teoreticky je to vse v poradku prave tim ze rika to je „ocekavano“, to jest na zaklade estheticke techniky vsech­ny duvody se usmernuji logicky a tvori obraz precizni Methody, s malymy omyly skladatele, kdyz nevyhovuji. Biografer je podminen Conditioned[3] svym vyvojem a soucasne nazory prostredi v nemz zije a zil. To je uplne zrejme v Hrabalovi a v ostatnich pracich tohoto druhu. Vsichni hledaji Methodu a tak kdyz to pekne vystavi tak to praxi neodpovida. Co se methody tyce najdes ji u mne pomalu, zdali vubec. Ja vim ze vsichni jak tu chodime jsme podmineni urcitymi nazory naseho veku, to jest i okoli a opravdu veku to jest mladi nebo stari. Ted kdyz ale vime, coz vime definitly, ze je vse donditioned tak si muzeme Problem postavit jinak a zeptati se, co se stane kdyz soucasny nazor na umeni a i esthetika jsou falesne? To je take velmi mozne proto e jak vime situace se mnohokrate zmenily a outlook[4] se take zmenil.

Tak co se stane?

Uvidime ze nejsme tak docela conditioned a ze je neco co nam prekazi prijmout na 100%, vsechny ty uvahy a dohady. Ted kdyz se jedna o skladatele jako ja, ktery nahodou je jeste na zivu, tak se situace komplikuje nebot zde se kritik vychazejici z soucasne esthetiky a skladatel rozchazeji.

Takovy jeden detail jsme ti uz davno chtel napsat, ktery je vsude prehladnut a neni vubec bran v uvahu. Je to psychologicky puzzle.

Tedy za prve zivot na vezi, kde moznost komunikace byla vyloucena a jen moznost pozorovani se mohla zvusit. ted kdyz jsem prisel do sveta castecne i do Prahy z venkova, a pak do Parize a pak do Statu, jsou zde dlouhe momenty kdy je clovek uplne displaced personne, to jest neumi mluvit a co muze delat je jenom se koukat okolo a pozorovat, cimz se tato schopnost vy­vine rychle. Tedu observer[5], to uz mi bylo davno roky na vezi a i ta schopnost. Tedy mluvit a dorozumet se nemuzes ale vidis lidi, jak jednini, jak se chovaji a vubec jaci jsou. A to je vlastnost umelce, ten lidsky pomer ku svym blizencum, vse se pak toci okolo toho a zadne methody ani usmerneni nejsou nic platne, nenajdeli se u umelce tato vlastnost. Ta je vyvinuta uz tim ze se umelec vice mene oddaluje od spolecenskeho zivota, na ktery nema ani cas ani zvlastni bunky. To ovsem nejde generalisovat ale muze se o tom uvazovat. Psycholgicky odhad lidi se netvori mluvenim ale spise pozorovanim a to se prenese do prace, U mne, ktery se nikdy regurelne neucil cizim recim, tyto osamostatneni, to jest vyrazeni ze zivota spolecenskeho, trvaly vzdy dosti dlouho, zde umelec nalezne jen v sobe substanci jez ho nuti zivotu oddelenemu od ostatnich. Tim take se priblizuje vice k svemu jazyku, ku svoji reci. A tak dale. To je jeden takovy pohled, ktery je preziran a na misto neho mnohe hodnoty ne prave mnohocene ethetiky jsou navleceny aby tvorili jednotu. Ale kde je ta jednota u umelce. Ta je myslim jinde nez v jednotlivych komposicich jez mohou byti dobre, lepsi ci horsi. Ta jednota se tahne skrze cele dilo a tu je nuto najiti.

Ted jsem se zase naboural do hlubokych uvah a myslimze bys mel moji bio udelat jako fantasii a odloucit se ode mne a i od toho co rikam. Znas mne na to.lik ze vis o co bezi, vse ostatni je literatura. Ted si musim odpocnout, hluboke myslemky mne vysiluji a taky, mne vola Charlie k veceri, coz je paprika kterou velmi miluji, tak to dokoncimm pozdeji. Jdi se taky najist,

Tak jsem se pekne najedl a ted se mi zda to predchozi povidani trochu bezprednetne je to jen Detail. Je to ovsem spojeno s jinymi vecmi. Tak ku prikladu, musikolog bude hledat ty spojky ktere jsou theoreticky ocividne (to co se od neho ocekava) ze jako komponosta seriosni jsem nemel nic jineho na praci kdyz jsem prisel do Parize nez se „vyrovnat“ se Stravinskym a ze se cely muj tvurci zivot tocil okolo toho.[6] (I Hrabal to potvrzuje) Tak to je ovsem daleko od pravdy, nebot jsem mel tisice jinych veci na mysli, to chapes a vsechny nemely se Travindou[7] nic delat ani se Sestkou[8] a tak dale.

Zde je ovsem BOD Ourazu v Esthetice a jinem souzeni. Projevi*li se artista a rekne o sobe neco, co neodpovida „hlubokemu problemu a citeni“ a zodpovednosti u melce pro dane dilo tak jak je technika Esthetiky vyklada, tedy se stane toto: Kritik se zahlouba a rekne si: “HA! “Ja jsem vzdy citil (to jest kritik) ze tam je neco co se zdalo byti hluboke ale v pravde je to ploche a bezvyrazu. Zkusenosti v tomto smeru mam dost, ze pri svoji otevrenosti a blbosti jsem si ocenil a nebo spise neocenil urcite dilo, coz vetsinou bylo prijato s velikym ozvukem a preslo do dejin.

Ted je jina stranka tohoto zjevu ze tvurce sam kdyz mu nekdo stale tvrdi ze stvoril velikanske dilo, ackoliv on vi ze to neni tak velikanske, prirozenou cestou, lidskych slabosti prijme na konec tento soud za spravny a samozrejmy tak tady jsou ty diskrepance.

Zkratka beham jen tak okolo neceho aniz bych uhodil na ten pravy hrebik, ale mozna ze si z toho neco vyberes a ostatne to uz davno sam vis.

Gilgamesh neni na Radiu tak se netrap tocenim knofliku, bude vysilan z Vidne ale az na jare, mezitim mozna ze ho uslysis v Praze[9].

Co se tyce oper je ovsem jezko ti Rici jaka je ta hudba,

zase stary problem tak musis s usudkem pockat. S Zu­richem to nejde jak bych si pral a sam budu delat nejaky opravy v librettu, je to stale moc nabouchane.

Gilgamesh je zde 23. a 24. ledna. Zaciname zkouset. Trva jak jsi uhodl presne 60 min. Jak jsi to uhodl? D uha vec na programu je neco od Krenka[10].

A tak mne vlastne zachranilo ze jsem venkovan a mimo toho se mi zda ze jsem lyrik, protoze mi obcas napadnou melodie, vzacne v teto epose celebrelni hudby a pak jsem ovsem jako kazdy umelec qui se respect[11], a Dreamer[12].

A to take vis tak co se mne na to stale ptas? Prakticky smysl mam jtez ale ne stale jenom obcas.

Jeste jsi se mne neptal procmoje veci nikdy nemaji pre­hnane FFFFortissimo, nybrz jenom FF a to je jeste je­nom jednou nebo dvakrat v cele symfonii a nikdy nedela ramus. A to je prave tak jako u Berlioze, ackoliv to byl pry romantik.

Ostatni otazky musi zustat nezodpovedene, nebot se pri­pozdiva a venku snezi, cili musim se obdivovat prirode.

Vsechno nejlepsi jeste jednou a dekujeme za prani

Srdecne tvuj

B. Martinu

^[1]      Francouzsky „souhlasím“.

^[2]      František Hrabal: Bohuslav Martinů: Skica jeho vývoje a významu v české moderní hudbě, Hudební rozhledy, 1957, r. 10, č. 22–23, s. 923–926, 960–963.

^[3]      Anglicky „podmíněn, určen“.

^[4]      Anglicky „vizáž“.

^[5]      Anglicky „pozorovatel“.

^[6]      O Igoru Stravinském a jeho skladbách referoval ve dvacátých letech do Čech ve svých statích (srov. Šafránek, 1966). Miloši Šafránkovi sdě­lil 16. února 1935, že je jediný, kdo ho v Paříži zajímal: „Z Paříže je to Stravinský z Historie vojáka a Svateb a z ostatních nikdo.“ (CBM, PBM Kmš 720).

^[7]      Igor Stravinskij.

^[8]      Les Six. O dvou členech tohoto volného skladatelského sdružení, Fran­cisu Poulencovi a Dariu Milhaudovi, se vyjádřil Miloši Šafránkovi v dopisu z 16. února 1935 velmi otevřeně: „Směr jako Milhaud, Pou­lenc je mi úplně protivný.“ (CBM, PBM Kmš 720).

^[9]      Epos Gilgamešovi, H 351, byl v Praze poprvé proveden na koncertu Pražského jara 28. května 1958 (Halbreich, 2007, s. 454).

^[10]    Společně s oratoriem Epos o Gilgamešovi, H 351, premiéroval 23. led­na 1958 Paul Sacher a Basler Kammerorchester skladbu Kette, Kreis und Spiegel, op. 160 hudebního skladatele Ernsta Krenka (1900–1991).

Srov. Březina, 2017, s. XXXV–XXXIX.

^[11]    Francouzsky „věrný sám sobě“.

^[12]    Anglicky „snivec“ je pro skladatele vhodnější než „snílek“.