Základní informace
Typ korespondence Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníŘím
Poznámka k lokaci odeslání[Řím]
Datum odeslání14.11.1956
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
Lokace přijetí
JazykČeština
Původ, datum získáníCBM
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníka
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 849
Signatura v IBMŠafM 1956-11-14
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahUdálosti "nás zahnaly zase několik let zpět"; dokončil 3.jednání Pašijí; je operou unaven; dopsal skladbu "na tu báseň Burešovu"; váhá, zda ji poslat do Prahy "po tom, co se děje v Uhrách"; dá se do práce pro Cleveland a Szella pro velký orchestr, "ale formu i titul dosud nevím, protože to má býti v jedné větě asi 12 minut"; pochybnost o smyslu tvoření "pro tento svět"; soudobí skladatelé "jsou v úplné abstrakci...a ještě ta abstrakce je čistě personální, ne nějaká univerzální"; rád by znal jejich cíl; "teď je důležitější petrolej, což ostatně vždycky byl"; diplomacie dokáže poplést základní pojmy; doma mají starosti, co bude Šafránek dělat; Řím obdivuje, "je to celá historie v těch ulicích"; kdy se chystá Šafránek vrátit "do naší Vlasti" ?
Diplomatický přepis dopisu

[Řím] Now. 14. 56.

 

Mily Milosi :

Jsem opoxden z odpovedi na tvuj dopis a mezitim udalosti nas zahnaly zase nekolik let zpet.[1] Prilkadam ti ten popis od Charlotty co jsi zadal[2]. Ja jsem dokoncil treti jednani Pasiji[3] a ted si asi dam od opery trochu pokoj, je to unavujici. Take jsem dopsal na tu basen Buresovu novou vec pro sbor smiseny,pistalu (flute a beck) clar. hornu piano a harmoniku.[4]Ale ted vaham mamli to do Prahy vubec poslat, po tom co se deje v Uhrach.[5] Dam se asi ted do te prace pro G.Szella,pro Cleveland[6],doufam ze mne to trochu od­pocine pro operu, je to pro velky orchestr ale formu i titul dosud nevim,protoze to ma byti v jedne vete asi 12 minut,coz je problem take.[7]Dostavam dopisy z celeho sveta,Tonda Svoboda[8] jyl [byl] v Moskve, Smetana[9] v Cine, Honza Novak[10] v Polsku a i nas pritel Sebas Veliky[11] se dostal ven,vsichnimi slibuji ze prijedou do Rima za mnou ale asi ted po te liberaci to bude hodne tezke.[12]V celku ma nalada,asi jako u mnoha lidi, je ze to vlastne moc nestoji za to neco tvoriti pro tento svet, snad jsou na tom lepe ty avadgardisti a 12 toni co pracujou pro suplik.[13]Pises o malirich ze jsou mnohem dale nez muzikanti ale to zase neznas ty nove produkty,ktere se malo dostanou na program a take pises ze jde v gruntu o totez usili a tentyz cil ale tam jsi se zastavil a nedefinujes jaky cil. Co se muzikantu tyce ti nezduraznuji zadny savoir[14],ti jsou v uplne abstrakci a nestaraji se o finalni dojem a jeste ta abstrakce je ciste personalni ne nejaka universalni. Co se te terminologie tyce oni take vysvetluji kde v Bachovi a v bethovenovi byly ty abstrakni prvky,cili jak uz davno vime,dnes kdyz chce nekdo neco dokazat tak vzdy argumenty najde a dokaze to,ovsem zalezi na tom aby mu ti ostatni jeste verili.[15] Ale co se toho cile tyce ten bych rad znal. Ostatne na tom takzvlaste nezalezi,ted je dulezitejsi petrolej,coz ostatne vzdycky byl. Co je ovsem amazing[16] jak pracuje diplomacie a jak se pojmy o fasismu a kominismu i demokracii mohou poplesti ze uz nikdo nevi kde jsme a co jsme a abych mluvil s Peroutkou Jaci jsme[17]. Vlastne my to vime ale neprizname.

Z domu si stezuji zes jim vubec neposlal kartku a jsou tam velke starosti o to co budes delat.

Rim je ohromny a pres dest a boure mezinarodni situaci se v nem prochazim cim dale tim vice obdivuji, je to cela historie v tech ulicich.

Mnoho te pozdravuji a napis co delas a kdy se chystas vratit do Nasi Vlasti.[18]

Srdecne tvuj

Bohouš

 

Věcné poznámky k DP

[1]      Pravděpodobně naráží na vyostřenou politickou situaci v socia­lis­tickém bloku, která eskalovala Poznaňským povstáním dělníků na konci června 1956. K dalšímu násilí pak dochází v Maďarsku na podzim roku 1956, kdy je shromáždění na podporu v Polsku souzených de­mon­strantů vojensky potlačeno a přeroste v celonárodní odpor proti komunistickému režimu, v tzv. Maďarské povstání (23. října – 10. listopadu 1956). Sovětský svaz reagoval na nepokoje ve své sféře vlivu vojenskou invazí, sesazením a následným vykon­struovaným pro­cesem s vůdcem odporu Imre Nagyem, který byl v červ­nu 1958 popraven.

 

[2]      Nepodařilo se určit.

 

[3]      Martinů pokračoval v Římě od 15. října 1956 v práci na třetím dějství opery Řecké pašije, H 372 I (srov. Halbreich, 2007, s. 185).

 

[4]      Znovu opakuje obsazení kantáty na text Miloslava Bureše Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, a nezmiňuje sóla.

 

[5]      O rozhodnutí nezaslat hotovou Legendu z dýmu bramborové nati, H 360, do Československa jako protest proti Maďarskému povstání na podzim 1956 informoval téhož dne dedikantku kantáty Frances Ježkovou (1900–1986). Vůči ní však byl otevřenější, neboť jí psal do New Yorku bez obav z nechtěných čtenářů a cenzury: „Chudáci Maďaři ti na tu svobodu doplatili ale drželi se, to se musi dát klobouk dolu a nechat ho dole. […] To už je takovy světa běh a my to nepře­děláme a co nám zbyva je jenom nadávat a ještě dost potichu.“ K tomu pak doplnil svůj záměr: „Ale ted v té situaci ani nevim mám-li jim to poslat.“ (14. listopadu 1956, ČMH, G11728). Podobně informoval do Poličky: […] ostatně se mi mnoho věci nelibi které se teď ději a ja nejsem docela rozhodnut že i tu Romanci tam ted pošlu, vy asi mužete tušit proč.“ (CBM, PBM Kr 542; srov. Zouhar, 2016, s. XXI, Zouhar, 2017).

 

[6]      Jedná se o symfonické preludium The Rock, H 363, které je dedi­kováno „To George Szell and the Cleveland Orchestra“. Tito interpreti skladbu také 17. dubna 1958 v Clevelandu premiérovali (srov. Halb­reich, 2007, s. 263).

 

[7]      Délka skladby je 13 minut (srov. Halbreich, 2007, s. 264).

 

[8]      Rodina českého vědce Antonína Svobody patřila v USA k okruhu blíz­kých přátel manželů Martinů, trávili společně mj. prázdninové pobyty v Darienu v roce 1943 a na Cape Codu v roce 1945.

 

[9]      Violoncellista František Smetana (1914–2004) byl společně s Alexan­drem Plockem a Josefem Páleníčkem členem Českého tria.

 

[10]    Český hudební skladatel a žák B. Martinů Jan Novák (1921–1984).

 

[11]    Karel Šebánek (1903–1980), nakladatelský pracovník, tehdy zaměst­nanec Českého hudebního fondu.

 

[12]    Karel Šebánek navštívil skladatele až v roce 1959, jen krátce před jeho smrtí.

 

[13]    Martinů se opakovaně ve svých dopisech vyjadřoval, že není avant­gardní skladatel. V průběhu 50. let sděloval svůj vyhraněný názor na narůstající vliv seriální hudby, dodekafonie, nové hudby. Paulu Sacherovi psal o tom, že hudební život se stává dodekafonickým (srov. dopis z 18. prosince 1954, PPS, kopie v IBM Sac 1954-12-18). Zdeňku Zouharovi později poznamenal: […] směry v hudbě se mění a můžete čekati produkci jež není tak zábavná ale, jak říkají ,nová‘ a tak budete muset jít s duchem času ač je to proti všem principům, jež u vás vládly ještě před rokem a teď zase se každý bojí aby nebyl zastaralý. Tak já se do toho ovšem nehodím.“ (26. června 1957, ZZ, BM 24; Zou­har, 2008, s. 214–215).

 

[14]    Francouzsky „znalost“.

 

[15]    Reaguje mj. na spis Arnolda Schönberga Style and Idea, který vyšel poprvé v New Yorku v roce 1950.

 

[16]    Anglicky „úžasné“.

 

[17]    Český novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka (1895–1978). V roce 1934 vydal manifest Jací jsme.

 

[18]    Šafránek tehdy již tušil, že jeho pobyt ve Francii StB zkrátí. Ale netušil, že z vánočního pobytu v Praze 1956 se do Paříže nevrátí. Z Paříže odletěl 19. prosince 1956 (srov. Zpráva z Paříže č. 754, 19. prosince 1956, Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885).

 

Total number of leaves1
Počet popsaných stránek1
Poznámka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitization
Quality of digitizationProfi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Čína
Moskva
Polsko
Řím
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 2728 (záznam 1 / 0)
další »