Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York, NY
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání10.02.1956
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
JazykČeština
Původ, datum získáníCBM
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 831
Signatura v IBMŠafM 1956-02-10
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahDoufá, že klarinetová sonatina došla; dělá "na té trompetě"; musí začít s operou; party obou sonatin by měl revidovat hráč, aby tam "nebyly nějaké technické boty"; poslali mu /Leduc?/ flautovou sonatinu /sic!/; ať v ní udělá kadenci "nějaký expert na nástroj"; "s tím Pauerem nevím, co bys mu řekl", čeká, co bude za tři měsíce a nic mu slíbit nemůže; i kdyby tam jel, dlouho by se nezdržel; prosí o Špačkovu adresu; "tu magic-story pro piano jsem dokončil skoro"; Invokace by se správněji měly jmenovat Inkantace; Studánky stále dělají senzaci v Praze; "jsem pasován definitivně za nástupce Dvořáka".
Diplomatický přepis dopisu

[New York] Feb. 10. %6 [56]



 



Mily Milosi;



Doufam ze jsi uz dostal ty papiry a ze dosla smlouva i Clar, sonatina v poradku a ze jsi tedy uz vybral nejaky forsus[1] a mas se lepe. Poslal jsem vse pred tydnem. Ted jeste delam na te trompete[2] protoze pozdeji nebudu miti cas, musim zacit s tou operou a uz bych se tezko k tomu dostal.[3]Tak ji muzes ocekavat asi za 10 dni. Neni tak dlouha jako ten clar. s trompetou se to neda moc natahovat, jinak je to otrava.[4] Ty sordinky si tam musi nekde umistit sami.[5] Ted ovsem nez to zacnou tisknout tak ať nechaji obe veci prohlednout nejakým hracem aby v tom nebyly nejake technicke boty,hlavne v trompete,zvlaste kdyz to chteji ne moc tezke a ne moc lehke.Tak eventuelni korrektury v hlasech ať uz doplni sami,s nastrojem který clovek sam nehraje se nikdy nevi zdali je to lehke. V te flautove sonatine co mi poslali je velka cadenca,nemyslel jsem ze se to do sonatiny hodi ale kdyby ji take chteli tak ať ji nejaký expert na nastroj udela a umisti,mista je tam dost k nalezeni,jinak je to stejne ukazka technicke brilliance a tak to nemusi být nijak zvlaste thematicky.[6] Hlavne ať nechaji prohlednout party. jsouli nejaký chyby v piane nebo ve hlasech opravte je sami nejsou tam zadne zahady. Tak bys to mel pohromade a sdel mi zdali jsi kopii uz dostal a az dostanes tu druhou sonatinu pro tromp. napis. S tim Pauerem nevim co bys mu rekl,[7]ja sam vyckavam jaka bude situace za tri mesice a tak mu nic slibit nemohu,nemyslim i kdybych tam jel ze bych se dlouho zdrzel,dostanu mozna to misto v Rime na Amer. Academii hudby[8]. Prosim masli adresu Spackovu[9] napis mi ji.je to Za Octarnou ale cislo nevim. Z Italie mam zpravy ale ne vesele asi se tam dost nudi. Hleda stale job.[10] Jinak se dru, tu magic-story pro piano jsem dokoncil skoro a ted nejsem si jist který nazev by byl spravnejsi,podle slovni[ku] Invocation je vlastne jako modlitba a myslim ze se to ma spravne jmenovati Incantation.[11] Napis mi co o tom soudis. Studanky delaji stale sensaci v Praze mam dojem ze tam dlouho uz nemeli zadne poradne sousto tak se na to vrhli jako vlci a hraji to vsude na koncertech Radiu, televisi na divadle na tornee na diskach na filmu zkratka jim to prislo akorat, chvaly stoupaji az k nebesum a jsem pasovan definitivne na nastupce Dvoraka a tak dale[12]



Ted jsem asi spoustu veci zapomnel ti napsat prave dostavam dopis od Karla Novaka[13] taky plný chval a dojeti. Napis tedy zase co je noveho, take ti napisu vice ta tvoje objednavka mne zdrzela a ted musim mnoho veci dobihat.



Mnoho te zdravim



Bohous



 


Věcné poznámky k DP

[1]      Opět používá tento výraz ve významu „záloha“.



 



[2]      Martinů zaslal Šafránkovi nejprve Sonatinu pro klarinet a klavír, H 356, kterou mu slíbil, aby mu pomohl z tíživé finanční situace (srov. dopisy CBM, PBM Kmš 829 a 830). Druhou slíbenou skladbou, která měla být výpomocí Šafránkovi namísto zaslání hotovosti, byla Sonatina pro trubku a klavír, H 357 (srov. Halbreich, 2007, s. 346).



 



[3]      Podobně jako v předchozím dopise Martinů zatím jen avizuje práci na opeře Řecké pašije, H 372.



 



[4]      Podle Halbreicha byla Sonatina pro trubku a klavír, H 357, dokon­čena 2. února 1956. Z dopisu je však patrné, že dokončení Martinů předpokládal až kolem 20. února.



 



[5]      Podobně jako u mnoha jiných skladeb Martinů ponechal řadu in­ter­pretačních detailů – zde použití dusítka – na interpretech nebo editorech.



 



[6]      Také kadenci přenechal na interpretovi.



 



[7]      Jiří Pauer (1919–2007), skladatel, pedagog, šéf opery Národního divadla v letech 1953–1955.



 



[8]      Na American Academy in Rome nastupuje Martinů na začátku října 1956 a působí zde do září 1957 (srov. Mihule, 2002, s. 593).



 



[9]      S rodinou JUDr. Jaromíra Špačka, který působil na československém vel­vyslanectví v Paříži, se Martinů stýkal již na konci 20. a ve 30. letech (srov. Mihule, 2002, s. 188). Anně Špačkové Martinů dedikoval dvě kompozice – Vánoce, H 167, z roku 1927 a Borová, H 195, z roku 1931 (srov. Halbreich, 2007, s. 407 a 410).



 



[10]    Patrně skrytá zmínka o intimní přítelkyni Rosalii Barstow.



 



[11]    Martinů objasňuje změnu názvu Koncertu pro klavír a orchestr č. 4 („Incantation“), H 358. Doposud jej nazýval „Invokace“ (srov. CBM, PBM Kmš 828–830).



 



[12]    Kantáta Otvírání studánek, H 354, měla nebývale masivní pro­pa­gaci. Týden po premiéře, ve dnech 14. a 15. prosince, ji natočil Jan Kühn na gramofonové desky; 22. ledna 1956 byla poprvé vy­sí­lána v televizi, což bylo v době počátků televizního vysílání v Česko­slo­vensku a slabého pokrytí signálem unikátní; 5. února zazněla v praž­ské Smetanově síni Obecního domu. Rozhlasové záznamy roz­hlas vysílal z Prahy i z poličské premiéry. Plánovala se filmová adaptace a vydání partitury ve vydavatelství SNKLHU (srov. Zouhar, 2016, s. XVII–XIX). O Martinů jako o Dvořákově nástupci se zmínil Zdeněk Zouhar ve svém článku o nové kantátě již v červenci 1955 (Kov [Zdeněk Zouhar], Hymnus lásky Bohuslava Martinů k rodnému kraji, Svobodné slovo, Brno, 31. července 1955).



 



[13]    Karel Novák (1902–1968), přítel skladatele, houslista České filhar­monie a bratr Stanislava Nováka (srov. Popelka, 1996, s. 81).



 


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Digitalizace
Quality of digitisationProfi

Preview only available at the Institute.

Person as subject
Corporation as subject
Composition as subject
« previous
ID 2706 (entry 1000 / 1000)
next »