Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York, NY
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání10.02.1956
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
Lokace přijetí
JazykČeština
Původ, datum získáníCBM
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníka
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 831
Signatura v IBMŠafM 1956-02-10
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahDoufá, že klarinetová sonatina došla; dělá "na té trompetě"; musí začít s operou; party obou sonatin by měl revidovat hráč, aby tam "nebyly nějaké technické boty"; poslali mu /Leduc?/ flautovou sonatinu /sic!/; ať v ní udělá kadenci "nějaký expert na nástroj"; "s tím Pauerem nevím, co bys mu řekl", čeká, co bude za tři měsíce a nic mu slíbit nemůže; i kdyby tam jel, dlouho by se nezdržel; prosí o Špačkovu adresu; "tu magic-story pro piano jsem dokončil skoro"; Invokace by se správněji měly jmenovat Inkantace; Studánky stále dělají senzaci v Praze; "jsem pasován definitivně za nástupce Dvořáka".
Diplomatický přepis dopisu

[New York] Feb. 10. %6 [56]

 

Mily Milosi;

Doufam ze jsi uz dostal ty papiry a ze dosla smlouva i Clar, sonatina v poradku a ze jsi tedy uz vybral nejaky forsus[1] a mas se lepe. Poslal jsem vse pred tydnem. Ted jeste delam na te trompete[2] protoze pozdeji nebudu miti cas, musim zacit s tou operou a uz bych se tezko k tomu dostal.[3]Tak ji muzes ocekavat asi za 10 dni. Neni tak dlouha jako ten clar. s trompetou se to neda moc natahovat, jinak je to otrava.[4] Ty sordinky si tam musi nekde umistit sami.[5] Ted ovsem nez to zacnou tisknout tak ať nechaji obe veci prohlednout nejakým hracem aby v tom nebyly nejake technicke boty,hlavne v trompete,zvlaste kdyz to chteji ne moc tezke a ne moc lehke.Tak eventuelni korrektury v hlasech ať uz doplni sami,s nastrojem který clovek sam nehraje se nikdy nevi zdali je to lehke. V te flautove sonatine co mi poslali je velka cadenca,nemyslel jsem ze se to do sonatiny hodi ale kdyby ji take chteli tak ať ji nejaký expert na nastroj udela a umisti,mista je tam dost k nalezeni,jinak je to stejne ukazka technicke brilliance a tak to nemusi být nijak zvlaste thematicky.[6] Hlavne ať nechaji prohlednout party. jsouli nejaký chyby v piane nebo ve hlasech opravte je sami nejsou tam zadne zahady. Tak bys to mel pohromade a sdel mi zdali jsi kopii uz dostal a az dostanes tu druhou sonatinu pro tromp. napis. S tim Pauerem nevim co bys mu rekl,[7]ja sam vyckavam jaka bude situace za tri mesice a tak mu nic slibit nemohu,nemyslim i kdybych tam jel ze bych se dlouho zdrzel,dostanu mozna to misto v Rime na Amer. Academii hudby[8]. Prosim masli adresu Spackovu[9] napis mi ji.je to Za Octarnou ale cislo nevim. Z Italie mam zpravy ale ne vesele asi se tam dost nudi. Hleda stale job.[10] Jinak se dru, tu magic-story pro piano jsem dokoncil skoro a ted nejsem si jist který nazev by byl spravnejsi,podle slovni[ku] Invocation je vlastne jako modlitba a myslim ze se to ma spravne jmenovati Incantation.[11] Napis mi co o tom soudis. Studanky delaji stale sensaci v Praze mam dojem ze tam dlouho uz nemeli zadne poradne sousto tak se na to vrhli jako vlci a hraji to vsude na koncertech Radiu, televisi na divadle na tornee na diskach na filmu zkratka jim to prislo akorat, chvaly stoupaji az k nebesum a jsem pasovan definitivne na nastupce Dvoraka a tak dale[12]

Ted jsem asi spoustu veci zapomnel ti napsat prave dostavam dopis od Karla Novaka[13] taky plný chval a dojeti. Napis tedy zase co je noveho, take ti napisu vice ta tvoje objednavka mne zdrzela a ted musim mnoho veci dobihat.

Mnoho te zdravim

Bohous

 

Věcné poznámky k DP

[1]      Opět používá tento výraz ve významu „záloha“.

 

[2]      Martinů zaslal Šafránkovi nejprve Sonatinu pro klarinet a klavír, H 356, kterou mu slíbil, aby mu pomohl z tíživé finanční situace (srov. dopisy CBM, PBM Kmš 829 a 830). Druhou slíbenou skladbou, která měla být výpomocí Šafránkovi namísto zaslání hotovosti, byla Sonatina pro trubku a klavír, H 357 (srov. Halbreich, 2007, s. 346).

 

[3]      Podobně jako v předchozím dopise Martinů zatím jen avizuje práci na opeře Řecké pašije, H 372.

 

[4]      Podle Halbreicha byla Sonatina pro trubku a klavír, H 357, dokon­čena 2. února 1956. Z dopisu je však patrné, že dokončení Martinů předpokládal až kolem 20. února.

 

[5]      Podobně jako u mnoha jiných skladeb Martinů ponechal řadu in­ter­pretačních detailů – zde použití dusítka – na interpretech nebo editorech.

 

[6]      Také kadenci přenechal na interpretovi.

 

[7]      Jiří Pauer (1919–2007), skladatel, pedagog, šéf opery Národního divadla v letech 1953–1955.

 

[8]      Na American Academy in Rome nastupuje Martinů na začátku října 1956 a působí zde do září 1957 (srov. Mihule, 2002, s. 593).

 

[9]      S rodinou JUDr. Jaromíra Špačka, který působil na československém vel­vyslanectví v Paříži, se Martinů stýkal již na konci 20. a ve 30. letech (srov. Mihule, 2002, s. 188). Anně Špačkové Martinů dedikoval dvě kompozice – Vánoce, H 167, z roku 1927 a Borová, H 195, z roku 1931 (srov. Halbreich, 2007, s. 407 a 410).

 

[10]    Patrně skrytá zmínka o intimní přítelkyni Rosalii Barstow.

 

[11]    Martinů objasňuje změnu názvu Koncertu pro klavír a orchestr č. 4 („Incantation“), H 358. Doposud jej nazýval „Invokace“ (srov. CBM, PBM Kmš 828–830).

 

[12]    Kantáta Otvírání studánek, H 354, měla nebývale masivní pro­pa­gaci. Týden po premiéře, ve dnech 14. a 15. prosince, ji natočil Jan Kühn na gramofonové desky; 22. ledna 1956 byla poprvé vy­sí­lána v televizi, což bylo v době počátků televizního vysílání v Česko­slo­vensku a slabého pokrytí signálem unikátní; 5. února zazněla v praž­ské Smetanově síni Obecního domu. Rozhlasové záznamy roz­hlas vysílal z Prahy i z poličské premiéry. Plánovala se filmová adaptace a vydání partitury ve vydavatelství SNKLHU (srov. Zouhar, 2016, s. XVII–XIX). O Martinů jako o Dvořákově nástupci se zmínil Zdeněk Zouhar ve svém článku o nové kantátě již v červenci 1955 (Kov [Zdeněk Zouhar], Hymnus lásky Bohuslava Martinů k rodnému kraji, Svobodné slovo, Brno, 31. července 1955).

 

[13]    Karel Novák (1902–1968), přítel skladatele, houslista České filhar­monie a bratr Stanislava Nováka (srov. Popelka, 1996, s. 81).

 

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Poznámka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 2706 (záznam 1 / 0)
další »