[1] O Šafránkově špatné finanční situaci informuje do ČSR také Šafránkův řídící důstojník mjr. Lenský, který žádá československé úřady, aby Šafránkovi vypláceli jeho penzi ve francích v nezkrácené formě, protože je to v zájmu jeho úkolů. Jelikož se situace nezlepšuje, vyplácí mjr. Lenský Šafránkovi při pravidelných schůzkách různě velké částky, aby se mohl v Paříži nadále setkávat s osobnostmi kulturního i politického života, o nichž má Lenského informovat (srov. Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885).
[2] Martinů byl členem ochranné společnosti American Society of Composers, Authors and Publishers od roku 1953.
[3] Na Curtis Institute Martinů vyučoval od října 1948.
[4] K ubytování manželů Martinů Mihule uvádí: „Od konce října bydleli manželé Martinů v New Yorku v hotelu Great Northern 118 West 57 Street, […] neboť soukromý byt měli přislíben až na prosinec.“ (srov. Mihule, 2002, s. 488).
[5] Špatně čitelné kvůli přehybu papíru.
[6] Iniciálou „R.“ skladatel označuje přítelkyni Rosalii Barstow.
[7] Opět naznačuje problémy se vztahem k Rosalii Barstow a k manželce Charlotte.
[8] Na libretu k opeře Řecké pašije, H 372, pracoval od srpna 1954 (srov. Halbreich, 2007, s. 185).
[9] Anglicky „radostný, povzbudivý“.
[10] V předvečer skladatelových narozenin (7. prosince 1955) uspořádal Svaz skladatelů v Praze koncert ke skladatelovu jubileu. Byla zde také v předpremiéře provedena kantáta Otvírání studánek, H 354, třebaže skladatel si přál premiéru v rodné Poličce. Premiéra se konala pak 7. ledna 1956 v Tylově domě v Poličce v podání ženské části smíšeného sboru OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (srov. Zouhar, 2008, s. 124).
[11] Opět zdraví Šafránkovu manželku Germaine. Šafránek u ní bydlel jen na počátku svého pobytu ve Francii.
|