[Nice] Oct. 4. 54.

Milý příteli:

Dnes jsem dostal báseň, je překrásná a myslím že jí užijí, nechám si ji trochu usadit v mozku. Bude, (jak jenom na první pohled vidím) dost těžko ji doplnit něčím jiným, jako žalmy a.t.d. ale je možno že bude lze ji udělat tak jak je, s malymi škrty které budou také těžko nalezti.[1] Teď je jen jedna věc která múže vadit, totiž dvě. První je že báseň je popisná, tedy bez zvláštní akce. Druhá věc je že mužský sbor je už sám sebou dost monotoní a fádní na delší dobu. A ta věc potřebuje delší dobu, pak zde je určité nebezpečí. Mohu to ovšem zpestřit hudebními vložkami za každým dnem stvořené, čímž by dramatická akce každým „dnem“ stoupala až do sedmého dne. Dramatickou akci my dnes potřebujeme jinak jsme úplně hopeless[2], míním tím ovšem publikum, já sám jak víš bych se bez ní obešel. A tak jsem si myslel když jsem četl ten titul že tam je ještě pokračování, jak tam kvotuješ[3] „O zákonu rajském a přestoupení jeho a tak pádu lidského pokolení“. Tam by možná bylo možné nalézti akci, myslím tím zvyšení tempa a intensity a také přiblížení se k našemu vlastnímu a současnému problému. Stvoření je hodně metrické a slova se nedají změnit, čímž by celá věc dostala jakousi strnulou formu ale kdyby v dalším vyvinu se našlo vice života ihned by to obrátilo celou komposici formálně. Tak bych tě chtěl požádat, máš-li k disposici to pokračování Genese kdybys mi mohl z toho v krátkosti vybrat a poslat některé verše, však víš co myslím a protože se nemůžeš bránit tak jsem ti začal tykat.[4] Kdyby se jednalo o smíšený sbor tak by mi to nadělalo obtíže ale mužský sbor na dlouho je nebezpečný a potřebuje nějakou silnou akci, climax.[5] Tableau[6] byla napsána v českém jazyku? Žádal jsem též naše aby ti napsali ohledně té Babylonské epické básně Gilgamesh, zdali nevyšla u nás v překladu.[7] Mám ji v angličtině a chci ji zkomponovat pro Sachra.[8] Ale moc se s tím nehledej, ostatně pochybuji že byla přeložena, také ji zvlaště nepotřebuji budu ji psát na anglický text, je báječná a vlastně folklor, nějaké staré lidové představení. Tak jak vidíš jsem se vrhnul na sbory a budu miti plné ruce práce. Pojedeš se podívat do Poličky?

Mnoho tě zdravím a vzpomínám

tvůj

Bohouš

^[1]      Miloš Šafránek upřesnil zmiňovanou „báseň“ ve své knize: „Doporučil jsem mu J. Á. Komenského původní báseň Stvoření, vytištěnou 1659 v Amsterodamě v českém Kancionálu.“ A doplnil bibliografický údaj: Kancionál. To jest Kniha Žalmů a Písní duchovních k chvále Boží a spasitedlnému Věřících vzdělání i dávno prvé i v nově teď jazykem Českým složených a nyní spolu vydaných, Amsterdam: Kristof Kun­rád, 1659 (Šafránek, 1961, s. 315–316). Rodinu v Poličce o tom informoval: „Dopis a báseň jsem dnes dostal a posílám dopis M. pošlete mu jej. Myslím, že s tím budu moci něco udělat, jen bych chtěl vědět, nemá-li to pokračování, to mu vše vypisuji v dopise.“ (4. října 1954, CBM, PBM Kr 469). Avšak ani tento text nepoužil v kantátě Hora tří světel.

^[2]      Anglicky „beznadějný“.

^[3]      Skladatelův novotvar z anglického slova „quote“, „citovat“.

^[4]      Tykat však Martinů začal Miloši Šafránkovi již v dopise z 5. září 1954, aniž by to nějak komentoval (srov. zde CBM, PBM Kmš 818).

^[5]      Podobnou poznámku měl Martinů také k ženskému sboru, když Mi­lo­slavu Burešovi objasňoval zhudebnění textu v kantátě Otvírání stu­dánek, H 354: „[…] litoval jsem že jsem nemohl opakovati ty první verše jak jsou v básni, je to hezký nápad ale ženský sbor se rychle ,oposlouchá‘ a je pak monotonní, čemuž je nutno se vyhnouti.“ (CBM, PBM Kb 640, Zouhar–Coufalová, 2017, s. 36).

^[6]      Francouzsky, zde ve smyslu „desky, tabulky“ s odkazem na Epos o Gil­­gamešovi.

^[7]      V dochované korespondenci do Poličky není v té době takový požadavek zmí­něn. Až 16. ledna skladatel napsal: „Na toho Gilgameshe se těším ale musím to dělat na anglický text, to víte česky mě to nikde zpívat nebudou. […] Tak ten překlad Gilgameshe nespěchá, až se vám to hodí.“ (16. ledna 1955, CBM, PBM Kr 477). Na konci ledna Martinů poděkoval Zdeňku Zouharovi za český překlad Ferdinanda Stiebitze (Gilgameš. Starobabylónský epos. Brno, 1944) (30. ledna 1955, ZZ, BM 8; Zouhar, 2008, s. 105).

^[8]      Libreto k oratoriu Epos o Gilgamešovi, H 351, napsal Martinů sám podle anglické verze příběhu od R. Campbella Thompsona (srov. Halbreich, 2007, s. 454, Březina, 2015, s. 269).