[New York] May 27- 1947.

Mily priteli,

Dekuji za vas dlouhy dopis.Tedy co se tyce tech ptaku,mam je zde take a sice holuby,kteri mne kazdodenne rano v 5. vzbudi,protoze sami chodi spat v 6.vecer.Co se slunce tyce,vubec zde pichlave neni a neni vubec, protoze je zde stale spise zima mlhoviny,stromy jsou jes­te dostatecne zelene,kvetiny jsou zde take mam je dokonce v byte,hospodarske pomery jsou tu rozhazene take,nezajimavi lide tez a kulturu zde mame rovnez,tak si to tolik neskrabte a nechvalte.Ale mimo teto introdukce,musim uprimne rici ze mi moc styska,jsem homesick[1],zvlaste kdyz dostavam ted denne zpravy od Charlie[2] a sem tam takova vlastovka jako vas dopis prijde,tak mne to tam tahne a nevim zdali se jednoho rana nerozhodnu a nepriletim,jestli mi to moje fy­sicka konstelace dovoli. Take se mi zda ze mi chcete prodati Munche[3],coz je pozde protoze ja ta kouzla videl zde,mel tu sensacni uspech,jaky vubec tu nepamatuji,je to dabel,Co se tyce Sebase,[4] erozumim dobre proc place,on asi necte pozorne moje dopisy,ja totiz nemam rad kdyz nekdo se mnou prilis disponuje,a tak jsem mu to jemne naznacil.On mi jen oznami co se stalo a tak se dozvim ze vydali Trio s Orch.[5],o Invencich[6] nevim vubec nic. Prozatim se nic nestalo protoze obe veci jsou volne,vzhledem k tomu ze jsem na ne nadobro zapomnel,a tak muze byti klidny, jenom pro priste bude lepe kdyz se mne na to zepta,coz jsem mu napsal.[7]Na to Trio si nevzpominam a myslim ze to klidne mohlo pockat,tak mu to vysvetlete on je jak se mi zda a jak jej zname oba trochu nekonsekventni a pak se zlobi na ty druhe,to se vse srovna az budu doma velmi lehce.

Dle vaseho dopisu vidim ze se tam pekne zahnizdujete, ja si zde rovnez pripadam uz zbytecny ale jsem tu prikovan jako vezen na Bezdezi,nemohu prozatim se hnout ac mentalne jsem uz zpet a tak jsem nespokojen a potreboval bych co nejvice klidu, ktery tu jak je znamo neexistuje kazdym dnem jsem vic a vice doma tak az prijedu tak nebudu vubec nicim prekvapen.Svoji knihovnu jsem,jak jsem vam uz psal, znacne rozredil a chceteli nove knihy podivejte se do Mas. Akademie,dostanou je asi behem prazdnin.[8]

Myslite ze se ty disky dostanou take zde?[9] je tu znacny zajem o moje rekordy[10],to jest zajem ze strany publika ne ze strany Velikych Edic jako COLUMBIA.Co se moji dusevni prace tyce, je to slabe,nemohu moc pracovat,jsem nervosni jako kocka a beru vitaminy a piji mleko,piano mne silne otravuje,to vse se dava tak pomalu do poradku ze se mi zda ze se to nehyba a zase ze svych fysikalnich znalosti vim ze je vse v pohubu i kdyz to jde casto pomalu a tak neztracim nadeji ze se jednoho dne zase rozejedu ale nejdrive se asi rozejedu domu,kduz mi to tak chvalite a jsem ostatne jist ze mate pravdu,Jenom v jedne veci se stale mylite totiz s tim lidstvem, ze je chcete udelati lepsi, ja bych vam radil abyste je nechal,oni se z toho vzdycky nejak dostali a tak zakonem setr­vacnosti se s toho zase dostanou,ono to na konec vyjde na jedno.Tak se radeji divejte z okna a poslouchejte jak Germaine cvici[11] a v kazdem pripade vam zbyva vzdy moznost prerovnati knihy v knihovne coz je castecne take intelektuelni zamestnani s velikymi moznostmi clo­vek muze nahodou na neco prijiti na co v tom chvatu svetoveho deni zapomnel .Tak jsem vam dal nekolik dobrych rad delejte si snimi co chcete,nejlepe kduz je zapomenete,coz ja sam obycejne delam, je to vytecny system,nikomu to neublizi.

Mnoho na vas vzpominam a vas i Germaine a Jendu[12] zdravim, doufam ze se neco stane a ze se nahle octnu mezi vami,prozatim moc pozdravu a zase napiste, doufam ze ta kulturne hudebni vlna ted trochu opadne a budete miti cas se venovati vice kulturnim stykum s cizinou, to jest se mnou.

Srdecne vas

B. Martinů

^[1]      Anglicky ve smyslu „toužím po domově“.

^[2]      Charlotte Martinů pobývala v Praze od 21. dubna do 30. května 1947 a účastnila se Pražského jara (srov. Mihule, 2002, s. 590).

^[3]      Charles Munch, dirigent.

^[4]      Karel Šebánek.

^[5]      Concertino pro klavírní trio a smyčcový orchestr, H 232, vydalo na­kla­datelství Melantrich v roce 1949 (Halbreich, 2007, s. 323).

^[6]      Invence, H 234, byly vydány v pražském Melantrichu v roce 1949 (srov. Halbreich, 2007, s. 258).

^[7]      Karla Šebánka upozornil na nečekané vydání skladby v dopise 24. dub­­na 1947: „Ku prikladu vydani Concertina v partiture je pro mne

uplnou novinkou,slysim o tom poprve. Ja se na dilo dobre nepamatuji,

a nemyslim, ze bylo nutno s nim pospichati byl bych ra­deji je prohledl a pripadne zrevidoval.Tak prosim oznamte mi vase plany ohledne mych komposic,mohlo by se lehce stati,ze to dilo by bylo zadano uz jine edici a meli bychom z toho trouble.“ (CBM, PBM Kkš 939).

^[8]      O svém záměru darovat část svých knih Masarykově akademii práce informuje Martinů Šafránka již v dopise ze dne 16. května 1947 (srov. CBM, PBM Kmš 810).

^[9]      Na nové gramofonové desky s nahrávkami skladeb Martinů v Supra­phonu reagoval již v předchozím dopise.

^[10]    Anglicky „gramofonové desky“.

^[11]    Na pravidelnou hru Germaine Leroux vzpomíná také Anna Fárová, dcera Miloše Šafránka: „[…] po válce, když se otec vrátil se svou poslední ženou, klavírní virtuoskou Germaine Leroux, jsem denně s vel­kou rozkoší naslouchala jejímu minimálně osmihodinovému cvi­čení.“ (srov. Titulní Rozhovor s Annou Fárovou, Týdeník rozhlas, 2007, č. 3, 20. prosince 2018, dostupné: https://www.radioservis-as.cz/archiv07/03_07/03titul.htm (cit. 1. 6. 2016)).

^[12]    Pozdrav pro manželku Germaine Leroux a syna Jana Šafránka.