[New York] Nov. 13. 1946.

Milý příteli,

Nevykládejte si ve zlém že jsem tak dlouho nepsal, víte jistě o mém accidentu[1] ale asi nevíte že to bylo mnohem vážnějsí než jsme si všichni inklusiver[2] J[3], představovali. A ještě to dlouho nebude dobré. Zkrátka jsem si rozbil pořádně lebku a teď se jen zvolna z toho dostávám ač hlavní nebezpečí od něhož jsem byl na 1/2 inče[4] je překonáno.[5] Tak jsem nemohl ani psát ani nic jiného, nemohu stále chodit ven na ulici (ke Scribnerovi)[6] jenom s doprovodem. Tak si dove­de­te představit asi v jaké duševní náladě jsem, to se právě mýlíte, protože jsem v náladě docela dobré, už jsem si na to zvyknul. No abychom změnili sujet, děkuji Vám za dopis a napište mi brzo o všem co děláte a jak se situace pro Vás utváří. Dostanete zpět nového spolupracovníka Dr.[7] Löwenbacha, který vše zařídí i pro mne, protože asi dosud jsem nedostal z Prahy ani řádek o tom co ode mne chtějí a samozřejmě sám tam přijet teď nemohu, když to moc dobře půjde tak až na jaře. Samozřejmě že teď když se nemohu skoro hýbat a mám každý den v poště bill[8] od doktorů, mi z Prahy zastavili tu malou podporu kterou jsem v z konsulátu dostával.[9] That’s that![10]

Mluvil jsem s Mas.,[11] on to vše zfixne, tak teď jenom čekám obrněn velkou trpělivostí a vypůjčuji si peníze.[12]

Vzhledem k mému stavu jsem s tím nepříjemně podrážděn a exajted, usoudil jsem že je to vše blbost, což mne přivedlo do normálního stavu protože je to konkrétní statement[13], tak to se mnou není tak zlé, když jsem k tomuhle myšlenkovým pochodem došel. S komponováním to teď jde zvolna ale přes to pomalu píšu a sice kvartet pro smyčce.[14] Charlie je stále ve Francii, nemohla dostat lístek na loď, ale teď se zdá že se ji to podařilo a tak ji čekám koncem měsíce.[15] Co dělají naši prátelé, Sebánek,[16] Zrzavý,[17] vidíte je někdy. Jak se Vám žije? Germaine je s Vámi nebo ještě v Paříži,?[18] Máte byt? Nevíte nějakou vilku pro mne?[19] To Vám asi připadá velmi neinformovaná otázka! Co se děje v knihách nevím, protože nemohu nikam chodit, mám tu jen existenciálsti od Diviše,[20] který mně nosí z české čtvrti potraviny ve formě uzenin a všelijakých druhů knedlíků od Macháčka.[21]

Nechte o sobě brzo vědět!

Moc Vás i Germaine a Johny[22] pozdravuji a těším se na zprávy od Vás.

B. Martinů

^[1]      Anglicky „nehoda“.

^[2]      Anglicky „včetně“.

^[3]      Iniciálou „J.“ patrně označuje Jana Löwenbacha.

^[4]      Anglicky „palce“.

^[5]      Martinů utrpěl v červenci 1946 vážný úraz hlavy, když v Great Bar­ring­tonu spadl z neoploceného balkonu. Stalo se to během letních kurzů v Berkshire, kde Martinů opět vyučoval.

^[6]      Newyorské knihkupectví na 5. avenue (srov. Šafránek, 1961, s. 275).

^[7]      Špatně čitelné.

^[8]      Anglicky „účet“.

^[9]      Martinů se opakovaně snažil zajistit finanční podporu. Obava byla tentokrát oprávněná.

^[10]    Anglicky „tak je to“.

^[11]    Špatně čitelné. Informaci o tomto kontaktu Martinů s Janem Masa­ry­kem potvrzuje v dopise do Poličky ze dne 14. listopadu 1946: „S Ma­sarykem jsem mluvil a říkal že si všechno budu moci zařídit dle mých plánů, jen jak budu v Praze, abych se s nimi mohl domluviti.“ (srov. CBM, PBM Kr 349).

^[12]    Jan Masaryk zajistil jednorázovou podporu ve výši 1 000 dolarů, nic­méně příspěvky přestaly být vypláceny v roce 1947.

^[13]    Anglicky „stanovisko“.

^[14]    Jedná se o Smyčcový kvartet č. 6, H 312, který Martinů dokončil 25. prosince 1946 a věnoval jej Roe Barstow (srov. Halbreich, 2007, s. 368).

^[15]    Martinů v dopise do Poličky ze dne 2. prosince 1946 píše: „[…] pri­jela v so­­botu lodi, je poradne unavaena, cesta byla dlouha skoro 12 dni, mela ohromnou bouri uz to ma za sebou, je rada ze uz je se mnou, az si odpocne, tak vam take napise.“ a pokračuje v dopise z 19. prosince 1946: „Charlie mela moc spatnou cestu, skoro 12, dni na lodi, a byla nemocna skoro celou jizdu.“ (CBM, PBM Kr 351 a 352).

^[16]    Karel Šebánek (1903–1980) pracoval v letech 1929–1940 jako knih­kupecký účetní v Hudební matici Umělecké besedy, zde se také

seznámil v roce 1929 s Bohuslavem Martinů. V roce 1940 za­klá­dá hudební oddělení v nakladatelství Orbis, působí zde do roku 1946, kdy se stává ředitelem hudebního vydavatelství Melantrich. Později byl pověřen založením Národního hudebního vydavatelství, z politických důvodů byl však v roce 1952 propuštěn a sesazen na místo hudebního referenta n. p Kniha. Jeho situace se zlepšuje v roce 1954 nástupem do Českého hudebního fondu, kde se stává vedoucím Ústředního hudebního archivu. Jeho hlavním přínosem byla propagace soudobých českých skladatelů (srov. Brádková, 2010).

^[17]    Český malíř Jan Zrzavý (1890–1977), s nímž se Martinů přátelil zejména během jeho působení ve Francii.

^[18]    Germaine Leroux Šafránková přijela do Prahy společně s Milošem Šafránkem v srpnu 1946. V roce 1949 byla vyslána i se synem Janem do Francie (srov. Zpráva, 17. února 1950, č.j. 106556/06-V-C-50, bez signatury s fotografií Germaine Leroux, Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885).

^[19]    Dotazy na své budoucí bydlení v Praze Martinů opakuje také v dalších dopisech, např. v dopise do Poličky ze dne 14. ledna 1947: „Myslimze na vilu asi uz neni pomysleni,to uz je vse pryc, pri te nouzi o byty, tak z toho bude asi appartement, nejak zvlast velky take nechci, protoze ze zacatku budu jeste asi hodne pryc , na cestach, a byty jsou asi poradne drahe. Radeji bych to mel nekde za Prahou. rozhodne ne v centru, ja nemam tak moc co ve meste delat,to se vse uvidi,podle dopisu z Konservatore,to neprichazi v uvahu dokud nebudou vedet kdy se vratim,a to ja sam ted nevim,samozrejme nebudu nic riskovati dokud nebudu docela v poradku.“ (srov. CBM, PBM Kr 353).

^[20]    Český malíř Alén Diviš (1900–1956) patřil do okruhu Martinů přátel v New Yorku.

^[21]    Do kruhu newyorských přátel B. Martinů patřil také český fotograf Josef Macháček a jeho manželka.

^[22]    Pozdravy Šafránkově manželce Germaine Leroux a jejich synovi Ja­novi.