[1] Anglicky „nehoda“.
[2] Anglicky „včetně“.
[3] Iniciálou „J.“ patrně označuje Jana Löwenbacha.
[4] Anglicky „palce“.
[5] Martinů utrpěl v červenci 1946 vážný úraz hlavy, když v Great Barringtonu spadl z neoploceného balkonu. Stalo se to během letních kurzů v Berkshire, kde Martinů opět vyučoval.
[6] Newyorské knihkupectví na 5. avenue (srov. Šafránek, 1961, s. 275).
[7] Špatně čitelné.
[8] Anglicky „účet“.
[9] Martinů se opakovaně snažil zajistit finanční podporu. Obava byla tentokrát oprávněná.
[10] Anglicky „tak je to“.
[11] Špatně čitelné. Informaci o tomto kontaktu Martinů s Janem Masarykem potvrzuje v dopise do Poličky ze dne 14. listopadu 1946: „S Masarykem jsem mluvil a říkal že si všechno budu moci zařídit dle mých plánů, jen jak budu v Praze, abych se s nimi mohl domluviti.“ (srov. CBM, PBM Kr 349).
[12] Jan Masaryk zajistil jednorázovou podporu ve výši 1 000 dolarů, nicméně příspěvky přestaly být vypláceny v roce 1947.
[13] Anglicky „stanovisko“.
[14] Jedná se o Smyčcový kvartet č. 6, H 312, který Martinů dokončil 25. prosince 1946 a věnoval jej Roe Barstow (srov. Halbreich, 2007, s. 368).
[15] Martinů v dopise do Poličky ze dne 2. prosince 1946 píše: „[…] prijela v sobotu lodi, je poradne unavaena, cesta byla dlouha skoro 12 dni, mela ohromnou bouri uz to ma za sebou, je rada ze uz je se mnou, az si odpocne, tak vam take napise.“ a pokračuje v dopise z 19. prosince 1946: „Charlie mela moc spatnou cestu, skoro 12, dni na lodi, a byla nemocna skoro celou jizdu.“ (CBM, PBM Kr 351 a 352).
[16] Karel Šebánek (1903–1980) pracoval v letech 1929–1940 jako knihkupecký účetní v Hudební matici Umělecké besedy, zde se také
seznámil v roce 1929 s Bohuslavem Martinů. V roce 1940 zakládá hudební oddělení v nakladatelství Orbis, působí zde do roku 1946, kdy se stává ředitelem hudebního vydavatelství Melantrich. Později byl pověřen založením Národního hudebního vydavatelství, z politických důvodů byl však v roce 1952 propuštěn a sesazen na místo hudebního referenta n. p Kniha. Jeho situace se zlepšuje v roce 1954 nástupem do Českého hudebního fondu, kde se stává vedoucím Ústředního hudebního archivu. Jeho hlavním přínosem byla propagace soudobých českých skladatelů (srov. Brádková, 2010).
[17] Český malíř Jan Zrzavý (1890–1977), s nímž se Martinů přátelil zejména během jeho působení ve Francii.
[18] Germaine Leroux Šafránková přijela do Prahy společně s Milošem Šafránkem v srpnu 1946. V roce 1949 byla vyslána i se synem Janem do Francie (srov. Zpráva, 17. února 1950, č.j. 106556/06-V-C-50, bez signatury s fotografií Germaine Leroux, Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885).
[19] Dotazy na své budoucí bydlení v Praze Martinů opakuje také v dalších dopisech, např. v dopise do Poličky ze dne 14. ledna 1947: „Myslimze na vilu asi uz neni pomysleni,to uz je vse pryc, pri te nouzi o byty, tak z toho bude asi appartement, nejak zvlast velky take nechci, protoze ze zacatku budu jeste asi hodne pryc , na cestach, a byty jsou asi poradne drahe. Radeji bych to mel nekde za Prahou. rozhodne ne v centru, ja nemam tak moc co ve meste delat,to se vse uvidi,podle dopisu z Konservatore,to neprichazi v uvahu dokud nebudou vedet kdy se vratim,a to ja sam ted nevim,samozrejme nebudu nic riskovati dokud nebudu docela v poradku.“ (srov. CBM, PBM Kr 353).
[20] Český malíř Alén Diviš (1900–1956) patřil do okruhu Martinů přátel v New Yorku.
[21] Do kruhu newyorských přátel B. Martinů patřil také český fotograf Josef Macháček a jeho manželka.
[22] Pozdravy Šafránkově manželce Germaine Leroux a jejich synovi Janovi.
|