Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníEdgartown, Massachusetts
Datum odeslání10.08.1941
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
JazykČeština
Původ, datum získáníCBM
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 762
Signatura v IBMŠafM 1941-08-10
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahKoupání, borůvky a kompozice; společnost kolem mluví výhradně francouzsky; Diviš ho těší, aby se anglicky neučil, že " pojedeme na Vánoce domů"; třívětý koncert "v těchto dnech" dokončil; zase "je to 19./sic/ století"; dělá teď kopii a brzy ji dokončí; pak pošle jeden exemplář pro švýcarské vyslanectví; pozval ho Ondříček do Berkshiru, poslechne si tam Posselt, jedou tam "tento čtvrtek"; těší se na projížďku autem i na Berkshire, doufá, že bude mluvit s Kusevickým; zdrží se asi do neděle, pak zase "sem"; dokončí kopii a bude hledat "nějaký další sujet"; měl by to skončit "s tou Dushkinovou věcí"; po příští 2 měsíce by ještě rád pobyl někde na Long Islandu a až na zimu do NY; ztloustl; je tu příliš draho;rodina Charlotty je pohromadě, o jeho rukopisech žádné zprávy; "odpověděli z Londýna ohledně těch rukopisů, co měla Vanda Jakubíčková ?"; Barzin mu nic neslíbil.
Diplomatický přepis dopisu

[Edgartown] 10 / 8 41



 



Milý příteli,



 



děkuji za řádky a chek,[1] máme se tu dobře a já škrábu ten houslový koncert,[2] není to lehké zvláště když je venku tak krásně a musíme se také koupat a chodit do lesa, sbírat borůvky, kterých je tady plno a jsou z nich skoro stromy a společnost, která mluví výhradně francouzsky, to jsme padli do pěkné anglické školy, nemáme na ni ani čas ačkoliv si každý večer slibuji že to ráno popadnu „správně“ do ruky. Diviš[3] mě těší abych se to neučil že pojedeme na vánoce domu, poslal mi přes [to] obšírnou gramatiku[4]. Koncert jsem šťastně v těchto dnech dokončil, třívětý, myslím že bude dělat dobrý effekt, na [publikum††] je to 19 století a teď ale dělám kopii což je velice obtíž[n醆] a unavující, ale také ji brzo dokončím a pak Vám jeden exemplář pošlu pro to švýc. vyslanectví.[5] Také Vám musím sdělit že mne pozval Ondříček[6] do Berkshiru si poslechnouti tu Posselt[7], moc se mi odsud hýbat nechce ale vzhledem k národní povinnosti tam se Ch.[8] jedeme tento čtvrtek, těším se přes to na projížďku autem v Bostonu i na Berkshir jsem zvědav, doufám že budu moci mluviti s Kous­sevit[zkým††][9] a možná i s jinými. Myslím že se tam zdržíme do ne[děle††] a pak se vrátíme zase klidně sem, já dokončím ko[ncert††] a budu hledat nějaký další sujet, měl bych to skon[čit††] s tou Dushkinovou věcí ale nechce se mi do toho di[vadla††]. Už se nám to také krátí a začínáme uvažovati [kde budeme††] po příjezdu do N.Y. Myslel jsem zdali by nebyl [††] jestli pro ty 2 měsíce co bude hezky se usídliti někde přece na Long Islandu v nějakém domku a klidně očekávat zimu a teprve na zimu si něco najít v N.Y. Bylo by to klidnější a lacinější, co o tom soudíte? Zde je život jenom na pláži a sice horizontálně a veškeré pohybové hry tu chybí což má za následek že jsem stloustnul neobvykle v pase, a to mě nějak netěší a hledám nějaký prostředek k zhubnutí. Pak je tu také neobvykle draho což mi také nejde do mých bývalých plánů ale už se nedá nic dělat. Nového nic nevím jen že přijel For­man[10] a to mě moc potěšilo, protože ho mám rád. Ch. dostala přes Marseille zprávy od svoji rodiny ale jenom že jsou všichni pohromadě, jinak nic, o mých rukopisech nic[11]. Odpověděli z Londýna ohledně těch rukopisu co měla Wanda Jakubíčková[12]? Byl tu Barzin,[13] mluvil jsem s ním, říkal že by to chtěl hráti současně při těch jeho operách v první části ale deffinitivně nic neslíbil. Se Šmídem jste náhodou nemluvil[14]? Co vy stále děláte v Pleasentville? Napište mi jak se jmenuje ten Váš soused abychom jim poslali lístek, tu adresu co mi dali nemohu nikde najít. Srdečné pozdravy Germaine i Vám a Johny, těšíme se na Váš dopis. B. Martinů



 



[††] mi zachránili toho Velkého Čechoslováka co je tam ten cestovní [č]lánek od Muchy[15]? Ohledně našich doma psal jsem jim [že††] jste mi psal, doufám že dostanou zprávy a že napíšou..



 


Věcné poznámky k DP

[1]      Potvrzení měsíční podpory, kterou Martinů pravidelně dostával od Čes­ko­slovenské informační služby.



 



[2]      Concerto da camera pro housle a smyčcový orchestr, klavír a bicí ná­stroje, H 285.



 



[3]      Martinů přítel malíř Alén Diviš (1900–1956) připlul z Paříže do Spo­jených států po strastiplné cestě v květnu 1941.



 



[4]      Tato učebnice se nedochovala a není uložena v PSS ani CBM.



 



[5]      Dále komentuje Concerto da camera. Premiéra se konala 23. led­-

na 1942 v Basileji, kde dedikant Paul Sacher dirigoval Basler Kam­mer­orchester (Šafránek, 1961, s. 357).



 



[6]      Emanuel Ondříček (1880–1958), houslista a pedagog.



 



[7]      Ruth Posselt (1914–2007), houslistka, sestra Ondříčkovy manželky Gladys. Martinů sdělil Franku Rybkovi 17. září 1941: „Koncert bude hráti asi Ruth Posselt, možná že vyjde tiskem v n.y. u Boosey Hawkes.“ (CBM, nezpracovaný fond). Měl na mysli Concerto da camera. Vzhle­dem k válečné situaci koncert premiérovala Gertrude Flügel (Šafránek, 1961, s. 357).



 



[8]      Iniciálou „Ch.“ Martinů myslí v celém dopise svou manželku Charlotte Mar­tinů.



 



[9]      Sergej Kusevickij, šéfdirigent Boston Symphony Orchestra, pre­mié­roval 14. listopadu 1941 Concerto grosso pro komorní orchestr, H 263.



 



[10]    O půl roku dříve, krátce po příjezdu do New Yorku, napsal Bohuslav Martinů dopis příteli a skladateli Marcelu Mihalovicimu. V souvislosti se svými rukopisy se jej 4. dubna 1941 ptal na Formana a upřesnil, že bydlí ve Villa Provence Boul (srov. orig. v soukromém vlastnictví, kopie IBM, MihM 1941-04-12).



 



[11]    Podobně stručnou odpověď dostali také z Francie přes Poličku. 13. června 1941 Martinů odeslal z Pleasantville do Poličky dopis, v němž požádal: […] možná byste mohli Charlottině mamince poslat pohlednici, že jsme dobře a ve zdraví docestovali.“ (CBM, PBM Kr 298). Matka Charlotte Martinů, Amicie Quennehen, na to odpověděla 4. srpna 1941: „Nous sommes tous en bonne santé et espérons que vous pourrez le leur faire savoir.“ (Všichni jsme zdrávi a doufáme, že jim to budete moci sdělit.) (CBM, PBM Kr 299).



 



[12]    Vanda Jakubíčková (1888–1968), v mládí učitelka v Poličce, od poloviny 20. let působila v Londýně, kde vyučovala české děti do roku 1947.



 



[13]    Dirigent Léon Barzin premiéroval v New Yorku 16. března 1942 s G. Leroux a National Orchestral Association koncert Sinfonietta giocosa, H 282.



 



[14]    Nepodařilo se určit osobu tohoto jména. Poličský architekt Bohuslav Šmíd (1895–1982) a dlouholetý podporovatel Bohuslava Martinů druhou světovou válku prožil v Čechách.



 



[15]    Zřejmě poděkování za novelu spisovatele Jiřího Muchy (1915–1991) Ugie a cesta na konec světa, kterou vydal týdeník Čechoslovák v Lon­dýně v roce 1941.



 


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Fixacerukopis
Digitalizace
Quality of digitisationProfi

Preview only available at the Institute.

Location as subject
Berkshire
Londýn
Marseille
New York, NY
Pleasantville, New York
Person as subject
Corporation as subject
Composition as subject
« previous
ID 2646 (entry 1 / 0)
next »