Polička 15/8 1930.

Milý pane doktore,

vyšel Váš článek v Pestrém Týdnu a je moc dobře napsán, udělalo mi to velkou radost a mnohým lidem to asi moc nezachutnalo.[1] Jsem velmi zvědav až přijedu do Prahy jaké uvidím tváře. Děkuji Vám a moc se mi to líbilo, krátké a obsažné. Myslím že už se Vaše dovolená chýlí také ke konci. U nás dosud nepřestalo pršet od té doby co jsme přijeli a nezdá se že by to už přešlo. A mimo to Charlotte musela odjet domu už na začátku srpna, rozstonala se jí maminka, tak jsem ji chudáčka vyprovodil do Prahy a jsem tu sám jako kůl v plotě, ne­stálo ji to ani za ty cesty a při tom se jí tu velmi líbilo, a byla by si správně odpočala.[2] Je to úplná smůla a ani mne to tu moc letos netěší, to víte, měli jsme to tak pěkně rozpočítáno. Charlotte byla z toho také celá nešťastná a bojím se aby doma nemusela moc pracovat a neuškodila si. Jakou jste měl dovolenou? Tam bylo jistě krásně, to mi povíte. Já pojedu do Prahy 15. září a zdržím se asi 10 dní aby neřekli že jsem se nadobro odcizil a mám tam také rozličné jednání. Mám v Praze 20./9. provedení „Bagarre“ na sjezdu kritiků.[3] Jsem rád že to konečně uslyším a prosím Vás, nechte mi poslat material. Je to připraveno v mém bytě (Charlotte to tam vyhledala) a domovnice to vydá. Pošlete tam pro to někoho. Je to velký balík a myslím že se to může poslat jako imprimé, ale u Vás už budou vědět jak to poslat. Adres­sa je: Archiv České filharmonie (V. Müller) Václavské náměstí č. 53. Praha II. Nechte to prosím poslat brzo aby to tu bylo včas ke zkouškám. Musím také sehnat partituru, je v Berlíně.[4] Píšu také p. Mončkovi[5] pro případ že byste ještě nebyl v Paříži. A byl bych klidnější kdybyste mi poslal lístek že to odešlo, (ne proto že bych se bál že to nevypravíte ale je možno že by se tento dopis ztratil a tak bych napsal znovu.

A ještě bych něco chtěl. Moje sestra tady ušila Charlottě několik rob ale až po Ch. odjezdu a tak to zbylo teď na mně a já mám obavy z celní prohlídky, protože bych měl v kufru jen dámské šaty. Nebude to těžký ani velký balík a tak jsem myslel, zdali byste proti tomu nic neměl kdybych to nechal poslat kurýrem na Vaše jméno. (v říjnu) Napište mi co si o tom myslíte a jak bych to měl zařídit. Myslel jsem že bych obrátil na p. Vaňka[6] že by mi to tu zařídil, protože na těch hranicích bych byl oprávněně nápadný. Nedělalo by Vám to obtíže kdy­bych to tak zařídil?

Máte se mnou starosti viďte? Také mám trochu obavy jak to se mnou bude, ale prozatím se celé moje vnitro vybíjí na zuření proti dešti a na cellovém koncertě[7]. Do­psal jsem 1. větu, mám dojem že to dopadlo dobře. Kdybych tak mohl na to dostat Casalse, to by nebylo špatné.[8] Jinak nemám žádných zpráv. Vyjde o mně člá­nek v „Auftaktu“ od toho vídeňského Liesse[9] co byl v Paříži a na podzim bude článek ve vídeňském „Ans­bruchu“[10] o pařížské škole kde budu také zaujímat neskromné místo. Ten p. Claire je rozhodně odhodlán hrát tu moji sonátu. Ještě chci tu dopsat II. větu a nějaké menší klavírní tance pro Leduca.[11] R. Dessaignes mi už poslal celé 1. jednání je to moc dobré, poradím se s Vámi o tom překladu.[12] Z Berlína nic, p. Hoffmann je asi dosud na dovolené. Těším se už moc na Paříž a kdybyste chtěl něco v Praze napište mi budu míti dosti času Vám to zařídit. Myslím že už Vás bolí oči a mám dojem že už bych měl skončit. Děkuji Vám a moc se budu těšit na Vaše zprávy, napište mi brzo. Srdečně Vás zdravím a mnoho pozdravů milostivé paní sl.[13]

B. Martinů