Základní informace
Typ korespondence Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPolička
Datum odeslání15.08.1930
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
Lokace přijetí
JazykČeština
Původ, datum získáníCBM
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníka
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 714
Signatura v IBMŠafM 1930-08-15
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBM chválí právě vyšlý Šafránkův článek v Pestrém Týdnu; stále prší; Charlotte odjela už začátkem srpna, rozstonala se jí matka; doprovodil ji do Prahy; BM pojede do Prahy 15. 9. , zdrží se asi 10 dní; v Praze na sjezdu kritiků bude 20./!/ 9. provedení Bagarre; prosí o odeslání materiálu z Paříže do České Fiharmonie; partitura je v Berlíně; několik ušitých "rob" od sestry chce Charlottě poslat kurýrem na jméno MŠ; píše cellový koncert, dopsal 1. větu; chtěl by na to Casalse; v Auftaktu vyjde o BM článek od Ließe, na podzim ve vídeňském Ansbruchu o pařížské škole; Claire chce hrát jeho sonátu; chce zde dopsat 2. větu Sonáty a "menší klavírní tance" pro Leduca (Borová); Dessaignes mu poslal "celé první jednání, je to moc dobré"(Den dobročinnosti); berlínský Hoffmann se nehlásí; BM se těší na Paříž.
Diplomatický přepis dopisu

Polička 15/8 1930.

 

Milý pane doktore,

 

vyšel Váš článek v Pestrém Týdnu a je moc dobře napsán, udělalo mi to velkou radost a mnohým lidem to asi moc nezachutnalo.[1] Jsem velmi zvědav až přijedu do Prahy jaké uvidím tváře. Děkuji Vám a moc se mi to líbilo, krátké a obsažné. Myslím že už se Vaše dovolená chýlí také ke konci. U nás dosud nepřestalo pršet od té doby co jsme přijeli a nezdá se že by to už přešlo. A mimo to Charlotte musela odjet domu už na začátku srpna, rozstonala se jí maminka, tak jsem ji chudáčka vyprovodil do Prahy a jsem tu sám jako kůl v plotě, ne­stálo ji to ani za ty cesty a při tom se jí tu velmi líbilo, a byla by si správně odpočala.[2] Je to úplná smůla a ani mne to tu moc letos netěší, to víte, měli jsme to tak pěkně rozpočítáno. Charlotte byla z toho také celá nešťastná a bojím se aby doma nemusela moc pracovat a neuškodila si. Jakou jste měl dovolenou? Tam bylo jistě krásně, to mi povíte. Já pojedu do Prahy 15. září a zdržím se asi 10 dní aby neřekli že jsem se nadobro odcizil a mám tam také rozličné jednání. Mám v Praze 20./9. provedení „Bagarre“ na sjezdu kritiků.[3] Jsem rád že to konečně uslyším a prosím Vás, nechte mi poslat material. Je to připraveno v mém bytě (Charlotte to tam vyhledala) a domovnice to vydá. Pošlete tam pro to někoho. Je to velký balík a myslím že se to může poslat jako imprimé, ale u Vás už budou vědět jak to poslat. Adres­sa je: Archiv České filharmonie (V. Müller) Václavské náměstí č. 53. Praha II. Nechte to prosím poslat brzo aby to tu bylo včas ke zkouškám. Musím také sehnat partituru, je v Berlíně.[4] Píšu také p. Mončkovi[5] pro případ že byste ještě nebyl v Paříži. A byl bych klidnější kdybyste mi poslal lístek že to odešlo, (ne proto že bych se bál že to nevypravíte ale je možno že by se tento dopis ztratil a tak bych napsal znovu.

A ještě bych něco chtěl. Moje sestra tady ušila Charlottě několik rob ale až po Ch. odjezdu a tak to zbylo teď na mně a já mám obavy z celní prohlídky, protože bych měl v kufru jen dámské šaty. Nebude to těžký ani velký balík a tak jsem myslel, zdali byste proti tomu nic neměl kdybych to nechal poslat kurýrem na Vaše jméno. (v říjnu) Napište mi co si o tom myslíte a jak bych to měl zařídit. Myslel jsem že bych obrátil na p. Vaňka[6] že by mi to tu zařídil, protože na těch hranicích bych byl oprávněně nápadný. Nedělalo by Vám to obtíže kdy­bych to tak zařídil?

Máte se mnou starosti viďte? Také mám trochu obavy jak to se mnou bude, ale prozatím se celé moje vnitro vybíjí na zuření proti dešti a na cellovém koncertě[7]. Do­psal jsem 1. větu, mám dojem že to dopadlo dobře. Kdybych tak mohl na to dostat Casalse, to by nebylo špatné.[8] Jinak nemám žádných zpráv. Vyjde o mně člá­nek v „Auftaktu“ od toho vídeňského Liesse[9] co byl v Paříži a na podzim bude článek ve vídeňském „Ans­bruchu“[10] o pařížské škole kde budu také zaujímat neskromné místo. Ten p. Claire je rozhodně odhodlán hrát tu moji sonátu. Ještě chci tu dopsat II. větu a nějaké menší klavírní tance pro Leduca.[11] R. Dessaignes mi už poslal celé 1. jednání je to moc dobré, poradím se s Vámi o tom překladu.[12] Z Berlína nic, p. Hoffmann je asi dosud na dovolené. Těším se už moc na Paříž a kdybyste chtěl něco v Praze napište mi budu míti dosti času Vám to zařídit. Myslím že už Vás bolí oči a mám dojem že už bych měl skončit. Děkuji Vám a moc se budu těšit na Vaše zprávy, napište mi brzo. Srdečně Vás zdravím a mnoho pozdravů milostivé paní sl.[13]

B. Martinů

 

Věcné poznámky k DP

[1]      Šafránek, Miloš. Český skladatel B. Martinů v Paříži, významný zjev moderní hudby evropské, Pestrý týden, roč. V, č. 32, 9. 8. 1930.

 

[2]      Skladatelova partnerka Charlotte Quennehen obdržela 2. srpna 1930 v Poličce stručnou telegrafickou zprávu, na základě níž musela odcestovat do Vieux Moulin, neboť její matka Amicie Quennehen (1866–1948) onemocněla (srov. Synek–Všetičková, 2019, s. 80).

 

[3]      La Bagarre, H 155, provedl Václav Talich s Českou filharmonií 19. září 1930 ve Smetanově síni Obecního domu (srov. mj. dopis ze 17. září 1930, CBM, PBM Kmš 716). Koncert se konal […] na počest mezinárodního kongresu hudebních kritiků“ (Lidové noviny, roč. 38, č. 474, 19. 9. 1930, s. 6.).

 

[4]      Camilla Hofmanna požádal o zaslání partitury z Berlína do Prahy v dopise z 15. srpna 1930 (srov. Deutsches Literaturarchiv Marbach, kopie IBM Hof 1930-08-15).

 

[5]      Štefan Monček (1896–1987), tajemník vyslance Štefana Osuského na Vyslanectví republiky Československé v Paříži.

 

[6]      Vladimír Vaněk (1895–1965), diplomat, dlouholetý přítel Bohuslava Martinů, v československých diplomatických službách působil do roku 1948.

 

[7]      Martinů má na mysli Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I, který dokončil 17. října 1930 v Paříži (Halbreich, 2007, s. 312).

 

[8]      Koncert premiéroval v Berlíně nikoli violoncellista Pablo Casals (1876–1973), nýbrž Gaspar Cassadó (1897–1966), jak Martinů ve své korespondenci zmiňuje (CBM, PBM Kmš 720). Šafránek i Halbreich uvádějí datum premiéry 13. prosince 1931 (srov. Šafránek, 1966, s. 355; Halbreich, 2007, s. 312). Jak ale upozorňují Jaromír Synek a Gabriela Všetičková, skladatel o premiéře informoval 13. prosince rodinu v Poličce: „V pátek byla premiera v Berlíně toho čelového koncertu a vysílali to Radiem, jenomže jsem už neměl čas Vám to napsat.“ (CBM, PBM Kr 61). Premiéra se tedy konala 11. prosince 1931 (srov. Synek–Všetičková, 2019, s. 312)

 

[9]      Také Camillu Hoffmanovi sdělil téhož dne, že kritik Andreas Liess ho informoval o článku v pražském časopise Auftakt. Musikblätter für die Tschechoslowakische Republik (srov. Deutsches Literaturarchiv Marbach, kopie IBM Hof 1930-08-15).

 

[10]    Rakouský hudební časopis Anbruch.

 

[11]    Patrně má na mysli klavírní cyklus Borová – sedm českých tanců pro klavír, H 195, který Martinů dokončil v létě 1930 a nakladatelství Alphonse Leduc v Paříži ho vydalo v roce 1931 (srov. Halbreich, 2007, s. 410).

 

[12]    Spisovatel Georges Ribemont-Dessaignes (1884–1974) napsal libreta ke třem operám Bohuslava Martinů, k jednoaktové opeře Slzy nože, H 169, která byla poprvé uvedena v Paříži 15. března 1928, Tři přání, H 175, a k nedokončené opeře Den dobročinnosti, H 194. Zde má na mysli první jednání k poslední z nich, na které pracoval do dubna 1931. Do němčiny libreto přeložil Camill Hoffmann (Halb­reich, 2007, s. 150).

 

[13]    Patrně zde myslí Šafránkovu dceru Annu.

 

Total number of leaves1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitization
Quality of digitizationProfi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Berlín
Paříž
Praha
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 2594 (záznam 1 / 0)
další »