[Paříž] Středa 29/10. [1930] 

Drazí, 

zasílám Vám program koncertu ve středu za týden.[1]Dnes jsem dostal z ministerstva dopis, že mi byla udělena státní cena,[2]konečně se taky přece jen rozpomêli, byl tam asi řiditel Kunc[3]z Brna, protože mi o tom psal také. Vy jste to asi četli v novinách.[4]Včera byla (28/10.) recepce na legaci, p. ministr[5]měl velkou řeč. DsalDostal jsem pozvánku také pro Stefu P.[6]Byla u mě už také, moc se jí v Paříži líbí a má tu kamarádky tak ji smutno není. O tom klavíru,[7]myslím že by byl Karel[8]na to nejlepší a také bude spíše o někom vědět, lépe by bylo mimo Poličku, protože u nás budou všichni myslet že jste je okradli. To se rozumí že by na tom Karel něco musel vydělat, zadarmo ani kuře nehrabe ale on by to nejlépe zprostŕedkoval.

Jestli ovšem maminka[9]nechce tak ho samozřejmě neprodávejte ale myslím že to je trochu drahé poslechnutí na těch pár dní co já jsem doma, a že by se to dalo také zařídit abych mamince zahrál jinde. Mně by to též uspořilo hodně peněz kdybych zde nemusel klavír platit a pak čím déle ho budete míti tím bude cena menší Ale rozhodněte si to jak samy chcete, já bych ho ale rozhodně prodal kdyby se našel kupec, dělá Vám to tam stejně jen krám celý rok a v zimě přece jen trpí. Karel se bude snażit jistě ho prodat, taky asi potřebuje. Zapoměl jsem Vám napsat abyste řekli sl. Burešové,[10]že jsem to v Praze zařídil pro bratříčka[11]aby se ohlásil některé dopoledne s mým doporučením v Aventinu u p. Závady.[12]Je zde dost zima a prší, Byla tu velká sláva s těmi letci co se vrátili z Ameriky.[13]Piŝte mi co říkali v Poličce o státní ceně a co je u Vás nového. 

Srdečně Vás zdravím

Váš Bohous. 

[1]Ve středu 5. 11. 1930 byla v École Normale de Musique poprvé provedena Sonáta č. 1 pro housle a klavír, H 182 (Halbreich 2007, s. 333). 

[2]Společně s tímto oceněním obdržel BM i finanční částku 5000 Kč (CBM, PBM Kr 24).

[3]Jan Kunc (1883-1976), český hudební skladatel a pedagog, ředitel brněnské konzervatoře.

[4]Přehled laureátů Státní ceny pro rok 1930 přinesl např. časopis Pestrý týden (roč. 5, č. 45, 8. 11. 1930, s. 3). 

[5]V následujícím dopise rodině do Poličky ze dne 6. 11. 1930 (CBM, PBM Kr 24) píše o svém rozhovoru s „ministrem“ Osuským. Zřejmě i zde má na mysli velvyslance ČSR v Paříži Štefana Osuského (1889-1973), který působil dříve jako ministr (vyslanec) ČSR u Společnosti národů (Soubigou 2004, s. 348).

[6]Štěpánka Pražanová (1907-1984), také Štefa (Stefa) či Štefinka, známá BM z Poličky, na stáži v Paříži byla od září/října 1930 (CBM, PBM Kp 1119) do února 1931 (CBM, PBM Kr 32).

[7]Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (CBM, PBM Kr 36 – 78). Po řadě neúspěšných pokusů si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (osobní archiv rodiny Šmídovy, otištěn v Popelka 1996, s. 22).V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.

[8]Nelze určit, o kterého Karla, zmiňovaného v souvislosti s prodejem klavíru i v předchozím dopise rodině do Poličky ze dne 18. 10. 1930 (CBM, PBM Kr 22), se jedná. 

[9]Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[10]BOŽENA BUREŠOVÁ (1912–1995), provdaná Šejnohová, sestra básníka Miloslava Bureše.

[11]Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky.

[12]Nakladatelství a vydavatelství Aventinum působící v letech 1919-1934. Vydávalo v letech 1925-1934 Rozpravy Aventina: týdeník, pro literaturu umění a kritiku. Vilém Závada (1905-1982), český básník, spisovatel a překladatel, byl v té době redaktorem časopisu Rozpravy Aventina.

[13]Maurice Bellonte (1896-1983) a Dieudonné Costes (1892-1973) přeletěli ve dnech 1. – 2. 9. 1930 jako první Atlantický oceán v západním směru (Paříž – New York).