Stručný obsah | Věří, že našel řešení pro konec 4. jednání. Prosí o jeho názor. Zeptá se i pana Maaga, až se s ním setká. Scéna se nemění, kulisy kostela zůstávají. Po smrti Manolia by mohl zařadit árii Magdalény se stejným textem, ale dramatickou a vášnivou. Lid ze Sarakiny se shromáždí a pop Fotis zpívá Dies Irae, ale nemůže pokračovat, což je i v knize, a sbor pokračuje v pohřebním zpěvu. Zakryjí Manolia (také v knize), všichni pokleknou a zpěv zesílí. Lid ze Sarakiny odchází a zpěv slábne. Sbor se shromáždí vedle a scéna potemní, kromě osvětleného těla Manolia a Magdalény a postav Lenie a Nicolia ve svatebních šatech před oltářem. Vedle v koutě Jidáš. Magdalena zpívá Lamentaci a sbor, nyní skryt ve stínu, doprovází pianissimo tento výjev pohřebím zpěvem. Zpěv Magdalény by měl být monotónní a vzdálený, jako opravdová lamentace. Povstane, pozvedne ruce a takto zůstává po celou dobu, kdy se opona spouští dolů. Mělo by to být stejně dlouhé, jako současná partitura a chce vědět, zda je tato verze lepší. Dále se ptá, jestli má kopii německého překladu a může mu ji půjčit pro pana Maaga, protože neví, zda mluví anglicky. |