[Schönenberg] January 4. 1958.[1]

Mily Karle[2]:

Tak jsme se zase presmykli do noveho roku, dekuji ti za dopis i prani a take tobe preji vse nejlepsi a rad bych vas vsechny zase jednou uvidel uz se mi to zda moc dlouho co jsem odejel, mezi tim se udelalo posmourno a tak se nemohu domu dostat.[3] Bezmala jsem se zhroutil kdyz prijechal tvuj dopis nebot po mesice jsi o sobe vedet nedal. Predej Talichovi[4] moje srdecne pozdravy, take stale vzpominam na Juliettu a nejsem sam, objevil jsem nezname kterym to provedeni zustalo po leta v mysli[5], a tak na pr. Dr Schramm[6] ktery byl myslim v nemeckem divadle po leta hledal partituru az ji ted nasel s moji pomoci, tak jsou velke moznosti ze se Julietta zase ozivi.[7] Tez jsem se setkal s jednim ze davnych Parizskych pratel, ktery tez po tolika letech zacal hned mluvit o teto divce, o Talichovi a Horakove[8]. Nahodou je ted jednim z prednich nemeckych kritiku a hodla podniknout akci, nebot jsme usoudili ze oba bychom tuto operu zase jednou znova uvideli. Tak doufam ze Divadelni svaz[9] horecne ji preklada do jazyka cizeho, coz melo uz davno byti hotove a je skoda ze my si ted doma nepotrpime na sny, no co se da delat, kazdy ma svuj vlastni nazor na zivot. Pozdravuj take Kurta, nemohl jsem bohuzel dosud nic podniknout. Ted byste si meli uz odpocnout s mymi komposicemi aby se z toho nevyvinul kult osobnosti ackoliv na pristi Festi[10] byste meli dat mimo Gilgameshe take neco s orchestrem[11], nebot Gilga je Oratorio jen s malym ensemblem jak uvidite az dostanete partituru, ale neco pro orchestr by mne mozna ted kdyz nejsem ve sluzbach kapitalistu prilakalo, mam trhani, ovsem zalezi to ma mnoha okolnostech jeste, uvazuj o tom.[12] Pozvali jste jiste take Charles Muncha[13], prijal pozvani a v ktere dobe by asi prijel, informuj mne, ja bych dlr toho zaridil nektere svoje planovani.[14] Co se pilulek tyce budte radi ze jste tlustsi nez obvykli smrtelnici, to je urcita representace a propaganda, mne prave proto nikdo nebere vazne protoze jsem na moje leta prilis hubeny, to jest ne zarostly. Prosim te vysvetli tem nasim muzikantum jako dechovy,kvintet, nonet, symfonicky Fok[15] ze opravdu nemam cas vyhovet jejich zadostem, ackoliv Kvintet ma nadeji.[16] Nevim co mysleji s tou Filadelfii???? Sezenesli to foto s Talichem a Munchem rad bych jej mel, Vazisli jen 83 tak jsi jen o neco tezsi nez ja z v dobre forme a tak si to neskrab. Ten Gilgamesh neni ted vysilan nybrz az na jare z Vidne tak abyste zbytecne nekoukali na Radio.

POzdrav Herbertku[17] at se na mne nezlobi, rekni ji ze ja mam radeji tlustsi damy. Co tam delate noveho v sasone v koncertech? Zase se ozvi po case at se neco dozvim. Pozdrav Ancerl[18] a Sejnu[19] a vubec celou filharmonii, pracujte na naroda roli dedicne ale neudejchejte se pri tom. Mate tam uz tu budouci hudbu dodekafonickou system Schonberg[20] a nebo je to jeste pri klasickem projevu? Mej se hezky a vyhybej se praci ackoliv se rika ze prace slechti. Ja sam se dru jako chudej ale pospicham pomalu a tak mi cas prijemne ubiha a sem tam nejakou tu novou komposici zplodim a pak toho lituju ale co se da delat, musi se pracovat.[21]

Mej se pekne a ja i Charlotte[22] te mnoho zdravime.

Tvuj

B. Martinů

[1] 4. 1. 1958. Od poloviny října 1957 pobýval BM dlouhodobě ve švýcarském Schönenbergu.

[2] Karel Novák (1902-1968), houslista České filharmonie, mladší bratr houslisty Stanislava Nováka.

[3] BM míní politickou situaci v Československu a obecně studenou válku ve světě.

[4] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.

[5] Opera Juliette, H 253, měla premiéru 16. 3. 1938 v Národním divadle v Praze (Halbreich 2007, s. 164). Na nastudování se podíleli režisér Jindřich Honzl (1894-1953), dirigent Václav Talich (1883-1961), scénograf František Muzika (1900-1974) a choreograf Joe Jenčík (1893-1945). Pro BM je to jedno z klíčových děl, a k pražské úspěšné premiéře se v myšlenkách opakovaně vracel.

[6] Friedrich Schramm (1900-1981), německý divadelní režisér a intendant, v letech 1937-1939 působil v Novém německém divadle v Praze, v letech 1953-1962 působil v hesenském Státním divadle ve Wiesbadenu (http://tls.theaterwissenschaft.ch/wiki/Friedrich_Schramm).

[7] Opera Juliette, H 253, byla podruhé uvedena ve Wiesbadenu 25. 1. 1959, a to v německém překladu Ludwiga Kaufmanna (Halbreich 2007, s. 164).

[8] Otýlie „Ota“ Horáková (1904-1969), česká operní pěvkyně, při premiéře v roce 1938 zpívala titulní roli Juliette.

[9] Divadelní agentura Dilia v Praze.

[10] Festival Pražské jaro.

[11] Oratorium Epos o Gilgamešovi, H 351, zaznělo v Praze na festivalu Pražské jaro dne 28. 5. 1958, Český pěvecký sbor a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK řídil Václav Smetáček. Během téhož večera zazněl také Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 III (lze předpokládat, že se jednalo o třetí verzi koncertu z roku 1955) (Webový archiv Pražského jara, http://www.festival.cz/cz/archiv/4289).

[12] BM v této době silně uvažuje o návštěvě domova. I v dopise rodině ze dne 10. 2. 1958 píše, „[...] ze jsou velke moznosti ze tento rok prijedu a to muzete sdelit i Karlu Novakovi s podotknutim aby si to nechal pokud mozno pro sebe, to jest aby z toho neudelal hned velkou sensaci, vsak on bude vedet komu to rici.“ (PBM Kr 589). Do Československa se však již nikdy nepodíval.

[13] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.

[14] Charles Munch plánovanou návštěvu v roce 1958 zrušil a Československo nenavšívil (srov. webový archiv BSO, http://archives.bso.org/; Holzknecht: Česká filharmonie: Příběh orchestru, 1963, s. 152). BM o této změně píše také 17. 5. 1958 rodině: „Ze Munch ani Fournier neprijedou jsem vam uz psal, jsou oba nemocni, Munch mi poslal telegram ze nemuze do Prahy prijet, je ted v Parizi a asi ani do Statu se ted nevrati na ten jejich Festival v Tanglewoodu, ktery on ridi.“ (PBM Kr 596).

[15] Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

[16] V oblasti komorní hudby vytvořil BM v posledních letech svého života zejména Nonet č. 2, H 374, který věnoval Československému nonetu (Halbreich 2007, s. 384) a sextet Komorní hudba č. 1, H 376 (Halbreich 2007, s. 379).

[17] Herberta Masaryková (1915-1996) vnučka TGM, dcera Bohumily Slavíčkové  Masarykové a Herberta Masaryka.

[18] Karel Ančerl (1908-1973), významný český dirigent, v letech šéfdirigent 1950-1968 České filharmonie.

[19] Karel Šejna (1896-1982), český kontrabasista a dirigent. V letech 1949-50 umělecký ředitel  České filharmonie.

[20] Arnold Schönberg (1874-1951), rakouský hudební skladatel, tvůrce tzv. dodekafonie, tedy metody práce s řadou 12 rovnocenných tónů, inspirátor generace skladatelů tzv. Nové hudby po roce 1945.

[21] BM měl právě za sebou velice intenzivní práci na Koncertu pro klavír a orchestr č. 5 (Fantasia Concertante), H 366, který dokončil 3. 1. 1958, tedy předchozí den (Halbreich 2007, s. 302).

[22] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.