[1] 4. 1. 1958. Od poloviny října 1957 pobýval BM dlouhodobě ve švýcarském Schönenbergu.
[2] Karel Novák (1902-1968), houslista České filharmonie, mladší bratr houslisty Stanislava Nováka.
[3] BM míní politickou situaci v Československu a obecně studenou válku ve světě.
[4] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.
[5] Opera Juliette, H 253, měla premiéru 16. 3. 1938 v Národním divadle v Praze (Halbreich 2007, s. 164). Na nastudování se podíleli režisér Jindřich Honzl (1894-1953), dirigent Václav Talich (1883-1961), scénograf František Muzika (1900-1974) a choreograf Joe Jenčík (1893-1945). Pro BM je to jedno z klíčových děl, a k pražské úspěšné premiéře se v myšlenkách opakovaně vracel.
[6] Friedrich Schramm (1900-1981), německý divadelní režisér a intendant, v letech 1937-1939 působil v Novém německém divadle v Praze, v letech 1953-1962 působil v hesenském Státním divadle ve Wiesbadenu (http://tls.theaterwissenschaft.ch/wiki/Friedrich_Schramm).
[7] Opera Juliette, H 253, byla podruhé uvedena ve Wiesbadenu 25. 1. 1959, a to v německém překladu Ludwiga Kaufmanna (Halbreich 2007, s. 164).
[8] Otýlie „Ota“ Horáková (1904-1969), česká operní pěvkyně, při premiéře v roce 1938 zpívala titulní roli Juliette.
[9] Divadelní agentura Dilia v Praze.
[10] Festival Pražské jaro.
[11] Oratorium Epos o Gilgamešovi, H 351, zaznělo v Praze na festivalu Pražské jaro dne 28. 5. 1958, Český pěvecký sbor a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK řídil Václav Smetáček. Během téhož večera zazněl také Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 III (lze předpokládat, že se jednalo o třetí verzi koncertu z roku 1955) (Webový archiv Pražského jara, http://www.festival.cz/cz/archiv/4289).
[12] BM v této době silně uvažuje o návštěvě domova. I v dopise rodině ze dne 10. 2. 1958 píše, „[...] ze jsou velke moznosti ze tento rok prijedu a to muzete sdelit i Karlu Novakovi s podotknutim aby si to nechal pokud mozno pro sebe, to jest aby z toho neudelal hned velkou sensaci, vsak on bude vedet komu to rici.“ (PBM Kr 589). Do Československa se však již nikdy nepodíval.
[13] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.
[14] Charles Munch plánovanou návštěvu v roce 1958 zrušil a Československo nenavšívil (srov. webový archiv BSO, http://archives.bso.org/; Holzknecht: Česká filharmonie: Příběh orchestru, 1963, s. 152). BM o této změně píše také 17. 5. 1958 rodině: „Ze Munch ani Fournier neprijedou jsem vam uz psal, jsou oba nemocni, Munch mi poslal telegram ze nemuze do Prahy prijet, je ted v Parizi a asi ani do Statu se ted nevrati na ten jejich Festival v Tanglewoodu, ktery on ridi.“ (PBM Kr 596).
[15] Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.
[16] V oblasti komorní hudby vytvořil BM v posledních letech svého života zejména Nonet č. 2, H 374, který věnoval Československému nonetu (Halbreich 2007, s. 384) a sextet Komorní hudba č. 1, H 376 (Halbreich 2007, s. 379).
[17] Herberta Masaryková (1915-1996) vnučka TGM, dcera Bohumily Slavíčkové Masarykové a Herberta Masaryka.
[18] Karel Ančerl (1908-1973), významný český dirigent, v letech šéfdirigent 1950-1968 České filharmonie.
[19] Karel Šejna (1896-1982), český kontrabasista a dirigent. V letech 1949-50 umělecký ředitel České filharmonie.
[20] Arnold Schönberg (1874-1951), rakouský hudební skladatel, tvůrce tzv. dodekafonie, tedy metody práce s řadou 12 rovnocenných tónů, inspirátor generace skladatelů tzv. Nové hudby po roce 1945.
[21] BM měl právě za sebou velice intenzivní práci na Koncertu pro klavír a orchestr č. 5 (Fantasia Concertante), H 366, který dokončil 3. 1. 1958, tedy předchozí den (Halbreich 2007, s. 302).
[22] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
|