Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York City, New York
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání20.03.1956
PříjemceNovák, Karel
Příjemce (korporace)
Lokace přijetí
Jazykčeština
Původ, datum získáníCBM
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kkn 700
Stará signatura v IBM17/1
Signatura v IBMNovK 1956-03-20
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahDěkuje za novinky, má radost z provedení Symfonických fantazií a předpokládá, že je v Praze uvede Munch. Prvně je slyšel jenom teď a neví, zda se do N. Y. dostanou. Sonátu mu pošle, i foto. Šebas prý asi dostane povolení do ciziny, tak tam bude Bohuslav Martinů mít dva přátele (ještě i Šafránka). V květnu pojedou do Paříže (lodí). Ptá se na program turné, přišel by se na ně někam podívat. Popisuje, proč nemůže přijet domů (místo profesora na American Academy v Římě atd.). Od Šebase se dověděl, že Dr. Trnka chce dělat Studánky, ale nezdá se mu jeho plán udělat to bez Burešova textu. Je rád, že touto skladbou potěšil tak mnoho lidí a že mu mnozí díky ní psali. Zdraví všechny známé. KN se má seznámit s Janem Novákem z Brna.
Diplomatický přepis dopisu

[New York] March 20.56.[1]

Mily karelu[2]:

Myslim ze jsem ti uz podekoval za tvuj dopis a vsechny ty pekne zpravy ale ted jsem jej jeste nasel v nevyrizene korrespondenci tak ti jeste pisu neco o sobe. Mel jsem radost z novinek i z provedeni Fantasii[3] ktere myslim ze u vas provede take Munch[4] jak mi rikal, snad pojedou do Prahy.[5] Fantasie jsou podivna historie a tak se nedivim ze mnozi z toho byli zmagoreni.[6] Ja jsem je slysel poprve tento tyden. byli jsme v Bostonu[7] a v sobotu to hraji zde.[8] ovsem nevime zdali se do N.Y. dostanou, napadlo snehu ze vsechno zustalo stat. Sonatu dostanes ted se vsechno hrozne coura na postacha foto ti tez posilam soucasne. Psal mi Sebas[9] ze snad dostane povoleni k vyletu do ciziny.[10] Tak budu zde miti dva pratele Safranka[11] a sebase oni se maji ohromne navzajem radi. Odjizdime v kvetnu tentokrate pro zmenu lodi a tak budeme asi v pul kvetna v Parizi.[12] Napis mi trochu podrobněji o vasem tournee mozna ze bych se mohl za vami nekam, treba do Amsterodamu podivat, kdy tam budete?[13]

napis mi o tom vice, mozna ze by to slo zaridit. Je mnoho povesti a starych vzkazek o mem navratu domu, nevim jak se tato zprava roznesla. totiz vim, protoze jsem o tom sam uvazoval a pred par mesici se situace zdala prizniva a to vis jak rad bych vas vsechny zase po tolika letech uvidel. Ale ted se to zase pokazilo a take jak mozna vis ze jsem dostal misto profesora na Americke Akademii v Rime a tak musim vsechny svoje plany zmenit, cimz asi se zmeni tez muj plan s Prahou.

Nemohu ti to vysvetlit ale nechci se dostat do nejake politicke propagandy, jako jsem se po cely zivot nechtel dostat do zadne propagandy a cela vec se zajezdem by mohla se utvarit jinak nez jsme si to vsichni predstavovali, tak jeste uvidim jak se vse utvari a zdali bude moznost se domu podivat.[14]

Sebas mi psal ze Dr. Trnka[15] chce delat studanky[16] s mou hudbou ale ne s B.[17] textem, to by mne moc zajimalo jak to chce delat.[18] Doufam tez ze uz jste nastudankovani mne cela ta komposice prinesla jenom spoustu korrespondence ale nektere dopisy krasne a radostne, tak jsem si tez udelal indirektne takovy obraz a potesilo mne ze lidi stale touzi po urcitych vecech, po vecech krasnych.[19] Tesi to a povzbuzuje pres vsechno co se deje okolo nas, tak mi to privede vzdy zpet vzpominky na Stanu[20] kdy nam tyto mlade idealy plnily zivot a nase mlade kokosy a mnoho veci se vraci zpet i pro mne, diky studankam a ovsem za to musim podekovat Buresovi. Chtel bych aby se sem tez podival, totiz ne sem do Statu ale do Evropy a mozna ze by se setkani vyrostly nove studanky.[21] Nikdy bych si nebyl predstavil ze to bude miti tak silny kompakt na lidi a tim vice mne to tesi kdyz vidim ze je to stale v lidech a ze jsem jim skoro nevedome prinesl novou radost a mozna dle dopisu i neco vice.

Tak te oba se Charlie[22] mnoho pozdravujem a vzpominame a napis zase neco o sobe, nemusis to rekomandovat, zde se dopisy neztraceji. Pozdrav mnoho Talicha[23] a t u celou bandu znamych, musim zase neco napsat abyste to mohli oslavovat. Znas Jana Novaka[24] z Brna? To je spravny kluk a seznam se s nim.

Tak jsem ti to vse popsal, pozdrav Herbertku[25], rekni ze jsemnnezapomnel na nas stastny pobyt v Equien[26] se to myslim jmenovalo.

Mej se fajn. Bohouš Martinů

 

Věcné poznámky k DP

[1] 20. 3. 1956

[2] Karel Novák (1902-1968), houslista České filharmonie, mladší bratr houslisty Stanislava Nováka.

[3] Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, byly provedeny v Praze 8. 2. 1956, Českou filharmonii řídil Karel Ančerl (Halbreich 2007, s. 243).

[4] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.

[5] Munch koncertoval v Praze ve Smetanově síni 11. 9. 1956 (Webový archiv BSO, http://archives.bso.org). BM se o koncertu dověděl od sestry Marie, která byla přítomná, Symfonické fantazie však na programu nebyly (PBM Kr 540): „[...] jak vidim ze se videla s Munchem to je skoda ze nehral ty Fantasie, to pekne v Praze zvorali, doufam ze jim to rekl.“ V té době měla Symfonické fantazie již na programu Česká filharmonie (srov. také PBM Kkn 701).

[6] Miloš Šafránek charakterizuje toto dílo jako „[...] prudký výbuch nashromážděných zážitků, kus skladatelova života, všechno, co prožil od svého úrazu za posledních šest let, osobně a soukromě.“ Mají proto „obsah velmi privátní“ (Šafránek 1961, s. 292-293).

[7] Symfonii č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, provedl v Bostonu s obrovským úspěchem 16. a 17. 3. 1956 Charles Munch (Webový archiv BSO, http://archives.bso.org/, Šafránek 1961, s. 293-294). Svůj dojem z koncertu sděluje BM také Miloši Šafránkovi v dopise ze dne 20. 3. 1956: „Fantasie jsem sám slyšel poprvé a samotného mně hodně rozrušily, Charles to hrál ohromně a vypadá to jako když to nahraje na desky.“ (PBM Kmš 834). Natáčení skladby na gramofonovou desku byl pak BM v Bostonu přítomen 23. 4. 1956 (Mihule 2002, s. 492).

[8] V New Yorku na slavnostním koncertě 24. 3. 1956 v Carnegie Hall obdržel BM za svou Symfonii č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, vyhlášenou jako nejlepší orchestrální dílo hrané v USA v roce 1955, diplom Kruhu hudebních kritiků (Music Critics Circle of New York) (Šafránek 1961, s. 294).

[9] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[10] Také Miloslavu Burešovi dne 19. 3. 1956 BM píše: „Šebanek jak se zda chce přijet do Pariže a pak do Londyna vyjednavat s mym nakladatelem“ (PBM Kb 643). Podobně Šebánkův záměr přijet zmiňuje BM i v dopise Miloši Šafránkovi ze dne 20. 3. 1956: „Šebas píše že přijede do Paříže s nějakou delegací (také asi fantasie) mně požádat abych se podíval do Prahy.“ (PBM Kmš 834) Z dopisů BM Šebánkovi (Kkš 1032, 1033) vyplývá, že Šebánek v Londýně a pravděpodobně i v Paříži opravdu byl v lednu a na začátku února 1957 (jednání s nakladatelstvím Boosey & Hawkes). BM také prosil Karla Šebánka, aby během svého pobytu v Paříži zařídil přes československou ambasádu převoz busty BM od rumunské sochařky Iriny Codreanu-King (1897-1985) domů do Poličky (srov. dopisy BM Karlu Šebánkovi PBM Kkš 1031-1034)

[11] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927-1937 a přítel BM. Miloš Šafránek přijel do Francie jako agent vyslaný československou Státní bezpečností 12. září 1955, a zůstal zde pod krycím jménem Bohuslav Veselý do prosince 1956 (Srov. Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885).

[12] Manželé Martinů chtěli původně 2. 5. 1956 odplout lodí do Francie, zdržet se pár dní v Paříži a pak strávit léto v Golfe-Juan u Cannes (srov. PBM Kr 524). Tento plán však byli nuceni změnit, neboť Charlotte (coby občanka USA) již vyčerpala svoje možnosti pobytu ve Francii (Popelka 1996, s. 152). BM situaci podrobněji vysvětluje v dopise rodině do Poličky z 11. 5. 1956 (PBM Kr 528). Nakonec odletěli 5. 5. 1956 přímo do Švýcarska a léto strávili nejprve u manželů Reberových v Basileji a poté u manželů Sachrových v Schönenbergu (Mihule 2002, s. 497, 593). Od října toho roku pak nastoupil BM na American Academy in Rome a zůstal tu do září 1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů. Od poloviny října 1957 pobýval BM dlouhodobě ve švýcarském Schönenbergu.

[13] Dle Holzknechta uskutečnila Česká filharmonie na jaře 1956 několik zájezdů do zahraničí – v dubnu do Jugoslávie (kde mj. také hráli Symfonii č. 6, H 343) a v červnu do Rakouska a do Holandska na pozvání Holandského festivalu, v Amsterodamu pobývali 21. 6. 1956 (Česká filharmonie: Příběh orchestru, 1963, s. 146-147).

[14] BM se do Československa již nikdy nevrátil, a to na jedné straně z důvodu nejasného postoje československých úřadů k jeho osobě, který osciloval od zákazu provozování jeho skladeb až pozdějšímu adorování jeho děl, a na straně druhé kvůli obavám pramenících s podezřívavosti nejenom amerických úřadů z osob vracejících se ze zemí tzv. sovětského bloku. V podobném duchu píše 13. 3. 1956 i Miloši Šafránkovi: „S tím skokem domů se mi to rozchází a budu tomu muset věnovat několi vteřin hluboké koncentrace, stále mi ten nápad nějak nevychází ač u nás se to považuje za samozrejmé že přijedu. Na štěstí však mne vlastně mimo našich a Poličanů nikdo nezve, vyjma té zprávy z druhé ruky cos mi ty psal. Myslím že je to velký risk, hlavně když se uváží zdejší podezřívavost ke všemu za železnou oponou.“ (PBM Kmš 833)

[15] Jiří Trnka (1912-1969), český výtvarník, scénárista a režisér animovaných filmů.

[16] Kantáta Otvírání studánek, H 354.

[17] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.

[18] Trnkův projekt nebyl nakonec realizován. V dopise Miloslavu Burešovi ze dne 22. 5. 1956 (PBM Kb 645) BM jen stručně poznamenává: „Škoda, že z toho Trnkova projektu sešlo.“ Filmovou adaptaci kantáty Otvírání studánek však v létě 1956 natočil režisér A. F. Šulc (srov. Zouhar 2016, s. XXXIV).

[19] BM má na mysli úspěchy uvedení kantáty Otvírání studánek, H 354. Na Koncertě z díla B. Martinů, který uspořádal Svaz československých skladatelů v předvečer skladatelových 65. narozenin (7. 12. 1955) ve Velkém koncertním sále Svazu československých skladatelů v Praze, Na Příkopě 10 v předpremiéře zazněla kantáta Otvírání studánek, H 354 v nastudování Jana Kühna (1891-1958) s Kühnovým dětským sborem a Komorním sborem Českého pěveckého sboru. Premiéra kantáty se uskutečnila 7. 1. 1956 v Tylově domě v Poličce v podání ženského sboru smíšeného sboru OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (1927-2011) (Zouhar 2008, s. 124, Zouhar 2016, s. XXXI-XXXII).

[20] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a blízký přítel BM, bratr Karla Nováka.

[21] S BM se Bureš setkal v květnu 1957 v Římě (Mihule 2002, s. 509). Pobyl zde necelých deset dnů mezi 16. a 24. 5. 1957 (Zouhar 2016, s. XXXIX). Do té doby v Římě vznikla další dvě společná díla, kantáty Legenda z dýmu bramborové nati, H 360 (zkomponovaná 5. – 14. 10. 1956) a Romance z Pampelišek, H 364 (12. – 18. 5. 1957) (Halbreich 2007, s. 444-445).

[22] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[23] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.

[24] Jan Novák (1921-1984), český klavírista a hudební skladatel, přítel BM. V době od srpna 1947 do února 1948 byl v New Yorku jako stipendista Ježkovy nadace žákem BM.

[25] Herberta Masaryková (1915-1996) vnučka TGM, dcera Bohumily Slavíčkové  Masarykové a Herberta Masaryka.

[26] Zde BM odkazuje na červenec 1936, kdy trávil prázdniny v Equihen, Pas de Calais (Mihule 2002, s. 587). 8. 7. 1936 BM píše do Poličky: „Já si taky zde hodně odpočinu a pronajmuli jsme takový malý domek, kuchyň si děláme sami tak nám to přijde levně a při tom je trochu klidu i opočinku. Stáňa sem přijede za námi a také pí Masaryková Slavíčkova s dcerou.“ (PBM Kr 190). Bohumila Slavíčková Masaryková (1876-1962) byla vdova po malířích Antonínu Slavíčkovi (1870-1910) a Herbertu Masarykovi (1880-1915), synovi TGM, dcerou je myšlena právě Herberta Masaryková.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Poznámka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizacenedigitalizováno
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1955 (záznam 1 / 0)
další »