[New York] Unor 23. [19]56.

Drazi.

Staly se zase veliké věci a tak vám to chci hned oznámit a posilám vystřižek z Times.[1] Nečekám na váš dopis protože jste tam asi zapadlí vlastenci pod sněhem a nemužete asi ani na poštu. Tak abych vaši zvědavost dlouho nenatahoval, tak vam zděluji ze jsem zase dostal nove vyznamenáni od toho Sdruženi kritiků v New Yorku a sice ty „Symfonické fantasie“ byly zvoleny jako nejlepši orchestralni dílo za rok 1955.[2] Byly provedeny V Bostonu a zde na začátku roku 55.[3] Tak si zase můžete dělat misto na stěně pro diplom. Byla to zde zase sensace a také proto že to je druhá cena toho sdruženi ve čtyr-letech, což se moc zřidka stane. Poprve, jak víte, za Veselohru na mostě jako nejlepši operu za 1951.[4] ten první diplom snad máte. Tak jsem to taky popsal Šebankovi[5] aby to dal v Praze do novin,/protože se mohlo státi že by to přeslo bez povšimnuti, to vite jak to na světe chodí. Tak doufám že se karel[6] o to postará. Ty Fantasie byly ted provedeny v Praze a zdá se ze to bylo silné sousto, psal mi Karel Novak[7] byli pry nadšeni a budou s tim jezdit ted po světe jak s teplou vodou a tak tahle dobrá reklama se jim může hodit.[8] je to velké vyznamenáni to si ani nedovedete představit co se toho zde za rok přehraje v tolika orchestrech. Tak to první zpráva. Druha je ze mi zase nabidli to místo na Americke Akademii v Římě coz jsem ovšem přijal[9] a tak přistí rok ztrávime V Římě, dostaneme všechno byt a posluhu a teplo a piano a samozřejme gáži také. Tak to zase vynahradi co jsem ztratil S Boosey a Hawkesem.[10] moc se do Řima těsíme. Ja jsem tam sice byl před lety ale jen krátko.[11] Tak ted to vite všechno a počkám až prijde váš dopis, až tam roztajete a hned vám odpovim. Noviny stale hlasi jake kruté zimy jsou v Evropě i nv Nice,[12] to bychom tam byli letos zmrzli, tam na to nejsou připraveni. tak se radujte a doufám že je u vás vse v pořádku i přes ty mrazy a brzo napište. Oba vás srdečně zdravime Vaši

Bohouš a Charlie[13]  

[1] Článek Music critics cite Martinu, Walton vyšel v deníku New York Times 21. 2. 1956.

[2] New Yorku na slavnostním koncertě 24. 3. 1956 v Carneggie Hall obdržel BM diplom Kruhu hudebních kritiků (Music Critics Circle of New York) za svou Symfonii č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, vyhlášenou jako nejlepší orchestrální dílo hrané v USA v roce 1955 (Šafránek 1961, s. 294; Martinu is honored by music critics, New York Times 25. 3. 1956).

[3] Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, měla premiéru 7. 1. 1955 v Bostnonu, Boston Symphony Orchestra řídil Charles Munch (1891-1968), (Halbreich 2007, s. 243). Podle webového archivu Boston Symphony Orchestra (http://archives.bso.org/ cit. 17. 8. 2017) skladba zazněla poprvé již 5. 1. 1955 na veřejné generálce. O týden později měla zaznít v New Yorku (PBM Kr 476). Podle webového archivu Boston Symphony Orchestra (http://archives.bso.org/ cit. 17. 8. 2017) skladba zazněla 5., 7. a 8. 1. 1955 v Bostonu, 10. 1. 1955 v Hartfordu, 11. 1. 1955 v New Londonu, 12. a 15. 1. 1955 v New Yorku,  13. 1. 1955 ve Washingtonu.

[4] Veselohra na mostě, H 247, byla v USA poprvé scénicky nastudována a v New Yorku s úspěchem provedena operním studiem Mannes College The New School for Music 28. 5. 1951 (Popelka 1996, s. 121). V dopise rodině do Poličky ze dne 25. 7. 1951 (PBM Kr 415) BM zmiňuje i její provedení na Letním hudebním festivalu v Tangelwoodu (ve státě Massachusetts) a ještě v témže roce za ni autor obdržel cenu newyorské kritiky za nejlepší operu roku (Mihule 2002, s. 436).

[5] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. Jedná se o dopis BM Karlu Šebánkovi odeslaný z New Yorku 23. 2. 1956 (PBM Kkš 1024).

[6] Podle kontextu pravděpodobně stále Karel Šebánek.

[7] Karel Novák, (1902-1968).

[8] V podání České filharmonie a pod taktovkou dirigenta Karla Ančerla (1908-1973) zazněla Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, poprvé v Praze na koncertě dne 8. 2. 1956 (Mihule 2002, s. 492; Halbreich 2007, s. 243), dále také na Pražském jaru 1956 na Třetím slavnostním koncertě k 60. výročí založení České filharmonie dne 19. 5. 1956 ve Smetanově síni Obecního domu. Vedle skladby BM na koncertě zazněl a i Jarní předehra, op. 9 od Otakara Jeremiáše (1892-1962) a VII. symfonie, op. 47 od Jaroslava Řídkého (1897-1956). Českou filharmonii dirigovali Karel Ančerl a Karel Šejna (1896-1982) (webový archiv Pražského jara: http://www.festival.cz/cz/archiv/4162; cit. 21. 6. 2016).

[9] 8. 3. 1955 informuje BM své příbuzné v Poličce (PBM Kr 483), že dostal nabídku vyučovat na American Academy in Roma, bohužel však již v té době slíbil, že na podzim toho roku nastoupí na Curtis Institute of Music ve Filadelfii.  Již o necelé dva měsíce se však pokouší zajistit, aby nabídka z Říma mohla platit na akademický rok 1956/57 (viz dopis rodině do Poličky ze dne 2. 5. 1955 – PBM Kr 488), což se mu podařilo.  Na American Academy in Roma pak BM působil po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.

[10] Od 1. ledna 1949 do 31. prosince 1955 byl vázán smlouvou s nakladatelstvím Boosey & Hawkes (Zouhar 2016, s. XXXIV). Počínaje rokem 1956 nebyla smlouva obnovena.

[11] V roce 1922 navštívil BM Řím jako člen České filharmonie na jejím zahraničním turné do Itálie a do Jugoslávie (Mihule 2002, s. 9). V létě roku 1952 pak strávil několik dnů v Římě během své dovolené v doprovodu Roe Barstow (Mihule 2002, s. 443).

[12] V přímořském Nice strávili manželé Martinů téměř dva roky – od října 1953 do července 1955.

[13] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.