[New York] Dec[ember] 15. [19]55.

Drazi;[1]

Dnes pišu Fanoušovi[2] abych mu přál všechno nejlepší a hodně zdraví, aby ho ta léta k jeho 75 moc netížila a ovšem aby se nam vyplnilo abychom se vsichni zase sešli doma, což snad se uskuteční.[3] Tak mu to vše řekněte[4] a ovšem Charlie[5] se připojuje ku přání a oba na něho mnoho myslíme a vzpomináme, jako na vás všechny.[6]

Ten dopis na 28 ulici mne našel dnes[7] a tak vam znovu děkuji za všechna přáni aby se nám alespoň to jedno vyplnilo.[8] Stáří to už nezastavíme a bude ze mne taky dědek, než se k vám podivám. Dostal jsem ted tolik dopisů od nás že nebudu ani moci na vše odpovědet, z Brna i z Prahy, moc hezké dopisy a přání, jak vidim že už všicni určitě počitají že se vrátime. Zde taky mam korrespondenci a ani k tomu se nemohu dostat, pišu Sonatu pro violu a piano[9] a čas tu tak letí že se toho mnoho neudělá, musíme tež na návštevy a tak dále a tak už jsme tu tři měsice a dosud jsem mnoho neudělal/ani dopisy nenapsal, dám se do toho o vánocich ale také moc času nebude protože se stěhujeme do toho nového bytu[10] a tak než si zvykneme a zařidíme tak to zase vezme čas. Tak teď už piště na adresu; 108 East 60 Street. New York. N.Y. Divim se ze se nezmiňujete zdali došly ty léky pro tu Pi Stehnovou,[11] šlo to avionem a už jistě před 14. dny, rovněž jsem vám ihned psal že to odešlo a abyse to reklamovalo v Pardubicich, jak jste mi psali, a nic nového od vás nedošlo. Snad to prišlo v pořádku, šlo to recommando tak se to ztratit nemůže. Pošta ovšem teď jde dlouho, protože s těmi vánočními přání kterých teď musí býti tisíce, je vše zpomaleno a zdrženo, i od vás dopisy jdou přes týden. O koncertě v Poličce nemám dosud zprávy[12] ale hudebni škola mi poslala gratulaci[13] a rovnež z Brna.[14] Šeb.[15] psal ale dosud jsem tez neodpověděl. Studánky snad dávali v Praze jako předpremieru, moc prý se to líbilo.[16] Dosud nemám z Londyna odpověd k vuli filmováni.[17] Přejeme vám všem se Charlie pěkné vánoce a do nového roku to vite co bychom si všichni přáli.[18] Mnoho zdravime.

Bohous a Charlie.

Bohouš

Ma bien chère Marienka. Je vous remercie de votre longue lettre, je suis contente que vous vous reposez bien. Je vous ai envoyé cette semaine une photo prise à Philadelphie le 18 Nov. avec les artistes qui ont joué la dernière œuvre de Bohus. Je ne vous envoie pas les critiques pour le moment, car moi aussi, je classe toutes les représentations, mais je vous enverrai tout cela plus tard, car nous n’avons pas encore nos affaires, tout est au garde-meuble, nous sommes heureux à la pensée d’avoir un appartement le 20 Déc., ce n’est pas une vie, de toujours camper comme cela, il va falloir de nouveau faire les valises. Bohus me dit qu’il vous a envoyé l’article sur son activité à Nice. Je demanderai à M. Prints exactement comment s’appelle cette décoration de la Haye, ils vont donner Messe Militaire avec Kubelik, au mois de Février à Amsterdam.

Voici encore une fois les fêtes de Noël qui approchent, mais nous devons penser que cela nous rapproche aussi de notre réunion, aussi, ma bien chère, je souhaite que Dieu vous conserve en bonne santé, je vous embrasse bien fort, mes bonnes pensées pour Fanuš et Jindricka.

Bien affectueusement votre Charlotte Martinu

[PŘEKLAD]

Moje rozmilá Marienko.[19] Děkuji Vám za ten dlouhý dopis, jsem ráda, že vydatně odpočíváte. Tento týden jsem Vám poslala snímek z Filadelfie z 18. listopadu, jsou na něm umělci, co hráli Bohušovo poslední dílo.[20] Zatím Vám ještě neposílám ty kritiky, protože já taky třídím všechna představení, všechno Vám to pošlu až později,[21] protože ještě nemáme svoje věci, všechno je ve skladu nábytku, jsme nesmírně rádi, když si představíme, že 20. budeme mít byt, to není žádný život, pořád se takto vláčet po hotelech, zase budeme muset balit kufry. Bohuš mi říkal, že Vám poslal ten článek o tom, co dělal v Nice.[22] Zeptám se pana Prinse, jak se přesně jmenuje to vyznamenání z Haagu,[23] v únoru budou dávat Polní mši[24] s Kubelíkem[25] v Amsterodamu.

Tak se nám zas jednou blíží ty vánoční svátky, ale musíme také myslet na to, že vlastně budeme o něco blíž k našemu shledání, a já si také, moje rozmilá, přeji, aby Vás Pánbůh udržel při dobrém zdraví, co nejvroucněji Vás líbám, srdečné pozdravení Fanoušovi a Jindřišce.[26] Vaše oddaná Charlotte Martinů

[1] Strojopis - diakritika a podtržení doplněno rukou BM.

[2] František Martinů (1880-1958), bratr BM se 2. 12. 1955 dožil 75 let.

[3] Do Československa se BM během svého života už nikdy nevrátil, ani se svými sourozenci se nesetkal.

[4] V dopisech BM rodině do Poličky můžeme od roku 1951 nacházet zmínky o vážných a stále se zhoršujících zdravotních potížích bratra Františka Martinů (1880-1958) se zrakem a sluchem. Časté byly jeho hospitalizace v pardubické nemocnici. Před smrtí František ohluchl i oslepl (Mihule 2002, s. 462).

[5] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[6] Nejbližší okruh příbuzných a známých BM v Poličce tvořili starší bratr František se svou manželkou Jindřiškou Martinů, roz. Palečkovou (1882-1965), sestra Marie Martinů (1882-1959) a jejich rodinná přítelkyně Marie Pražanová (1897-1982).

[7] V době, kdy manželé Martinů neměli v New Yorku stálé bydlení, nechávali si posílat poštu na newyorskou adresu 28 West 58 Street, kde u domovnice „paní Berner“ bydlel jejich přítel, klavírista Rudolf Firkušný (1912-1994) – Viz dopis rodině do Poličky ze dne 5. 11. 1955 (PBM Kr 507).

[8] 8. 12. 1955 oslavil BM své 65. narozeniny.

[9] Podle Halbreicha (2007, s. 345) komponoval BM Sonátu pro violu a klavír, H 355, od 22. 11. do 16. 12. 1955.

[10] Krátce po příletu do USA, v říjnu 1955, bydleli manželé Martinů u svého přítele Franka Rybky (1895-1970), českého skladatele, violoncellisty a varhaníka v Jamaica Estates na Long Islandu. Od konce října 1955 pak byli ubytováni v hotelu Great Northern, 118 West 57 Street (Mihule 2002, s. 488).

[11] V balíčku BM posílal leteckou poštou do Poličky léky, které byly určeny Matyldě Stehnové (1899-1964), známé BM z Poličky (Popelka 1996, s. 149, dále PBM Kr 508-511).

[12] Sdružení rodičů a přátel hudební školy B. Martinů v Poličce uspořádalo 8. 12. 1955 koncert k 65. výročí narození BM. Violoncellista František Smetana (1914-2004) a klavírista Ladislav Simon (1929-2011) přednesli dvě skladby BM: Sonátu pro violoncello a klavír č. 2, H 286, a Sonátu pro violoncello a klavír č. 3, H 340, (Popelka 1996, s. 149). Dále zazněly v podání sopranistky Národního divadla v Praze Milady Musilové (1912-1996) Písničky na jednu stránku, H 294, Písničky na dvě stránky, H 302, a Nový Špalíček, H 288, (Jirglová 2013, s. 139).

[13] Jedná o dopis adresovaný BM Františkem Popelkou (1908-1989) dne 30. 11. 1955 (PBM Kd 415). Popelka informoval BM o připravovaném koncertě a slíbil skladateli zaslat program koncertu (Jirglová 2013, s. 139). 

[14] Za blahopřání k 65. narozeninám děkuje BM do Brna Zdeňku Zouharovi (1927-2011) v dopise s vročením „Nový rok 1956“ (Zouhar 2008, s. 134-136).

[15] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[16] Na Koncertě z díla B. Martinů, který uspořádal Svaz československých skladatelů v předvečer skladatelových 65. narozenin (7. 12. 1955) ve Velkém koncertním sále Svazu československých skladatelů v Praze, Na Příkopě 10 v předpremiéře zazněla kantáta Otvírání studánek, H 354, v nastudování Jana Kühna (1891-1958) s Kühnovým dětským sborem a Komorním sborem Českého pěveckého sboru (Zouhar 2008, s. 124; Zouhar 2016, s. 152). Premiéra kantáty se uskutečnila 7. 1. 1956 v Tylově domě v Poličce v podání ženského sboru smíšeného sboru OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (1927-2011), (Halbreich 2007, s. 443; Zouhar 2016, s. 152).

[17] Od 1. ledna 1949 do 31. prosince 1955 byl vázán smlouvami s nakladatelstvím Boosey & Hawkes. BM má na mysli neuskutečněný záměr českého výtvarníka, scénáristy a režiséra animovaných filmů Jiřího Trnky (1912-1969) vytvořit filmovou adaptaci kantáty Otvírání studánek, H 354. (Zouhar 2016, s. XXXIV).

[18] Zde nevyslovené, avšak tolikrát opakované přání návratu do Československa či alespoň setkání se svými sourozenci se BM nesplnilo.

[19] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[20] Pravděpodobně se jedná o premiéru Koncertu pro housle, klavír a orchestr, H 342, (PBM Kr 508).

[21] V dopise rodině do Poličky ze dne 29. 1. 1956 (PBM Kr 515) BM sděluje: „Také jsme konečně vypravili ten balik s fotografiema a programu a kritiky, to budeš mit co dělat ale moc velký pořádek v tom nedělej, to jsou vše staré krámy.“

[22] Článek pod názvem WORLD OF MUSIC: 'GREEK PASSION'; Martinu Writing a New Opera Based on Novel By Kazantzakis vyšel v The New York Times 6. 11. 1955. (viz archiv The New York Times, cit. 20. 12. 2016, http://mobile.nytimes.com/1955/11/06/archives/world-of-music-greek-passion-martinu-writing-a-new-opera-based-on.html). Autorem článku je redaktor The New York Times, hudební kritik a publicista Ross Parmenter (1912 -1999). V dopise rodině do Poličky ze dne 22. 11. 1955 (PBM Kr 508) BM uvádí: „Posilám vam vystřižek z New Times ohledně mé práce v Nice a plánů.“

[23] V roce 1955 byl BM jmenován čestným členem holandského pěveckého sboru Die Haghe Sanghers, jehož prezident Albert Prins mu při návštěvě v Nice v květnu 1955 předal pamětní talíř s věnováním (PBM Kr 490, 491, 507).

[24] Již dříve tento sbor nastudoval a s oblibou uváděl kantátu BM Polní mše, H 279, pro baryton a mužský sbor. O provedení kantáty 8. a 9. 2. 1956 v podání Die Haghe Sanghers řízených R. Kubelíkem informoval BM Albert Prins v dopise ze dne 6. 12. 1955 (signatura v IBM HS 1955-12-6).

[25] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu.

[26] František Martinů (1880-1958), bratr BM a Jindřiška Martinů, roz. Palečková (1882-1965), Františkova manželka.