[Nice] Feb.[ruary] 12. [19]55.           

Drazí,

dopis došel, byl jsem překvapen že Vanda J. je v Poličce, [1] pošlu ji lístek za její ochotu.[2] Ještě jsou nové kritiky pošlu vám příště abyste toho neměli moc najednou. Já jsem nemyslel je uveřejnit, jenom tak mezi známými to rozdělit. My zde máme zase Karneval a tak se to hemží po ulicích s maskami, myši a jiná zvířata, je to veselé.[3] Včera večer byl průvod a báječná iluminace, jenže je stále chládek večer. Náš přítel[4] mi psal jak to všechno dal dohromady se smlouvou,[5] ale myslím že se trochu chválí, on je teď v docela jiném oddělení. Co se těch dopisů týče samozřejmě mám někdy zpožedění já mám velkou korrespondenci a tak se k mnohým odpovědím hned nedostanu. Dostal jsem dopis z divadla v Neapoli zajímají se o Locandieru.[6] V Londýně dělají klavírní výtah[7] a nějak to zmotali, musel jsem jim ho vrátit, tak je zase zpoždění. Co se toho hřebene týče[8] to mohu poslat až Charlie[9] [půjde] do města, já myslím že to povolejí poslat ale bojím se že bude Věra u nás za to platit velké clo a na koho to poslat. Vám jsme právě poslali balíček, Diviš[10] mi psal že bez cla se může posílat každé dva měsíce, ovšem do jednoho kila se toho moc nevejde. Já bych samozřejmě jako vždycky udal mnohem menší cenu, protože clo se někdy podle toho řídí. Tak když ji to udělá radost tak to pošleme ale clo za ní ovšem zde platit nemohu. Snad bych měl ještě pár dní počkat až co mi napíšete. Milošovi napíšu brzo.[11] Dostal jsem z N.Y. foto se Germaine,[12] je to asi z Prahy, posílám vám je, je tam Fanouš[13] a dobře vypadá jako president velké akciové společnosti a Jindřiška[14] též, ostatní neznám až na dr. Bořkovcovou.

S těmi tanci je to omyl, nic jsem neorchestroval, je to kachna.[15] Asi nějaký journalista si to popletl, to se jim stává často. Ten překlad je moc dobrý. (Gilgamesh.)[16] a kdyby to bylo možné chtěl bych hráti asi 3 poslední stránky. Ovšem teď to musim dělat na anglický text, český bych to těžko udal.[17] Je to dramatické a pronásleduje mne to ve spánku a těžké to je také. Už s tím brzo budu hotov a Sacher se na to moc těší,[18] jedou do N.Y. bude tam dirigovat. Jestli Žalmanka[19] čeká na mne tak to se načeká dlouho, teď ta psací vášeň ji nějak opadla. Do Filadelfie jsem dosud nedal rozhodnutí ale myslím že to vezmu, podmínky jsou dobré.[20] Samozřejmě se nám do N.Y. nebude chtít moc vracet ale vrátit se tam musíme stejně, zde to byl jenom oddech.[21] Musím nechat místo Charlie tak Vás moc pozdravuji Váš Bohouš.

Ma bien chère Marienka

Il y a déjà quelque temps que je ne vous ai pas écrit. Bohus vous écrit en vitesse, et de ce fait, je n’ai pas le temps d’ajouter un petit mot. Bohus me dit quel vilain temps vous avez en ce moment, les journées doivent vous paraître bien longues. Ici, il a fait beau jusqu’à maintenant, c’est juste aujourd’hui que le temps boude un peu, c’est dommage, car c’est le Carnaval, et ce serait tellement mieux [si] le soleil [était] de la partie. J’ai eu une lettre de ma nièce Colette qui a déjà 4 enfants, et elle nous apprend encore une naissance pour cette année, c’est beaucoup trop, pour une petite femme comme elle, cela me contrarie beaucoup, et surtout que je ne peux pas l’aider. Avec Bohus, ce n’est pas comme avec un autre homme, je ne puis pas prendre un enfant avec nous, il est jaloux ou croirait que l’on lui prend quelque chose à lui.

Enfin, la vie est comme cela, on ne peux pas toujours faire ce que l’on veut.

Bonne santé pour vous, ma chère, et pour Fanus et Jindricka, et toutes mes affectueuses pensées.

            Charlotte Martinu

[PŘEKLAD]

Moje rozmilá Marienko,[22]

už je to nějaký čas, co jsem Vám nenapsala. Bohuš Vám vždy chvatně napíše, a já proto ani nemám čas, abych připsala pár řádků. Bohuš mi povídá, jak ošklivo u Vás teď je, dny Vám musejí připadat strašně dlouhé. Tady bylo až doteď krásně, to až dnes začalo počasí trochu trucovat, je to škoda, protože je masopust, a bylo by mnohem lepší, kdyby nám slunce dělalo společnost. Dostala jsem dopis od neteře Colette,[23] té, co už má čtyři děti,[24] píše nám, že letos bude ještě jeden přírůstek,[25] pro tak drobnou ženu to už je přespříliš, jsem z toho celá rozmrzelá, hlavně proto, že jí nemůžu pomáhat. S Bohušem to není jako s jinými muži, nemůžu k nám vzít nějaké dítě, je žárlivý nebo by si myslel, že se mu bere něco, co patří jemu.

Inu, život už je takový, člověk nemůže vždycky dělat, co se mu zachce. Přeji Vám, moje milá, pevné zdraví, také Fanoušovi a Jindřišce,[26] a mnoho srdečných pozdravů.

            Charlotte Martinů