[Nice] Dec.[embre] 26. [19]54.

Drazí:

Tak je zase jeden Štědrý večer za námi. Byli jsme u známých, u jedné české rodiny[1] a tak jsme měli vše co patří k Štědrému večeru, rybí polévku a smaženého kapra a vánočku a ztrávili jsme pěkný večer se vzpomínkami. Já dostal nový baret ten můj starý už byl pěkně zaprášený. Zdrželi jsem se do půl noci a pak jsme vzali autobus, byl plný amerických námořníků, asi jsou zde ve Villefranche[2] s loděma, všichni asi oslavovali a připíjeli si, byli nadraní a tak s nima byla legrace byli bychom skoro přejeli naši stanici. Také tu hořel les na horách a tak jsme se divali z naší terasy, hořelo to až do rána, asi si někdo šel pro stromeček a zahodil cigaretu, asi prý 400 ákrů[3] vyhořelo, teplota byla cítit až v Nice, takové horké vlny, byl právě Mistrál, taková vichřice a tak to nemohli uhasit. V Nice jsou všude na ulicích velké osvětlené stromky. Doma jsme ještě poslouchali půlnoční mši na Radiu a včera jsme měli k obědu holoubka a tak jsme to pěkně přežili, zítra zase se dám do práce, píšu toho Gilgameshe pro Sachrovi.[4] Korespondence je zpožděna, jsou zde stále nějaké stávky, tak jsme dosud mnoho přání nedostali. Zrzavý[5] nám poslal pohled s paní Beli z Borové,[6] nevím kam na to chodí, už mi poslal tu moji podobenku z mládí.

Dnes se asi pojedeme podívat na ten spálený les, je zase krásně, slunce ale studený vítr. Zde jsou každý den takové krásné západy slunce že byste to ani nevěřili, ani se člověk od toho nemuže odtrhnout a máme to zrovna před oknem. V Bostonu hrají poprve moje Symfonické fantasie, 7 a 8 ledna, co jsem napsal v loni pro Charles Munch,[7] a dal to na velký oslavný program 75⁼ letého trva výročí Bostonského Bostonského orchestru[8] a věnováno památce Serge a Natalie Koussewitzky.[9] Tak to bude asi velká paráda. Hraje to pak v New Yorku 13. a 14. ledna.[10] Na Radiu stále slyšíme něco ze všech zemí. Jak vy jste ztrávili Stědrý večer, měli jste něco dobrého. Napište brzo co je nového. Vzpomínali jsme na Vás. Mnoho zdravím

Váš Bohouš

Ma chère Marienka

Tous mes vœux de bonne santé pour la nouvelle Année, toujours nous devons avoir l’espoir de voir réaliser notre désir le plus cher, vous savez lequel. Je vous embrasse bien affectueusement, ainsi que Fanuš et Jindricka. Je ne vous oublie pas.

            Charlotte Martinu

Je vous joins une fleur de notre jardin.

[PŘEKLAD]

Moje milá Marienko,[11]

do nového roku Vám přeji pevné zdraví, pořád musíme doufat, že se uskuteční naše nejvroucnější přání, Vy víte, které to je.[12] Co nejsrdečněji Vás líbám, stejně tak Fanouše a Jindřišku.[13] Nezapomínám na Vás.

            Charlotte Martinů

Přikládám pro Vás kvítek z naší zahrady.

[1] Manželé Wurmovi, se kterými se přátelili v Nice (Martinů, Ch. 1978, s. 100). Anna Marie Wurmová, klavíristka, po smrti BM pomohla Charlottě Martinů sepsat a následně do češtiny přeložit vzpomínkovou               knihu Můj život s Bohuslavem Martinů (Martinů, Ch. 1971, 1978, 2003)

[2] Villefranche-sur-Mer, přístavní městečko poblíž Nice.

[3] Akr – anglosaská jednotka plošného obsahu. 1 akr = 4 046, 856 m².

[4] Epos o Gilgamešovi, H 351, oratorium, na kterém začal pracovat 23. 12. 1954 a podle Halbreicha (2007, s. 454) je dokončil 16. 2. 1955. Sám BM v dopise rodině do Poličky ze dne 18. 2. 1955 (PBM Kr 481) však uvádí: „Dnes jsem dokončil Gilgameshe[…]“). Oratorium BM dedikoval Maje Sacherové (1896-1989), premiéra se uskutečnila v Basileji dne 23. 1. 1958 pod taktovkou Paula Sachera (Halbreich 2007, s. 454).

[5] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.

[6] Pravděpodobně se jedná o fotografii pořízenou kolem roku 1916 Františkem Janele (signatura fotografie v IBM foto0003). V té době BM jako učitel hudby v Poličce často docházel do nedaleké Borové do rodiny evangelického faráře Vladimíra Čecha (1883-1948). Na fotografii je zachycena evangelická fara s potokem v popředí, za potokem pravděpodobně Gabriela Čechová („paní Beli“ – viz Halbreich 2007, s. 470; Šafránek 1961, s. 73), manželka V. Čecha, s níž BM hrával čtyřručně na klavír a procvičoval se ve francouzštině (Mihule 2002, s. 63).

[7] Symfonii č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, dokončil BM v Paříži 26. 5. 1953, premiéru měla 7. 1. 1955 v Bostonu, Boston Symphony Orchestra řídil Charles Munch (1891-1968). Podle webového archivu Boston Symphony Orchestra (http://archives.bso.org/ cit. 17. 8. 2017) skladba zazněla poprvé již 5. 1. 1955 na veřejné generálce.

[8] BM skladbu věnoval Boston Symphony Orchestra právě k 75. výročí jeho založení a Charlesi Munchovi, který tento orchestr v letech 1949-1962 vedl.

[9] Sergej Alexandrovič Kusevickij (1874-1951), ruský dirigent žijící v USA a jeho manželka Natalie Ushkov.

[10] Podle webového archivu Boston Symphony Orchestra (http://archives.bso.org/ cit. 17. 8. 2017) skladba zazněla 5., 7. a 8. 1. 1955 v Bostonu, 10. 1. 1955 v Hartfordu, 11. 1. 1955 v New Londonu, 12. a 15. 1. 1955 v New Yorku,  13. 1. 1955 ve Washingtonu.

[11] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[12] Společné setkání v Poličce se však již nikdy neuskutečnilo.

[13] František Martinů (1880-1958), bratr BM a Jindřiška Martinů, roz. Palečková (1882-1965), Františkova manželka.