Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNice
Poznámka k lokaci odeslání[Nice]
Datum odeslání03.09.1954
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 464
Signatura v IBMMar 1954-09-03
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahJsou zpátky z cestování; zůstanou asi ještě rok "tady"; našel by rád námět na novou operu, "drama, jako Jenufa, v krojích", myslím na "moravské Slovensko"; psal mu Šebánek; v Praze už asi nemá deponovaných mnoho peněz, nové tantiémy už jdou do ASCAP; řádná smlouva mezi Orbisem a anglickým nakladatelem (Boosey and Hawkes) neexistuje, což asi znovu zdrží provedení Julietty a dalích skladeb; Šebánek "ovšem s tím nemá teď co dělat"; ve Švýcarsku měli zimu; v Luzernu se sešli s Kubelíkem, Firkušný asi tento měsíc přijede na Riviéru; Rybka byl v Nice při návratu z Itálie, "já se s ním tam minul"; Ježková mu psala z Kanady; v Mnichově je zájem o provedení Her o Marii; Šebánek ať zjistí, zda je tato opera "volná pro mne", či zda si dělá na ni nárok Orbis či jiná instituce; ať se zeptají Šafránka, zda by šlo něco "udělat" s Komenského Andělem míru pro sbor v Haagu (Den Haag Singers; nakonec pro ně skložil kantátu Hora tří světel, H. 349); chtěl by poslat český překlad Goldoniho (Mirandoliny, BM komponoval na italský text).
Diplomatický přepis dopisu

[Nice] Sept.[ember] 3. [19]54.



Drazí:



Tak už jsme zase zpět z toho cestování,[1] a teď se musíme už rozhodnouti zdali se vrátíme do N.Y. nebo ještě zůstaneme rok tady, což asi uděláme.[2] Charlie[3] našla foto, dejte je Milošovi[4] a nebo mu ho poŝlete, myslím že mu udělá radost, je to Anička z které už musí býti teď velké děvče.[5] Jsem rád že bude něco hledat. Také kdyby našel nějaký nápad na novou operu, moc by mě lákalo slovenský námět, drama, jako Jenufa,[6] v krojích, to je vždy na sceně pěkné, ostatně by to mohl býti jakýkoliv námět který bychom položili na Slovensko, (myslím ovšem moravské slovensko.)[7] Š.[8] mi psal dlouhý dopis ale jako obvykle to co jsem chtěl hlavně vědět jsem se z toho nedověděl. Nevím rovněž nic o tom zřeknutí se autorských práv ale myslím že on pro vás hledá nějakou podporu, já nemyslím že tam mám už mnoho peněz uložených[9] a nové tantiemy z ciziny už tam nedochází ty převzal americký Ascap.[10] Přes vŝecky ty dobré zprávy z Prahy z Orbisu a.t.d. jeŝtě pořád nebyla ustanovena žádná smlouva s mým anglickým nakladatelem[11] a tak to asi znovu zdrží provedení Julietty[12] a ostatních věcí.[13] Š. ovšem s tím nemá teď co dělat.[14] Doufám že alespoň že teď je u Vás pěkné počasí, my jsme měli opravdu štěstí, v celé Evropě si známí stěžovali na ŝpatné počasí skoro přes celé léto a my tu měli slunce stále. Ve Švýcarsku jsme se také klepali zimou a tak jsme na to nebyli připraveni.



Nevím zdali jsem psal že jsme se sešli v Lucernu s Kubelikem,[15] a R. Firkušný[16] přijede asi tento měsíc na Rivieru.[17] Rybka[18] zde byl při návratu z Italie, já se s ním tam minul, nenaŝli jsme se a tak se stavil v Nice. O tom prostředku na oči[19] nic neví, nevím kde jste se to dozvěděli, museli byste mi říct více co to je, těch věcí je stále nových každým dnem. Napíšu p. Ježkové[20] ona je u doktora[21] snad o tom bude něco vědět. Psala mi lístek z Kanady, ale teď už asi vŝe bude zpět v domovech. Mnoho vás zdravím, Charlie[22] připíše srdečně Váš Bohouš



Prosím vás napiŝte K. Š.[23] aby mi odpověděl třeba zase přes vás na tuto otázku, nechci mu psát o tom. Jak jsem vám psal je v Mnichově zájem o provedení Hry o Marii[24] a chtěl bych si býti jist že si Orbis nebo jiné instituce, které se teď v Praze rozmnožili a starají se o jednu a tutéž věc s rozdílnými názory, zdali si dělají nároky na tuto operu a nebo zdali je volná pro mne. Já ji považuji za volnou ale chtěl bych vědět víc abych se nedostal do nepříjemné situace že bych vyjednával s divadlem a pak by se přihlásilo najednou několik společností z různými názory. Napište mu na jeho adresu a pak mi sdělte resultat. Děkuji!



Zeptejte se Miloše[25] zdali by neŝlo něco udělat s tou knihou Komenského (Anděl míru?) co vydal v N.Y. v Pantheonu.[26] Pro ten sbor v Haggu.[27] Já ji mám v bedně v N.Y. Možná že by se něco našlo v staré české literatuře.



Také jste mi neposlali toho ten český překlad Goldoni – budu jej potřebovati.[28]



 



Charlie napíŝe příŝtě!



 


Věcné poznámky k DP

[1] Své prázdninové výlety zahájili manželé Martinů u Wurmových v horské vesničce Allos v Přímořských Alpách (Mihule 2002, s. 466). Ve druhé půli července tu manželé Martinů strávili asi deset dnů (Martinů, Ch. 1978, s. 98-99). V srpnu pak společně navštíví Itálii (Chiasso, Como, Miláno) a na pozvání Paula Sachera i Luzern (Mihule 2002, s. 467). Podle dopisů BM Franku Rybkovi (1895-1970) odjel BM sám minimálně dvakrát během srpna 1954 do Itálie váben milostnými „nemanželskými“ dobrodružstvími pravděpodobně za Olgou Schneeberger – viz  dopisy BM F. Rybkovi odeslané z Milana dne 17. 8. 1954 (kopie dopisu v IBM se signaturou Ryb 1954-08-17) a z Rapalla dne 24. 8. 1954 (tamtéž, signatura Ryb 1954-08-24), zatímco Charlotte pobývala ve druhé polovině srpna u své rodiny v Pierrefonds (viz dopis ChM rodině do Poličky ze dne 20. 8. 1954, PBM Kr 463).



[2] V Nice manželé Martinů zůstali až do července roku 1955 (Mihule 2002, s 593).



[3] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.



[4] Miloš Šafránek (1894-1982), s nímž BM v letech 1948-1955 udržoval pouze zprostředkovaný kontakt skrze své příbuzné v Poličce (poslední dopis Šafránkovi adresovaný do Poličky je datován 14. 2. 1955 – viz PBM Kmš 821), shromažďoval údaje pro jeho biografii vydanou v roce 1961 (Šafránek, Miloš. Bohuslav Martinů – život a dílo. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1961).



[5] Na fotografii byla se vší pravděpodobnosí Anna (1928-2010), dcera Miloše Šafránka a jeho druhé manželky - francouzské profesorky Anette Moussu. Anna, později provdaná Fárová, se stala významnou kunsthistoričkou.



[6] Její pastorkyňa, opera Leoše Janáčka (1854-1928) podle hry Gabriely Preissové (1862-1946), byla v zahraničí uváděna pod názvem Jenufa.



[7] Stesk a nemožnost vrátit se do své rodné vlasti se v posledních pěti letech život BM přetavil do témat jeho tvorby (viz kantáty na texty Miroslava Bureše aj.). Zatím se jen pokouší najít vhodné náměty.



[8] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.



[9] Finanční prostředky získané za provozování skladeb BM v Československu nemohly být po roce 1948 zasílány mimo republiku. Prostřednictvím Karla Šebánka se jimi proto BM snažil vypomáhat svým příbuzným v Poličce. Nebylo to však bez problémů.



[10] V roce 1952 vystoupil BM z OSA (Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním – založen v roce 1919) a zastupovat se nechal ASCAP - American Society of Composers, Authors and Publishers (Popelka 1996, s. 108-109, PBM Kr 433).



[11] Národní hudební vydavatelství Orbis již v té době neexistovalo, od 1. 1. 1953 bylo včleněno do Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění. „SNKLHU převzalo nakladatelská práva Orbisu, stejně jako předtím už Orbis práva hudebního úseku Melantrichu a dalších znárodněných hudebních nakladatelství. (Citováno z Popelka 1996, s. 131.) V letech 1953-1956 je v dopisech BM rodině do Poličky (PBM Kr 444-449, 452, 454-457, 460, 464, 466-481, 483, 486, 514, 516) často zmiňována příprava smlouvy mezi nakladatelstvím Boosey & Hawkes London-New York a Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění v Praze, která měla umožnit „[…] pohyb hudebnin přes železnou oponu, vydávání nových skladeb B. Martinů v Praze a zajistit vyplácení tantiém skladateli do zahraničí.“ (Zouhar 2008, s. 64). Podle Zouhara (2016, s. XXXV) k jisté dohodě mezi oběma vydavatelstvími došlo.



[12] Opera Juliette, H 253, se svého provedení ve Wiesbadenu dočkala až 25. 1. 1959 (Halbreich 2007, s. 164). „Po pražské premiéře 1938 teprve druhá inscenace Julietty.“ (Citováno z Popelka 1996, s. 134.)



[13] V dopise BM sourozencům do Poličky ze dne 2. 7. 1954 (PBM Kr 459) se skladatel zmiňuje o zájmu provést operu Hry o Marii, H 236, v Mnichově.



[14] V letech 1946-49 byl Karel Šebánek ředitelem hudebního nakladatelství Melantrich, které bylo po převratu společně s ostatními nestátními vydavatelstvími zrušeno (na tom se podílel i sám Šebánek), Šebánek byl pověřen zřízením národního hudebního vydavatelství Orbis, na jehož řízení se podílel do prosince 1952, kdy byl nečekaně propuštěn (Brádková 2010). V letech 1953-54 pracoval jako hudební referent v hudebním oddělení národního podniku Kniha v Praze. Od 1. 8. 1954 nastoupil do Českého hudebního fondu, kde byl pověřen zřízením a vedením Ústředního hudebního archivu (Brádková 2010, s. 21-22).



[15] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu.



[16] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.



[17] O pobytu R. Firkušného nedaleko Nice, pravděpodobně v Cassis u malíře Rudolfa Kundery (1911-2005) – viz fotografie se signaturami IBM foto0394 a foto 0395), se zmiňuje BM ve svém dopise rodině do Poličky ze dne 4. 10. 1954 (PBM Kr 469).



[18] Frank Rybka (1895-1970), český skladatel, violoncellista a varhaník žijící v USA, přítel BM.



[19] V dopisech BM rodině do Poličky můžeme od roku 1951 nacházet zmínky o vážných a stále se zhoršujících zdravotních potížích bratra Františka Martinů (1880-1958) se zrakem a sluchem. Před smrtí ohluchl i oslepl (Mihule 2002, s. 462). Zde se pravděpodobně odrací na BM s prosbou o zaslání zahraničních léků, kterých se v izolovaném Československu nedostávalo.



[20] Frances Ježková (1900-1986), vdova po českém hudebním skladateli, dirigentu a klavíristovi Jaroslavu Ježkovi (1906-1942), „[…] jež se stala Bohuslavu Martinů dobrou kamarádkou. Dedikoval jí komorní kantátu Legenda z dýmu bramborové nati 1956).“ (Citováno z Popelka 1996, s. 132.)



[21] Josef V. Brumlík (1897-1979), český lékař – kardiolog, přítel BM. Mezi dvěma světovými válkami působil v Paříži, později v USA. Frances Ježková vypomáhala v jeho domácnosti v New Yorku (viz Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/people/public_view/4876; cit. 15. 6. 2016).



[22] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.



[23] Karel Šebánek – viz výše.



[24] Hry o Marii, H 236, viz dopis BM sourozencům do Poličky ze dne 2. 7. 1954 (PBM kr 459).



[25] Miloš Šafránek – viz výše.



[26] Comenius, J. A. – Šafránek, M. – Morison, W. A. The angel of peace. New York: Pantheon Books, 1944.



[27] Pro mužský pěvecký sbor z Haagu Die Haghe Sanghers BM zkomponoval v době od 20. do 25. 11. 1954 kantátu Hora tří světel, H 349, na zcela jiný text, když použil texty ze sbírek moravských lidových písní Františka Bartoše, z Matoušova evangelia a knihy H. V. Mortona In the Steps of the Master (Halbreich 2007, s. 442).



[28] Martinů měl pravděpodobně v úmyslu přeložit italské libreto své opery Mirandolina, H 346, které sám napsal podle hry italského dramatika Carla Goldoniho (1707-1793) La Locandiera, do češtiny. Při své premiéře ve Smetanově divadle v Praze dne 17. 5. 1959 však zazněla Mirandolina, H 346, v českém překladu Rudolfa Vonáska (1914-1985), českého operního pěvce a překladatele (http://www.databaze-prekladu.cz/prekladatel/_000003175?razeni=vydani).


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Fixacerukopis
Digitalizace
Quality of digitisationProfi
Digitized atCentrum Bohuslava Martinů

Preview only available at the Institute.

Location as subject
Itálie
Lucern
Mnichov
New York, NY
Person as subject
Corporation as subject
Composition as subject
« previous
ID 1284 (entry 1000 / 1000)
next »