[Nice] July 18. [19]54.

Drazí:

Dnes jsem dokončil Hymnus[1] a tak jej hned posílám, nechám udělat kopie abyste měli pro sebe a rukopis vám poŝlu až je dostanete v případě že by se to zatoulalo abych mohl udělat nové kopie.[2] Teď ovšem musíte doplnit na titulní stránce kdo napsal text.[3] Nemohl jsem to vypracovati do podrobna, čas schází a také nevím jaký orchestr tam teď máte, ale může to býti provedeno tak jak je to napsáno, jenom varhany a jedna arie jest s čelem solo, ale mohou to hráti i dvě nebo tři čela, jsou li k dispozici. Jistě se najde někdo kdo by mohl doplnit orchestr, ten je třeba jen na začátku několik taktu (je to poněkud navrženo v partituře) a potom na závěrečný sbor, jako doprovod, tak to není těžké to upravit. V celku je to jednoduché aby tam nebyly těžkosti s provedením a kdyby i byly tak to varhaník může opravit, ku příkladu kdyby sbor soprany byly příliš vysoko, ačkoliv nemyslím že jsou. Tak práce s úpravou orchestru by nebyla velká a on jistě zná orchestr líp než já, má ho tam k dispozici. Stačí docela malý ensemble, hlavně smyčce a horny a nějaký dechový instrument, vše ostatní je ve varhanách.

 Tak to vysvětlete varhaníkovi. Hlasy si musí pořídit sami. [4] Jsem rád že jsem našel čas to napsat a napiŝte mi při jaké příležitosti to bude provedeno, budete se míti alespoň na co těšit.[5] Jeden výtisk dejte p. děkanovi, myslím že on napsal ten text ale nevím teď jeho jméno, tak to doplnte na titulní stránce.[6] Je tam sbor, a solo pro sopran a alt, a solo pro bas a mluvčí který recituje epištolu z Bible.[7] Kdyby byly nějaké otázky tak mi napište, zkontroluji to zde dle partitury. Tak asi za 4 dny to dostanete a napiŝte doŝlo-li to v pořádku.

Moc vás zdravím

Váš Bohouŝ.

Přikládám ten text co jste mi poslali v případě nečitelnosti mého rukopisu se to může zkontrolovat.[8] a také posílám francouzskou Locandieru.[9]

Varhany jsou psány jako pro piano tak si to musí upravit a doplnit, pedaly at.d. Tam kde je Allegro má hráti vŝechny oktávy.

[1] Autorem básně Hymnus k svatému Jakubu byl kněz Jaroslav Daněk (1916-1982), děkan poličského chrámu v letech 1946-49. Je pochopitelné, že příbuzní z Poličky nemohli v dopise BM (bezpochyby cenzurovaném) popsat veškeré okolnosti vzniku tohoto textu, přestože zasluhují pozornost: když 23. 9. 1949 přijeli příslušníci státní bezpečnosti kněze Jaroslava Daňka veřejně kritizujícího komunistický režim zatknout, sešlo se na jeho obranu před poličskou farou asi sto občanů, kteří eskortování svého faráře zabránili. Stalo se tak i po druhé, těsně po půlnoci, kdy povolané posile policistů vzdorovalo již více než dvě stě Poličanů odhodlaných vzdorovat policejní zlovůli. Kněze ubránili i tentokrát, za což následně mnozí zaplatili tvrdou perzekucí a kriminálem. P. Jaroslav Daněk se již 27. 9. 1949 pokusil uprchnout do Rakouska, z tzv. ruské zóny však byl vrácen k trestnímu stíhání do Československa a odsouzen ke třem rokům odnětí svobody. A právě ve věznici na Mírově napsal Hymnus k svatému Jakubu, patronu poličského kostela, který se mu ve formě motáku podařilo dostat z věznice ven a text Hymnu byl následně příbuznými BM v dopise odeslán skladateli do USA ke zhudebnění. BM tak učinil o tři roky později (18. 7. 1954) v Nice (Halbreich 2007, s. 441), takže Hymnus k svatému Jakubu, H 347, poprvé zazněl 31. 7. 1955 v poličském kostele v provedení místních hudebníků a sboru, což se vzhledem k politické situaci v Československu v padesátých letech zdá být neuvěřitelné. Farář Jaroslav Daněk sehrál v Poličce důležitou roli ještě jedenkrát, když v místním kostele celebroval zádušní mši za Charlotte Martinů v prosinci 1978 (Mihule 2002, s. 551). Není-li v textu uvedeno jinak, informace čerpány z publikace Stanislava Konečného „Vzbouřenci a veřejné násilí“ v Poličce 23. září 1949 aneb Jak Poličští bránili děkana Jaroslava Daňka. Litomyšl 2005 a ze studie věnované okolnostem vzniku a prvního uvedení Hymnu k svatému Jakubu, H 347 (Synek 2017, s. 22-41).

[2] BM, ačkoliv nemohl být v té době seznámen s neuvěřitelnými okolnostmi vzniku básně – což vyplývá z jeho následující věty dopisu, zřejmě tušil, jak by mohlo být s partiturou kantáty naloženo těmi, kteří kontrolovali jeho korespondenci.

[3] Jaroslav Daněk (1916-1982), děkan poličského chrámu v letech 1946-49, napsal text Hymnu k svatému Jakubu koncem roku 1950, tedy v době, kdy si odpykával trest ve věznici na Mírově (viz dopis P. J. Daňka Zdeňku Zouharovi ze dne 24. 11. 1955 – uložen v soukromém archivu Zdeňka Zouhara, publikován v Synek 2017, s. 22-41). Na titulní stranu kopie partitury zaslané BM do Poličky k prvnímu provedení dopsala sestra BM Marie Martinů vlastní rukou následující text: „D. p. [Důstojným panem] P. Jaroslavem Daňkem t. č. děkanem poličským“. (Viz kopii autografu uloženou v Centru Bohuslava Martinů v Poličce pod signaturou PBM Ag 243.)

[4] Partituru Hymnu k svatému Jakubu, H 347, pro první provedení v Poličce 31. 7. 1955 upravil ředitel poličského kůru Jaroslav Maděra (1923-1981), na varhany hrál František Kašpar (Konečný 2005, s. 84; Popelka 1996, s. 141).

[5] Hymnus k svatému Jakubu, H 347, byl poličskými hudebníky poprvé proveden na svátek patrona místního kostela sv. Jakuba Většího (25. 7.) v neděli 31. 7. 1955.

[6] Jméno autora textu museli příbuzní v Poličce BM z pochopitelných důvodů v korespondenci zatajit.

[7] BM doplnil Daňkův text o novozákonní biblické verše z evangelia sv. Matouše, kapitola 26, verš 37-39.

[8] Zmiňovaný přiložený text se jako součást dopisu nedochoval. Na dvě textové chyby v partituře však upozorňuje P. J. Daněk ve svém dopise Zdeňku Zouharovi ze dne ze dne 24. 11. 1955 (viz soukromý archiv Zdeňka Zouhara):  „V textu samém se při opisování vloudily dvě chybičky, které přešly i do partitury, a to v 2. větě, kde místo „visi Božských krás“ je „věci Božských krás“ a pak slovo „jilec“ má být správně s krátkým „i“[…].“

[9] V dopise rodině do Poličky ze dne 16. 2. 1954 (PBM Kr 455) BM slibuje, že jakmile ji nebude potřebovat, pošle knížku, tzn. francouzský překlad Goldoniho hry La Locandiera, podle níž BM vytvořil libreto opery Mirandolina, H 346.