Koncertantní symfonii pro dva orchestry, H 219 (podle dokumentů vydavatelství Schott) původně Martinů zamýšlel vydat pod titulem Symfonie, od čehož nakonec opustil ve prospěch vhodnějšího „Sinfonia concertante“. Vznikla v Paříži na jaře roku 1932 a dokládá již zřetelně skladatelovu zálibu v barokním střídání nástrojových skupin. Jsou zde proti sobě postaveny dva orchestry poměrně velkého obsazení a tato nezvyklost možná způsobila nepříliš častý výskyt díla na koncertních pódiích i zvukových nahrávkách. Schott ji vydal roku 1953 a její premiéra se uskutečnila až v roce 1955 (Basilej, Basler Orchestergesellschaft, dir. Hans Münch).
Jaroslav Mihule, Martinů: Osud skladatele, Praha: Karolinum, 2002, s. 199.
Jana Honzíková, Martinů: Czech Philharmonic Orchestra, Jiří Bělohlávek, Praha: Supraphon, 2003.