Základní informace
Titul CZIzaiášovo proroctví
Podtitul CZkantáta pro sóla, mužský sbor a instrumentální doprovod
Titul ENThe Prophecy of Isaiah [auth.]
Podtitul ENcantata for soli, male choir and instrumental accompaniment
Titul DEDie Weissagung des Jesaja
Podtitul DEKantate für Soli, Männerchor und Instrumentalbegleitung
KategorieVokální hudba
PodkategorieKantáty bez nástrojového doprovodu nebo s jednotlivými nástroji
Halbreichovo číslo383
Části (věty)1. Poco andante; 2. Andante moderato
Durata20'
Nástrojové obsazeníTr Vla Timp Pf; Coro maschile (TTBB)
Sólový hlasS A Bar
Dedikant
Původ
Místo kompoziceNice
Rok dokončení1959
Započetí kompozice04/1959
Dokončení kompozice06.05.1959
Premiéra
Interpret
Místo premiéryTel Aviv, Izrael
Ansámbl
Uložení autografu
InstituceCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Místo uloženíPolička
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Poznámka k autografuReprodukce autografní partitury uložena v Centru Bohuslava Martinů v Poličce (depozitum Nadace Bohuslava Martinů).
Copyright
CopyrightIsraeli Music Publications, Tel Aviv
Prameny
Odkazy Související korespondence
Dokumenty v Knihovně
Poznámka Text z Bible (anglické znění), Izaiáš XXIV, 1-8, 10,12, 16-23 (1st part) a XXI, 1-4, 6,13, 15,17 (2nd part). *** V tištěné partituře (IMP, 1961) anglický, hebrejský a německý text; německý překlad R. G. Wolfsohn. *** Další provedení: 17.01.1961, Haag, Nizozemsko; Die Haghe Sangers, Jos Vranken (dirigent).
O skladbě

Izaiášovo proroctví, H 383, poslední rozsáhlé dílo Bohuslava Martinů, je poznamenáno jeho blížící se smrtí. Po vyčerpávající operaci žaludku v listopadu 1958 a krátkém odpočinku se Martinů poddal neúprosné tvůrčí vášni. Na jaře 1959 strávil téměř dva měsíce v Nice, kde pracoval na nové kantátě pro mužský sbor obohacené o soprán, alt a barytonová sóla a poněkud neobvyklou kombinaci nástrojů. Trubka, viola, tympány a klavír vytvářejí zvláštní vazbu zabarvení, která provokuje atmosféru proroctví o zkáze.

Skladba je souborem textů z kapitol 21 a 24 starozákonní knihy Izaiáš, která popisuje, „jak se Pán Bůh rozhněval lidmi“ (z dopisu Martinů své sestře Marii ze dne 20. května 1959) a rozhodl se potrestat lid Judea. Impuls k vytvoření kantáty vzešel od německo-izraelského muzikologa Petera Grandewitze, který Martinů navrhl, že by mohl napsat dílo s biblickým motivem, které by mělo premiéru v Izraeli. Miloš Šafránek byl svědkem rozhovoru Gradenwitze s Martinů: „Mluvili spolu o Bibli a Martinů mu řekl, jak silně byl ovlivněn poetickými a dramatickými aspekty Bible.“ Křesťanská kniha víry je také jedním z mála svazků spolu s několika sbírkami lidových písní, které si skladatel na své časté cesty vždy brával. Text ke kantátě složil v angličtině, ale často se hraje také v hebrejštině.

Poslední záchvat smrtelné nemoci v květnu 1959 donutil Martinů práci přerušit, a jak se ukázalo, posléze zcela znemožnil její dokončení, takže závěrečnou třetí část s názvem Břímě Moabovo, H 383 A (Text Izaiáš XVI) stačil skladatel zachytit pouze ve skice. Již objednavatel díla, ředitel nakladatelství Israeli Music Publications dr. Peter Gradenwitz však postřehl, že dochované torzo působí velmi uzavřeným dojmem. K anglickému textu originálu připojil ještě hebrejský a německý překlad a dílo vydal. Premiéra se uskutečnila v Tel Avivu dva roky po smrti Bohuslava Martinů. Nedokončené dílo i dnes budí dojem uměleckého mementa mori naplněného předtuchou smrti. 

Aleš Březina

« předchozí
ID 305 (záznam 1 / 0)
další »