[Přepis článku otištěného v časopisu Nové Svitavsko v rubrice Kultura dne 12.8.1960. Jedná se o vzpomínku André Wurmsera nadepsanou "Jak jsem se seznámil s český životem" a podepsanou Vlastou Janelovou]: AW je častým návštěvníkem Prahy. V roce 1937 mu telefonoval český diplomat [nejspíš Miloš Šafránek], že český hudební skladatel hledá vyhovující libreto pro svou veselou skladbu. A tak Wurmsera navštívil Bohuslav Martinů. Řekl mu, že by chtěl, aby v tom kuse zpívala kočka nebo nějaká rostlina. AW mu mohl nabídnout pouze kratičký text, který nechával promluvit jen zarámovaný portrét. BM se s tím spokojil. BM byl jemný a citlivý umělec. Vtipný, ale nebyl z těch, kteří se hlučně prosazují. Tak se zrodil ALEXANDRE BIS. Jeho partitura plynula lehce s jemnou ironií a měla obdivuhodné recitativy. Dílo bylo dokončeno příliš pozdě, přišla válka a BM odjel do Ameriky. Dílo někam založil. AW se s BM vícekrát nesetkal.

Show AI translation

[Transcript of an article printed in the magazine Nové Svitavsko in the Culture section on 12.8.1960. This is a memoir by André Wurmser entitled "How I got acquainted with Czech life" and signed by Vlasta Janel]. In 1937 he received a phone call from a Czech diplomat [probably Miloš Šafránek] that a Czech composer was looking for a suitable libretto for his cheerful composition. And so Wurmser was visited by Bohuslav Martinů. He told him that he would like a cat or a plant to sing in the piece. AW could only offer him a short text that let the framed portrait do the talking. BM settled for that. BM was a fine and sensitive artist. Witty, but he wasn't the type to assert himself noisily. Thus was born ALEXANDRE BIS. His score flowed easily with gentle irony and had admirable recitatives. The work was completed too late, the war came and BM left for America. He filed the work away somewhere. AW never met BM again.

Show original