This content was automatically translated from the original language. The original content is available by clicking the link below.

[Paříž] I/VI 1939.

Drazí,    

dopis nás trochu potěŝil[1] a tak doufáme že už u Vás se všechno zlepŝilo a že se maminka zase zotaví. Nesmí si stále brát do hlavy takové myšlenky jako že už se neuvidíme, vždyť ono se to změní snad vŝe k dobrému a to víte že bych už byl nejraději doma a situace taková jak je stále napjatá nemůže dlouho trvati a snad se to vyřeŝí že se budu mocí do Prahy vrátit.[2] Hlavní věc že se mamince polepšilo a že si bude moci odpočinouti. Byli jsme ve V. M.[3] na svátky[4] na dva dny a tak jsem si také trochu odpočnul ačkoliv teď moc vlastně nepracuji ale je z toho všeho člověk stejně pořádně unaven a jsou tu teď velká vedra. Také nevíme co budeme dělati o prázdninách, myslím že pojedeme do V. M.[5] leda že bych tu něco měl ku práci. S tou Amerikou to jde moc pomalu a na léto bych tam vlastně také neměl co dělati.[6] Vzpomínám letos rok že jsem se už pomalu chystal na slet a jak to bylo krásné a i těch pár dní doma[7] a ve třech studních,[8] jak jsem se vrátil zpět osvěžen a Tak se to všechno změnilo a budou to asi neveselé prázdniny jestli ne něco horŝího. Vysílali z Prahy „Kytici“[9] jestli pak jste ji slyŝeli? My teď chytneme moc málo, a tak jsme nic neslyŝeli. Budou mi tu hráti trio v sobotu a je tu teď saisona v plném proudu samé koncerty a hosté, je toho všude plno. Scházíme se teď více s Čechy dohromady[10] a povídáme si zprávy neveselé. Byl v tom časopise Zlín můj článek? [11] Stále na Vás vzpomínáme co asi děláte a na všechny známe, mají vŝichni asi hodně starostí. Stáňa[12] asi také

 neví kde mu hlava stojí, kdo ví zdali se nerozejdou[13] a tak máme všichni něco. Co se těch peněz týče napíšu na Národní Banku[14] zdali by to nemohli sem poslat ale moc si od toho neslibuji, to půjde asi těžko ale zkusím to přece.[15] Přibylo nám vŝem pořádně starostí tak pěkně jsme mohli žíti, a já už jsem se tolik těšil že se také trochu klidněji zařídím a zatím snad mi asi není souzeno alespoň pro teď. Kdyby to ŝlo s tou Amerikou zase by byly nové naděje ale je to přece jenom daleko. No a než odjedu kdo ví jeŝtě co se nestane, ty události se teď tak rychle střídají a situace každým dnem se mění.

Moc Vás zdravíme a vzpomínáme.

Váš Bohouš.